Schodky nemůžeme snižovat rychleji, způsobíme recesi, tvrdí Schillerová. Zvýšit daně nechce

Úspory na provozu státu, vyšší spotřební daně a seškrtání daňových výjimek. Takový je plán ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) na snižování schodku státního rozpočtu. S růstem DPH nebo daní z příjmů nepočítá. Česko se přitom rekordně zadlužuje. Národní rozpočtová rada varuje, že vláda by měla deficit snižovat rychleji, jinak za tři roky narazí na dluhovou brzdu. Detailní strategii chce Schillerová představit do konce dubna.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) nemá zvyšování daní v plánu. | Foto: Michal Růžička/MAFRA | Zdroj: Profimedia

V jakém stavu příprav je rozpočet na rok 2022? Bude schodek více než 300 miliard, jak jste v březnu naznačila v České televizi?
To je víc než pravděpodobné. Ale zatím to je vše, co můžu říct.

Komunisté už nechtějí vládu tolerovat. U koho budete hledat podporu?
Rozpočet se bude schvalovat po volbách. Vláda ho musí schválit do konce srpna, do Parlamentu ho musím poslat do konce září. Nevěřím tomu, že před volbami bude i první čtení.

Je možné, že budeme na začátku příštího roku v rozpočtovém provizoriu?
Věřím, že ne. V provizoriu jsme nebyli ani v krizi. Předkládala jsem sedm rozpočtů včetně novel, málokterému ministrovi se to za jedno funkční období podaří.

Státní dluh vzrostl o 370 miliard korun na 2,42 bilionu. Důvodem je ‚bezprecedentní emise‘ dluhopisů

Číst článek

Sama moc dobře víte, v jakém stavu se nacházejí veřejné finance a státní rozpočet. Chcete být ministryní financí i po volbách?
Když tu šanci dostanu, tak ano. Ale ne proto, že bych si neuměla představit nebýt ve vysoké exekutivní funkci, ale abych dostala šanci ozdravit veřejné finance a vrátit je tam, kde byly před pandemií. Z hlediska míry zadlužení a dalších kritérií jsou stále na třetím čtvrtém místě. Ale samozřejmě nárůst dluhu byl velký vzhledem k tomu, co nastalo.

Dostala jste nabídku kandidovat za hnutí ANO?
Vypadá to hloupě, ale ještě jsme neměli čas si na to sednout, protože stále řešíme pandemii. To je pro nás důležitější než volby. Někde ve vzduchu to je. Myslím, že nabídka přijde a já jsem připravena ji přijmout. Bude to pro mě čest i proto, abych si po čtyřech letech řekla o důvěru voličů.

Případné další čtyři roky budou velká výzva. Už teď musíte přemýšlet nad tím, jak se z té horské dráhy dostat zase zpátky. Minulý týden jste představili makroekonomickou predikci a dvě varianty vývoje do roku 2024, zjednodušeně řečeno se změnami ve fiskální politice a beze změn. Nadále počítáte s 15procentní daní z příjmů pro fyzické osoby?
Ano. Andrej Babiš (ANO) dal politický závazek, že po dva roky garantuje daň z příjmu 15 procent. Neřekl ale, že ve třetím roce se daň automaticky zvýší nebo jak se zvýší. Babiš pouze řekl, že po dvou letech se musíme vrátit k jednacímu stolu a musíme debatovat o daňovém mixu jako celku. Daňový mix tu máme od 90. let a neodpovídá současným ekonomickým potřebám. Já samozřejmě připravím plán konsolidace, ale musíme se bavit o dalších parametrech. Je otázka, jakou odvahu bude mít příští politická reprezentace. Zatím jsem nic moc konkrétního od svých politických rivalů nezaznamenala.

A jak velkou odvahu máte vy?
Nemusíme čekat na značku zpomal. Těch 55 procent HDP (hranice, od které se spouští tzv. dluhová brzda, pokud veřejné zadlužení dosáhne 55 procent hrubého domácího produktu –pozn. red.), o kterých často mluví Národní rozpočtová rada, to není v pravém slova smyslu dluhová brzda, to je pouze značka zpomal. Nebudeme na ni čekat. Říkáme, že pokud neuděláme nic, tak se v roce 2024 dostaneme 54,6 procenta.

Vláda navýšila Národní plán obnovy na téměř 191 miliard.,Chceme vyčerpat i rezervu,‘ řekl Havlíček

Číst článek

To už je ale dost na hraně.
Na hraně značky zpomal. Ale opravdu to není dluhová brzda. Když se podíváte do ostatních zemí Evropské unie a podíváte se tam na úroveň zadlužení, tak je to s námi nesrovnatelné. Vyšli jsme z jednoho z nejnižších zadlužení. Teď jsme se někam dostali a já z toho nemám radost, ale nemohli jsme jít jinou cestou. Stojím si za ní a budu se opakovat, historie nás rozsoudí. Musíme přemýšlet o plánu konsolidace, ale ne drastickém. Chceme snižování schodku o půl procentního bodu HDP úpravami na příjmové a výdajové stránce. Nechala jsem spočítat, o kolik jsme lidem ušetřili na daních. Ta částka je neuvěřitelná. Od roku 2014 do roku 2020 něco málo přes 500 miliard.

