Analytik popřel zprávu Eurostatu: Nemáme nejnižší daně
Podle evropského statistického úřadu Eurostat má Česko jedny z nejnižších daní ze zemí Evropské unie. Na první pohled to vypadá jako skvělá zpráva, ale při bližším prozkoumání už tahle informace tak optimistická není.
Přestože závislost českého státního rozpočtu na daňových výnosech stoupá, je stále pod průměrem sedmadvacítky. V roce 2008 představovaly daňové příjmy 36,1 procenta hrubého domácího produktu. Unijní průměr byl podle Eurostatu 39,3 procenta.
„Informace Eurostatu je ale založená na srovnání daňových sazeb. Nikoliv však z jakého základu se daně počítají a neporovnávají ani zdravotní a sociální pojištění. Informace by tedy spíš měla být taková, že naše daně jsou na průměru EU. A co se týče zdanění našich výplat, tak je nad jejím průměrem,“ korigoval zprávu analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.
Eurostat nezohlednil, co se týče daně z příjmu fyzických osob, že Česko přešlo na tzv. superhrubou mzdu.
„Eurostat převzal jen daňovou sazbu 15 procent, která je spolu s Bulharskem opravdu jednou z nejnižších v EU. Ale to hlavní je, z jakého základu se to počítá a co všechno na daních zaplatíme,“ pokračoval analytik.
Co se týče daní je na jednom konci žebříčku Švédsko a Dánsko, jako země závislé na daňových příjmech bezmála z 50 procent, na druhém pak Rumunsko a Lotyšsko, kde daňové příjmy představují jen zhruba 29 procent HDP.
Dánové a Švédi platí nejvyšší daň z přidané hodnoty (25 procent) a ve Švédsku a Belgii jsou i lidé zdaněni nejvíc z celé unie - výrazně nad 50 procent z příjmu.
Daně bych nezvyšoval
„Nejdůležitější je si říct, co od státu očekáváme. Zda chceme třeba bezplatné zdravotnictví výborné kvality či bezplatné školství. Tomu se pak přizpůsobuje výše daní. My jsme si zatím tyhle priority vůbec nenadefinovali, pořád tápeme,“ vytkl Aleš Michl. A sám navrhl daňový recept pro Českou republiku:
„Spíš bych preferoval nízké daně, ale nikoliv nízké sazby. Vše je to o jednoduchosti daní. Kdybychom teď škrtli všechny výjimky, je to podle mě to nejlepší, co můžeme udělat. Lidé a podniky by pak daně snáze pochopili a nebyly by třeba náklady na finanční poradce.“
Podle Eurostatu nové členské země a země střední a východní Evropy spíše sází na nižší daně. I v Česku se nicméně zřejmě daně zvyšovat budou vzhledem k rozpočtovému schodku. Vznikající koalice např. plánuje zvýšit DPH na jednotnou sazbu 19 procent.
„Zajímavé je, že jsme nyní v obrovské recesi a politici nám chtějí zvýšit daně. To není moc prorůstová strategie. Mělo by se na to jít úplně jinak. Tedy seškrtat provozní výdaje a nezvyšovat daně,“ dodal analytik.
