Americká banka začne utahovat měnovou politiku, míní expert
Americká centrální banka začne pomalu utahovat měnovou politiku. Podle Jona Hilsenratha z Wall Street Jurnal, který je mezi novináři obecně považován za nejlepšího znalce Fedu v Americe, banka na zasedání příští týden ukončí program takzvaného kvantitativního uvolňování, který sloužil k pumpování likvidity do ekonomiky. A navíc pomalu začne uvažovat o tom, jak a kdy zvyšovat úrokové sazby.
Jon Hilsenrath píše, že utažení penězovodů je pravděpodobné, nikoliv jisté. Podle ekonoma UnicreditBank Pavla Sobíška Fed opravdu v dohledné době druhou fázi kvantitativního uvolňování ukončí, ale ke třetí nepřikročí.
„Než k úvahám o zvyšování úrokových sazeb dojde, musí proběhnout důležitá fáze – obrácený tok likvidity. Zatímco dosud Fed likviditu na trh dodával, nyní přestane a v další fázi bude muset značnou část dodané likvidity stáhnout. Poté může teprve přistoupit ke zvyšování sazeb,“ upřesňuje Sobíšek.
Zbrzdění americké ekonomiky podle něj nehrozí: „Od ukončení recese za 2 roky získala pro svůj růst slušný základ, navíc dodávání likvidity na trh nemusí být pro ekonomický růst příznivé. Obavy by byly na místě jedině tehdy, kdyby došlo k příliš rychlému obrácení směru toku likvidity.“
Měnová politika k posílení dolaru nespěje
Že by jen signál o možném utažení měnové politiky v Americe posílil dolar, který se včera propadl vůči euru na úroveň 16 měsíčního minima, není podle Sobíška pravděpodobné. Roli hrají podle něj důležitější faktory:
„Důležitějším faktorem je například to, že Evropská centrální banka je již ve fázi zvyšování sazeb. Úrokový diferenciál eura oproti dolaru roste a poroste ještě nějakou dobu. Na základě ukončení kvantitativního uvolňování podle mě dolar nezačne okamžitě posilovat.“
Uvolněná měnová politika ve Spojených státech přispívá k prudkému nárůstu cen mnoha druhů aktiv. Mezi nimi i komodit. Podobně, jako v případě dolaru, se podle Sobíška razantní obrat na trhu komodit nebo jiných aktiv v červnu konat nebude.
Mnohé rozvíjející se země si na politiku Fedu stěžují. Podle nich totiž u nich doma roztáčí inflační spirálu. Brazilci i proto mají sazby na 12 procentech. Pro rozvíjející ekonomiky, které mají těsné obchodní vazby na spojené státy, je politika slabého dolaru amerického Fedu nevítaná.
„Americká ekonomika po krizi stále ještě jede na půl plynu, zatímco řada rozvíjejících se ekonomik přežila krizi podstatně lépe a nyní naráží na strop ve svých kapacitách, což způsobuje inflační tlaky spíš, než politika Fedu,“ dodává ekonom UnicreditBank Pavel Sobíšek.