To ale v podstatě znamená, že jste stát připravila o 500 miliard, které mu teď chybí.
To je hrozně velká zkratka. V době konjunktury jsme si to mohli dovolit, protože jsme začali daně lépe vybírat.

Zrušení superhrubé mzdy

Předpokládám, že největší položka bylo zrušení superhrubé mzdy?
Byla to nejvyšší položka, která ale zůstala v kapsách zaměstnanců. Jste zaměstnanec?

Ano, jsem zaměstnanec.
Pocítil jste to?

Ano, ale má spotřeba se nijak nezvýšila, jak jste předpokládali. Zatím ty peníze lidem leží na účtech.
Ekonomové to nazývají odloženou spotřebou. Určitá skupina nízkopříjmových to utratí. Těch sedm procent čisté mzdy, co jim zůstalo, utratí, to mi věřte. Pak je tu skupina, která to odloží. Ale když se podíváte, tak za co měli utrácet? Jasně, fungují e-shopy, potraviny, ale člověk nakupuje často očima. Celá řada služeb a zboží byla odložena, proto lidé neutrácejí.

Změny v roce 2021: konec superhrubé mzdy, další odklad EET i nová pravidla pro majitele dronů

Číst článek

Právě proto vám Národní rozpočtová rada v aktuálním stanovisku o stavu veřejných financí vytkla, že nebylo nutné spotřebu podpořit zrušením superhrubé mzdy, protože poptávka byla utlumena uměle vládními restrikcemi.
My počítáme s tím, že spotřeba letos bude nižší z důvodů, které jsem uvedla. Ale lidé si to odloží. Na konci roku přijdou Vánoce, bude otevřeno. I kdyby si část těch peněz schovali na stáří, na investice, tak je to pro ekonomiku také dobře. Pro mnohé lidi to byly jediné peníze, které se jim zvýšily. Firmy nemají na dramatické zvyšování mezd. I my jsme zmrazili platy státních zaměstnanců s výjimkou učitelů, zdravotníků, sociálních pracovníků, protože jsme počítali se snížením daní. V roce 2020 mzdy rostly víc, než jsme predikovali, ale letos neporostou.

Protože firmy využijí zrušení superhrubé mzdy k tomu, aby nemusely přidávat.
To jsou názory pop ekonomů, co se vezou na módní vlně a vše po sobě papouškují, i když celá řada má zajímavé názory. Ale je to velká zkratka. Firmy neměly na to, aby dramaticky zvyšovaly. Když se snížila daň, tak to samozřejmě uvítaly, protože si zvyšování nemohly ekonomicky dovolit.

I navzdory tomu, že rozpočtu chybí necelých sto miliard, že se lidem zvyšují vklady na bankovních účtech, trváte na tom, že zrušení superhrubé mzdy byl správný krok?
Nechme to na historii, teď to nezhodnotíme. Začal nový rok a všichni se hned ptali, tak kde vidíte tu spotřebu. Vždycky potřebujete časový odstup. Vzpomínám si na ty hysterické výkřiky v minulém roce. Loni bylo období, kdy tito pop ekonomové různě vykřikovali a předháněli se v odhadu propadu, jestli deset, dvanáct procent a tak dále. Jednou byl výkřik, že musíme více kompenzovat obcím, pak že víc šetřit, pak že zvedat kompenzace. Já musím stát pevně nohama na zemi, nemůžu měnit názory každý týden.

Ministerstvo financí odhaduje růst ekonomiky na 3,1 procenta. Chystá i úspory ve veřejných financích

Číst článek

Daňové výjimky

Mluvili jsem o tom, že příští ministr nebo ministryně financí bude muset najít odvahu. Zřejmě se nevyhne zvyšování daní, sama jste to už naznačila…
… bude to chtít debatu. Já jsem nastínila nějaká témata, která by měla zajímat každou politickou reprezentaci. To jsou daně ze spotřeby, to je pole neorané. Musíme tam řešit celou řadu věcí.

Kolik peněz byste získala úpravou spotřebních daní?
To je různé. Víte, že se roky spotřební daně nezvyšovaly, protože to je obrovský politický boj. Netušila jsem, jak obrovský boj je zvýšení spotřební daně u cigaret, tvrdého alkoholu a ani nebudu mluvit o hazardu.

Letos jste ale snížili spotřební daň u nafty.
Neměla jsem z toho velkou radost, je to součást krizového daňového balíčku. Dopravní firmy chtěly o dvě koruny, ale tam už jsem neustoupila. Jedna koruna je asi devět miliard korun. Oni tvrdí a bezesporu mají pravdu, že se stávají těžko konkurenceschopnými mezi dopravci z okolních států. Já jsem si udělala srovnání a něco na tom je, určitě jsme jim tou korunou pomohli. Nicméně ten problém je hlubší. Máme obrovské zdanění práce, obrovské odvody. Na politickou debatu je, zda bychom neměli odvody snížit. Ale to bychom museli i někde přidat.

