Oživení americké ekonomiky je pomalejší, než se čekalo. Přesto FED v tuto chvíli nechystá žádný mimořádný balíček pomoci. Jak ale představitelé americké centrální banky potvrdili, nechají úrokové sazby delší dobu na úrovni nula až čtvrt procenta. Hospodářství Spojených států má tak i nadále zajištěný přísun levných peněz.

9:48 23. června 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Pro Evropskou centrální banku to v tuto chvíli není žádná nová zpráva. Je to věc, která byla dopředu očekávána. Domnívám se, že ECB na svém příštím zasedání zvýší úrokové sazby, jak oznámila, nicméně dál sazby nijak agresivně zvyšovat nebude, protože situace na periferiích je v tuto chvíli velice složitá a přísné utahování měnové politiky by mohlo slabší články v klubu výrazně poškodit,“ míní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.

„Za předkrizových časů ale rozhodování FEDu samozřejmě hrálo poměrně výraznou roli i při formování politiky ECB. Tehdy měl krok FEDu dopad na ECB s zhruba půlročním zpožděním,“ vysvětluje Bureš.

FED oznámil, že program nákupu státních cenných papírů, za pomoci kterého pumpoval na trh likviditu, skončí podle plánu na konci června.

„Je to zpráva, která část lidí na trhu zklamala. Část investorů se domnívala, že americká centrální banka slíbí další pomoc ekonomice v případě, že by bylo vidět, že nezaměstnanost dále neklesá, hospodářství zpomaluje. Americký Fed se ale rozhodl vyčkávat a trhům neslíbil nic, proto je to trochu zklamání, které se negativně odrazilo na akciových trzích,“ říká ekonom.

Bureš očekává, stejně jako část trhu, že ECB zvýší úrokové sazby především kvůli velice solidním výkonům německé ekonomiky, částečně také kvůli relativně dobrým výkonům Francie a Nizozemí:

„Jádro eurozóny jede skutečně velice rychle, nezaměstnanost je tam velice nízká a tyto země si zaslouží přísnější měnové podmínky. Zbytek euroklubu je na tom ale hůře a právě kvůli tomu si ECB nemůže dovolit přísnější utahování měnových podmínek, které by jinak třeba v Německu bylo zapotřebí.“

Vliv amerického FEDu na Českou národní banku je podle Bureše nepřímý. Jde spíše o dopad skrze devizový kurz: „ČNB je hodně citlivá na kurz české koruny a ve chvíli, kdy americká centrální banka překvapí trhy nějakým nečekaným krokem, projeví se to zpravidla na eurodolaru i na eurokoruně. Skrze tento kanál to má jistý dopad na ČNB, ale ne tak zásadní, jako jednání ECB. Podle mého názoru bude ČNB nyní vyčkávat a s normalizací sazeb začne až ve druhé polovině roku.“

Roman Chlupatý, Jan Piroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít