Američané mají už jen týden na odvrácení bankrotu
Americký prezident Barack Obama vyzval republikány ke kompromisu kvůli navýšení stropu pro státní dluh. Současný spor o způsob boje s vysokým zadlužením země podle něj nelze řešit jednostranně. Republikáni prý kromě škrtů musejí přistoupit i na zvýšení daní.
Američané se na rozdíl od většiny Evropanů nemůžou zadlužovat neomezeně. Každé zvýšení dluhu musí předem schválit Kongres. Až dosud to zákonodárci bez většího odmlouvání dělali; limit pro dluh tak dnes přesahuje hranici 14 bilionů dolarů. Jenže tenhle strop bude dosažen už 2. srpna. Pokud ho Kongres do té doby nezvýší, americká vláda přestane platit část výdajů.
Šéf Bílého domu znovu varoval před následky platební neschopnosti, které Spojeným státům hrozí už za týden. „Pochopte, zvýšení stropu pro státní dluh neznamená, že Kongres bude moct utrácet víc peněz. Pro naši zemi to jednoduše znamená schopnost platit účty, které Kongres nashromáždil,“ řekl Obama.
Připomněl, že v minulosti bylo navyšování hranice zadluženosti běžnou praxí. „Od 50. let ji Kongres pokaždé schválil a každý prezident podepsal. Prezident Ronald Reagan to udělal osmnáctkrát, George W. Bush sedmkrát. A musíme to udělat do příštího úterý 2. srpna,“ dodal Obama.
Republikáni vidí překážku v Obamovi
Pokud se Spojené státy octnou v platební neschopnosti, vláda nebude mít peníze na některé výdaje. Ať už to bude placení úroků z dluhů, důchodů nebo třeba výdajů na zdravotnictví. Spojené státy by podle Obamy utrpěly těžký šrám před celým světem.
„Takto nelze řídit nejskvělejší zemi na planetě. Je to nebezpečná hra, kterou jsme nikdy předtím nehráli a kterou si nemůžeme dovolit hrát ani teď,“ apeluje Obama na americké zákonodárce. Běžní Američané se podle něj nesmí stát oběťmi politického boje ve Washingtonu.
Nutnost zvýšení limitu pro zadlužení si uvědomuje i většina republikánů. Podle svých slov ale nechtějí podepsat bianco šek, který by vládě umožnil další hromadění dluhů. Republikánský šéf Sněmovny reprezentantů John Boehner zdůraznil, že jeho strana má plán, jak postupovat. Podle něj je ale překážkou prezident Obama.
„Minulý týden jsme takový plán schválili a podpořily ho obě strany. Snižuje a usměrňuje vládní útraty a vytváří cestu k vyrovnanějšímu rozpočtovému dodatku, který by se připojil k ústavě. Věříme, že to je nejlepší způsob, jak zabránit Washingtonu v utrácení peněz, které nemá. Než jsme ale zákon schválil, prezident řekl, že ho vetuje,“ zdůraznil Boehner.
Snížení hodnocení
„Obama se brání, protože nechtěl aby se tenhle cirkus tak brzo opakoval. Současná situace mu ale nedává mnoho alternativ. Zákon říká jasně, že povolený limit amerického dluhu je 14, 29 biliónů. A ten bude překročen 2. srpna, tím se americká vláda dostane do bankrotu.
K tomu navýšení by Obama potřeboval nejen bilión, pokud by se chtěl dostat alespoň do listopadu 2012, tak by potřeboval 2,4 biliónu,“ vysvětluje Igor Lukeš, profesor bosnotské univerzity. Mezi úsporami, které navrhují republikáni a demokraté přitom podle Lukeše není žádný velký rozdíl. Spojeným státům jde o to, aby se jim nesnížilo kreditní hodnocení.
„To by bylo vůbec poprvé v dějinách a jistě by to šokovalo finanční trhy na celém světě. Proto oba tábory, demokraté i republikáni, plánují škrty kolem 3 až 4 biliónů. Demokraté ovšem do těch účtů počítají i úspory, které by nastaly, kdyby ukončili válku v Iráku a Afghánistánu.
Oproti tomu republikáni chtějí úspory, které skutečně bolí. Jako třeba Medicate nebo Medicare, oba velmi populární programy zdravotního pojištění pro seniory, stejně jako social security, tedy penzijní pojištění,“ uvádí Lukeš.
Bankrot už dnes
Markéta Šichtářová ze společnosti NextFinance upozorňuje, že situace je ještě vážnější, než se zdá. Bankrot podle ní nenastane 2. srpna, ale dříve, už dnes je totiž pozdě, aby Spojené státy dokázaly vydat své dluhopisy.
„Bude to zemětřesení na finančních trzích. Z krátkodobého hlediska to tak nemusí vypadat, ale z dlouhodobého to může být velmi vážné. Spojeným státům se zhorší dosud neprůstřelný ‚tříáčkový‘ rating.
O hrozbě státního bankrotu USA hovořila Markéta Šichtářová ze společnosti NextFinance ve Stalo se dnes
To je začátek konce dolaru jako rezervní měny světa. To znamená geopolitický přesun od Spojených států k Číně a Spojené státy tak budou ztrácet své postavení investiční jedničky,“ míní Šichtářová.
Na významu naopak budou získávat měny, které nyní považujeme za okrajové. Naopak pro Euro to bude ztráta.
„Evropa potřebuje slabší Euro, aby byla na trzích konkurenceschopná. Pokud by USA měly potíže, zkrachovala by další banka, Evropa je první, kdo to pocítí i na svém hospodářském růstu. My jako Češi, potřebujeme, aby rostlo Německo, a Německo potřebuje, aby rostly Spojené státy. To všechno jsou propojené nádoby,“ varuje Šichtářová.
