Americký sen už tolik neláká. Evropský sen je ale vágnější a usedlejší
Americký sen. Důvod, který táhl z Evropy za oceán tisíce lidí. Popsat, co to ale americký sen vlastně znamená, není tak lehké. V první řadě si musíme uvědomit, že je zcela odlišný pohled na americký sen od Evropana a od Američana.
Evropský pohled popisuje ekonom Tomáš Sedláček.
„První klišé o americkém snu je barák, auto a tak dále, a tak dále. Já si myslím, že my máme též evropský sen, ale nemáme ho tak snadno verbalizovatelný jako Američané. Tím nechci říct, že by Američané neměli duchovní nebo rodinné hodnoty a tak dále, ale i podle hodnotových výzkumů vyplývá, že Američané dávají mnohem větší důraz na materiálně-produktivně-pracovní záležitosti. Také jsou ochotni se kvůli práci stěhovat, také se často stěhují. Ten náš evropský sen je mnohem vágnější a mnohem dalo by se skoro říct usedlejší než ten americký.
Americký sen už neláká tolik lidí jako dřív. Už vlastně ani neznamená to, co dřív.Na zmíněný fenomén ve smyslu ekonomického blahobytu se zaměřila redaktorka Barbora Kreuezrová.
Naopak Američané svůj sen vidí v něčem jiném. Zdaleka se tolik nesoustřeďují na materiálno jako Evropané, kteří ke Spojeným státům s touto ideou vzhlíží.
Americký sen a duchovní štěstí
Jak to vidí Američané, popisuje profesor slavistiky na Pensylvánské univerzitě Peter Steiner: „Američani se domnívají, že americký sen je sen o duchovním štěstí. Čemu říkáte duchovní štěstí, jak to definujete?“
Oba kontinenty ale v posledních letech prošly ekonomickou krizí a recesí. Amerika využila k jejímu vyřešení evropské způsoby a ekonomice začal notně pomáhat stát.
Americký sen nezlomila ani krize
Mohla právě tímto postupem utrpět myšlenka amerického snu? Podle Tomáše Sedláčka ne.
„Všimněme si, že ta receptura není rozdílní od toho, co se dělo za Franclina, Roosevelta v 30. letech, kdy to puštění žilou, chcete-li, státním výdajům. Od té doby jsme na nic moc lepšího nepřišli. Všimněte si, že existuje velký diskurz mezi ekonomy, do čeho v období krize investovat, ale žádný ekonom nepřišel s tím, že by se měl v dobách krize udržovat například vyrovnaný rozpočet. Všem bylo jasné: Ano, musíme se zadlužit a teď jsme se jenom hádali za co a do čeho.“
Americký sen, tak jak jej známe z doby například komunismu už ale svůj tehdejší lesk ztratil. To, co člověk mohl sehnat pouze na západě, se pomalu dostalo i k nám Pokračuje Petr Steiner.
„To já myslím, že je dneska v podstatě pasé. Americký sen, American dream, je ideologický konsted, který je vhodný k udržování nějakého národního povědomí. Ale co to je, vám nikdo nepoví.“
Experience ekonomy made in the U.S.A.
I přes to, že americký sen už není to co býval, pořád jsou věci, které mohou našince do Spojených států nalákat. Místo domu, vyššího příjmu a automobilu se tam můžeme jezdit učit jak se dělá experience economy, tedy volně přeloženo zážitková ekonomie. Tu definovali v roce 1998 Joseph Pine a James Gilmore.
Co to znamená, popisuje Petr Steiner: „Experience ekonomy je druh ekonomiky, kde prodáváte zážitkové zkušenosti. Doména je estetická, úniková, vzdělávací a zábavná. A podle těch pánů ten prostředek, kde se všechny ty domény protínají, je ekonomicky nejlukrativnější. Takže abyste prodali kecky značky adidas, musíte mít story, musíte do toho člověka zatáhnout, čili je to příběh.“
Zážitkovou ekonomii do České republiky ale stále vozí spíše zahraniční firmy. Experty na ní jsou právě Američané, jejichž promyšlená PR strategie je ještě pořád lepší než ta evropská.
Ani dohánět, ani předehnat
Otázkou ale zůstává, zda se skutečně máme snažit Spojené státy za každou cenu dohnat a předehnat.
„Ne, ne, ne, myslím si, že ne, že my to vlastně nechceme, protože bychom museli obětovat věci nám milé, jako je například dovolená nebo tak vysoký počet dní, ve kterých si užíváme dovolenou. Také by to znamenalo, že bychom mnoho věcí museli sami rozhodovat a né=st větší zodpovědnost,“ míní Sedláček.
Myšlenka amerického snu se mění společně s dobou. Možná, že jednou skutečně dojde k tomu, že se bude mluvit i o evropském snu. Možná, že dokonce bude jednou známější než ten americký.
