Americký prezident se chystá na boj se zadlužováním
Americký prezident Barack Obama představil plán na zmenšení dluhu Spojených států. Do 12 let chce šéf Bílého domu ušetřit asi čtyři biliony dolarů, což je skoro sedmdesát bilionů korun.
Úspory by se podle Obamy měly hledat zejména ve výdajích na obranu a zdravotnictví. Zároveň americký prezident požaduje vyšší daně pro bohaté. „Daňové zatížení těch nejbohatších je nejnižší za poslední půl století. A ti nejmajetnější z nás si můžou dovolit zaplatit trochu víc,“ říká prezident Obama.
Šéf Bílého domu je pod velkým tlakem republikánů, kteří prezentují boj se zadlužováním jako prioritu, možnosti úspor ale vidí jinde. Prezident se ale snaží získat pro svou vizi i je.
„Cílem je sjednotit se v úsilí o další úspory skrze větší výdajové škrty. A taky skrze daňové zákony. Mělo by být pro nás podněcující jednat v tomto směru směle a okamžitě. Namísto odsouvání problému do budoucna,“ uvedl americký prezident.
Republikáni však jakékoli zvýšení daní odmítají. „Nemůžeme zdaňovat lidi, od kterých čekáme, že budou reinvestovat do našeho hospodářství a vytvářet pracovní místa. Washington má problémy s příliš velkým utrácením, ne s malými příjmy," vysvětluje předseda Sněmovny reprezentantů republikán John Boehner postoj své strany.“
Dluhopisové trhy, které většinou k projevům politiků přistupují se skepsí, na Obamova slova reagovaly pozitivně. Analytik ČSOB Jan Čermák by však reakci nepřeceňoval. „Je pravda, že výnosy dluhopisů lehce poklesly, ne vše lze ale přičíst Obamově řeči. Na trzích v tu dobu hrály roli i jiné faktory,“ domnívá se.
Jak také vysvětluje, v nejbližších dnech a týdnech čeká politickou scénu v USA boj o to, zda prodloužit limit pro stanovení dluhu. „Republikáni chtějí tento moment využít k tomu, aby přinutili Obamu k větším výdajovým škrtům v delším období, a to bude další z mnoha rozpočtových bitev, která Ameriku čeká.“
Za správné opatření ze současného Obamova plánu považuje analytik Čermák například úspory ve zdravotnictví. USA totiž vydávají v poměru k HDP na zdravotnictví nejvyšší sumy mezi vyspělými zeměmi, tvrdí.
„Není jisté, zda k úsporám dojde"
Podle něj jsou však v plánu zahrnuty i poměrně výrazné úspory z nižších splátek z dluhu, což je položka, která se může, ale nemusí naplnit.
Co se týče nápadu republikánů ještě více škrtat, ale nezvyšovat daně, hraje prý roli ideologie. „Daňové škrty, které zavedl prezident Bush, Obama schválil proti své vůli na konci roku proto, aby udržel důvěru v ekonomice a nezvyšoval daně v průběhu končící recese. Je otázka, jestli bohatí lidé s příjmy nad 250 tisíc dolarů mají mít nižší daně a jestli se daňové škrty udrží i po roce 2012, kdy budou nové volby,“ uvažuje analytik.
Škrty podle něj skončí a bude se muset hlasovat o nových. „Nebo se nebude hlasovat o vůbec ničem, což by vedlo k daleko dramatičtější redukci deficitu nebo by byly automaticky zavedeny vyšší daně,“ uzavírá Jan Čermák z ČSOB.