A kde byste chtěla přidat?
Daňové výjimky. Mám je všechny zmapované, popsané a spočítané, kolik nás stojí. Když je vezmeme všechny, tak jsme na částce 300 miliard.

Musíme se podívat pravdě do očí a říci, že na naše výdaje naše příjmy dlouhodobě nestačí, řekl Rusnok

Číst článek

Takže to je balík peněz, ve kterém byste hledala nové zdroje?
Ano, ale je to o té politické odvaze.

Tam ale počítáte i například základní daňovou slevu na poplatníka, kterou jen tak nezrušíte?
Jasně, máte výjimky, které jsou nezrušitelné. Nikdy nezrušíte slevu na děti. Politicky neprůchozí je sleva na poplatníka. Já jsem se snažila a do každého balíčku jsem zrušení nějaké slevy dala. Ale netušila jsem, že lobbistické zájmy jsou tak silné. Třeba osvobození výher z hazardu, proč by se neměly danit? Poslala jsem do Parlamentu zastropování na částce 100 tisíc, ale musela jsem ustoupit na milion, aby to vůbec prošlo.

Je tedy rušení daňových výjimek správná cesta? Nebylo by praktičtější třeba zvýšit DPH?
Ne. Zvýšení DPH dopadne na každého.

Ale stát vybere víc peněz.
Samozřejmě. Jeden procentní bod je deset miliard, ale dopadne to na ty nejzranitelnější. Není dobře, že máme tři sazby, ale my jsme tím sledovali sociální hledisko. Ale ty daňové výjimky, to byly vždy vylobbované úlevy pro někoho a celá řada z nich nedává smysl.

Ale vidíte, že je to strašně náročná cesta. A teď je otázka, jestli by se to stihlo do toho roku 2024, kdy by se veřejný dluh podle Národní rozpočtové rady dostal nad 55 procent HDP.
Musí se to stihnout. Jakmile vznikne po volbách stabilní vláda s důvěrou, bylo by nejlepší, aby se neopírala o dva tři hlasy, ale o pevné jádro Poslanecké sněmovny, protože není političtějšího tématu než daňové výjimky.

‚Věřím v odolnost ekonomiky‘

Kromě daňových výjimek, kde jinde byste hledala nové příjmy pro státní rozpočet?
Plán mám a vetknu ho do konsolidační strategie tak, abychom dosáhli v roce 2024 zadlužení 52,8 procenta HDP.

Ale to těch 55 procent HDP bude stále velmi blízko.
Protože chceme maximálně půl procentního bodu (tempo snižování podílu strukturálního salda, resp. schodku vůči hrubému domácímu produktu – pozn. red.).

Většina opozice vznik státní komerční banky kritizuje. Mluví o další ‚úlitbě komunistům od Babiše‘

Číst článek

Proč nechcete schodky snižovat rychleji, například o procentní bod?
Pokud to bude chtít můj nástupce udělat rychleji, tak mu budu držet palce. Ale hlavně budu držet palce této zemi. Velmi bych to nedoporučovala. Podívejte se na poslední krizi, tam jsem hledala poučení. Okamžitě začali tvrdě konsolidovat, škrtali investice, snížili platy, valorizaci důchodů. A čeho dosáhli? Byla tady další recese. Proto všechna renomovaná pracoviště říkají, pumpujte do ekonomiky a pak pozvolna konsolidujte. Představte si, že by to neudělali Němci, jak bychom se my tady cítili? Velmi varuji před prudkou konsolidací.

Tehdejší krize přece byla jiná v tom, že šlo o finanční krizi způsobenou stavem ekonomiky. Tato krize je vyvolaná uměle protiepidemickými restrikcemi. Ekonomika si možná pomůže snáz sama než minule a problém zůstane na straně státu.
Nesouhlasím. Minulá krize byla dovezená za zahraničí, dotýkala se hypotečního trhu. Toto je zdravotní krize, která přišla ze dne na den. Ekonomika nebyla zasažena celá a část ekonomiky jede líp než před krizí, třeba e-shopy, potravináři, farmaceuti.

Takže ekonomika na tom je o něco lépe než za minulé krize.
Není na tom lépe, propad je horší.

Ano, ale ten asi bude jen krátkodobý. Nabízí se otázka, jestli si stát může dovolit být drastičtější v tom, jak se postaví ke svému deficitu.
Můj názor je, abychom to dělali pozvolna o půl procentního bodu. Když se podíváte na ta čísla, tak minule se okamžitě drasticky konsolidovalo a okamžitě jsme byli v další krizi. Deficit byl strukturálně horší, než budou naše deficity. Není to správná cesta.

Budete ale blízko hranici 55 procent. A pak se může stát, že stejně přijde fáze, kdy budete muset být drastičtější a budete muset přiškrtávat víc než třeba o ten zmíněný jeden procentní bod.
To je moc kdyby. Teď bude chvíli trvat, než se ekonomika vzpamatuje. Když jsem loni viděla, co s ekonomikou udělalo letní otevření, tak obrovsky věřím v její odolnost. Když vidíte, jak táhne zahraniční obchod, veřejné investice. To jsou tahouni ekonomiky.

Jakub Horáček, Tomáš Lysoněk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme