Analytik: Problém insolventních států se neřeší systematicky, ovlivňuje to banky

Evropské banky potřebují nutně posílit. Jednou možností je injekce likvidity z evropských kapes, například z fondu finanční stability. Právě těmito slovy o víkendu překvapila šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová. I když na ni asijské trhy dnes výrazně nereagovaly, zvýšená nervozita byla patrná. Kvůli dluhové krizi se totiž už tak o zdraví evropských bank hlasitě spekuluje.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Peníze v trezoru

Peníze v trezoru | Foto: Free Stock Photos

Podle Christine Lagardeové potřebují evropské banky posílit. Bez toho podle ní hrozí, že se situace v Evropě zhorší, že se nákaza rozšíří a zasáhne i jádro eurozóny, nikoli jen její periferní státy.

„Nemyslím, že by bankovní systém byl ten problém v Evropě, problémem jsou insolventní státy, tedy země, které dlouhodobě utrácejí víc, než jsou si schopny vydělat. Ale samozřejmě ta situace na banky dopadá. Jednak tím, že drží dluhopisy vydané těmito zeměmi a také tím, že mezibankovní trh tyto dluhopisy používá,“ reagoval na Rádiu Česko analytik FinAdvice Martin Iltis.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem Rádia Česko byl analytik FinAdvice Martin Iltis.

„Takže problém předlužených zemí banky ovlivňuje. Pokud by státy přestaly dluhy splácet, nebo splatily jen část, což ‘užírá‘ bankovní kapitál, tak řada bank se nemůže krátkodobě financovat. Takže částečně s tím souhlasím, bankovní sektor to určitě ovlivňuje a problém to být může,“ dodal.

Nucená rekapitalizace bank

Šéfka MMF Lagardeová řekla, že pokud by se soukromý kapitál nechtěl podílet na stabilizaci bank, mělo by dojít k posílení z evropských zdrojů - a banky by to musely přijmout. Podle Iltise je ale těžké si představit, že soukromý subjekt může k něčemu takovému donutit bankovnictví.

„Bankovnictví je regulovaný byznys, regulované odvětví a banky musí plnit řadu požadavků na minimální požadovaný kapitál. A pokud by hrozilo, že tyto regulatorní požadavky plnit nebudou, pak jejich vlastníci nějakým způsobem budou muset reagovat. Ale představit si to apriori mi jde velmi těžko,“ uvedl analytik.

Řešení odsouvají problém do budoucna

Podle něj je problémem to, že se situace insolventních států neřeší systematickým způsobem. „Ta řešení jen odsouvají problém do budoucna. Nikdo třeba neví, kolik procent řeckého dluhu se bude muset nakonec skutečně odepsat. Potom se těžko říká jestli banky jsou nebo nejsou dobře kapitalizované. Dopad na bankovní sektor určitě nastane, takže obava šéfky MMF, že banky nemusí být dostatečně kapitalizované, je do určité míry na místě,“ řekl.

Pozici bank má vylepšit plán, o kterém píše britský list Times. Evropská centrální banka a Evropská komise se prý zaručí za určité druhy problémových aktiv.

„V případě, že například Řecko opravdu přestane splácet své závazky, nebo že splatí investorům méně, nemusí být ten plán úplně špatný. Samozřejmě je otázka, jak dlouho to bude fungovat. To je problém všech řešení a opatření, která se v posledních dvou letech implementovala. Nikdo nemůže zpochybnit, že krátkodobě nějaké krajní řešení na místě je, ale problém je, že se z krátkodobého řešení stává řešení permanentní,“ uvedl Iltis.

Roman Chlupatý, Ondřej Houska, bre Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme