Americké hospodářství po 11. září 2001 oslabilo
11. září 2001 změnilo Ameriku. Teroristické útoky islámských extremistů před 10 lety zabily tisíce lidí, ale zasáhly také americkou ekonomiku.
"Vykrvácím americkou ekonomiku!" sliboval v jednom ze svých poselství Usáma bin Ládin. 10 let po útocích z 11. září 2001 je zřejmé, že tenhle cíl za svého života nesplnil. Americké hospodářství ale dokázal přinejmenším oslabit.
Ground Zero, New York, září 2010. Tam, kde stávala dvojčata Světového obchodního centra je staveniště. Buduje se tady památník tisícům lidí, kteří na tomhle místě před deseti lety zemřeli. Tehdejší teroristické útoky zasáhly ale vážně také americkou ekonomiku. A negativně ji ovlivňují dodnes.
Dopad teroristických útoků 11. září 2001 na americkou ekonomiku přiblížil ve své reportáži zpravodaj ČRo v USA Vít Pohanka
"Nakupujte víc!" vyzval na podzim 2001 v jednom z projevů americký prezident George Bush. Sklidil za to hodně posměchu. Šlo mu ale v podstatě o to, aby Američané nepropadli malomyslnosti a dál poháněli americkou ekonomiku založenou na spotřebě.
Teroristické útoky na New York a Washington totiž poznamenaly bez nadsázky duši Američanů a to se opravdu začalo prakticky okamžitě odrážet na hospodářství. Dlouhodobě se téhle problematice věnuje ekonom Uri Daduch, dříve ve vedení Světové banky, dnes v Carnegieho nadaci pro světový mír. Propad ve výkonnosti americké ekonomiky v letech 2001 a 2 byl podle něj sice rychlý, ale ne až tak vážný.
„Ten se vytratil velmi rychle. Přetrvaly ale velké výdaje vlády, které byly financované zadlužováním a nevyvažovaly je adekvátní příjmy,“ poznamenal Daduch.
Spojené státy totiž začaly válčit v Afghánistánu a později, v roce 2003 v Iráku. Oba konflikty samozřejmě přinesly v prvé řadě další lidské oběti. Ale nejenom je. Válčit ve dvou zemích vzdálených tisíce kilometrů, to něco stojí:
„Americkou ekonomiku zatížilo velmi výrazné zvýšení výdajů na obranu. Vláda tyto útraty ale nefinancovala zvýšením daní. Naopak. Spojené státy daně snížily zhruba ve stejné době, nebo o jen o něco později. Útoky z 11. září 2001 tak měly velmi důležitý dopad na rozpočtový schodek Spojených států,“ vysvětlil ekonom Uri Daduch
Americká Brownova univerzita sleduje v dlouhodobém projektu kompletní náklady na války v Iráku a Afghánistánu. Zahrnuje do nich například i cenu péče o zmrzačené veterány. Podle jejích závěrů oba konflikty zatím stály Ameriku někde mezi 3 až 4 biliony dolarů.
Vzhledem k tomu, že byly financované na dluh, představují čtvrtinu až třetinu z celkového současného dluhu americké federální vlády. Ten už překročil 14,3 bilionu dolarů. Podle ekonoma Uriho Dadushe sice v Afghánistánu i v Iráku válčí vedle Ameriky i jiné země, ale ve srovnání s ní jsou jejich náklady malé:
„Spojené státy nesly podstatnou část nákladů na válku s terorismem. Je pravda, že někteří spojenci hlavně z NATO se podíleli na nákladech na války v Afghánistánu a Iráku. Ale jen z malé části. Spojené státy byly jasně tou zemí, která utrácela nejvíc.“
Ekonomický dopad teroristických útoků z 11. září 2001 se ale nedá omezovat jen na to, kolik stojí válčení v Afghánistánu a v Iráku.
„Vy, já a všichni vaši posluchači dnes procházíme mnoha a mnoha bezpečnostními kontrolami. Hlavně na letištích, ale i jinde. A před 11. zářím 2001 jich nebylo ani zdaleka tolik. To přispělo naprosto zřetelně ke zvýšení výdajů nejenom na cestování, ale i na různé transakce, které hradíme všichni na celém světě, ne jenom Američané,“ říká Uri Dadush z Carnegieho nadace.
