Anders Lumholtz: Zachování eurozóny je stále pravděpodobnější varianta

Záchrana eurozóny se odkládá, nervozita roste. Poté, co Německo a Francie ohlásily, že se zatím nedokázaly shodnout na detailech stabilizačního plánu, tlak na problémové země na periferii měnové unie zas o něco narostl. To se týká zejména Řecka, jehož zadlužení včera zástupci Evropy a Měnového fondu označili za neudržitelné. I proto se množí spekulace o možném odchodu země z eurozóny.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Anders Lumholtz

Anders Lumholtz | Foto: GlobeReporter.org

Jak ale Romanu Chlupatému v Kodani řekl ekonom Danske Bank Anders Lumholtz, zachování eurozóny v současné podobě je stále pravděpodobnější varianta.

Přehrát

00:00 / 00:00

S ekonomem Danke Bank Andersem Lumholtzem mluvil v Kodani Roman Chlupatý

My pracujeme s několika verzemi toho, jak by se eurozóna mohla rozštěpit. Zaprvé, je možné, že země na periferii, jako je například Řecko, budou v podstatě vyhozeny – a nebo se rozhodnou samy odejít. Zadruhé, některá ze zemí ze samotného jádra eurozóny se může rozhodnout unii opustit. Například v Německu se může stát, že toho prostě lidé budou mít dost. No a zatřetí: pokud některá z klíčových zemí eurozónu opustí, je možné, že se celá unie rozpadne. K čemuž ale hned musím dodat, že je podle nás velmi nepravděpodobné, že se některý z těchto scénářů naplní. Pro zemi by totiž bylo velmi obtížné z eurozóny odejít.

Co tím myslíte?

Neexistují žádná pravidla, na základě kterých by bylo možné zemi vyloučit. No a pokud by chtěla unii opustit dobrovolně, pak by to muselo projít parlamentem. Ještě před tím, než by k tomu došlo, by ale ze země začal ve velkém utíkat kapitál; banky by se dostaly pod tlak a tak dále. A nebo by došlo na referendum, ve kterém by tento tlak hrál také svoji roli.

Přesto mnozí experti tvrdí, že by odchod z eurozóny byl pro Řeky tou nejlepší volbou. Už jen proto, že by mohli oslabit svou měnu a tím posílit konkurenceschopnost. Co vy na to?

Pokud by skutečně odešli z eurozóny tak by nejprve oslabili svou měnu. Řekněme, že by se vrátili k drachmě. A to by zlepšilo jejich konkurenceschopnost. Okamžitě, to je pravda. Teď se totiž snaží o takzvanou vnitřní devalvaci. Snaží se snížit platy a tím svou konkurenceschopnost vylepšit. Ale to je obtížné. A navíc to trvá. Pokud oslabíte svou měnu, pak se vaše schopnost konkurovat na mezinárodních trzích vylepší v podstatě okamžitě. Potíž je v tom, že v takovém případě nikdo vaši měnu nechce. Už v době, kdy se o možnosti oslabení měny mluví, se jí každý vyhýbá. Což znamená odliv kapitálu ze země. I samotní Řekové by se snažili své peníze vyvést ze země, někam do bank v zemích Evropské unie. A proto je prostě obtížné něco podobného udělat.

Řekněme, že by se přesto Řecko rozhodlo eurozónu opustit. A nebo, že ji bude muset opustit. Co by následovalo po úvodním šoku, během kterého by ze země utíkal kapitál?

Řekněme, že by to ustálo. Následoval by velký tlak na růst cen a otázka, kdy opět dojde k oslabení měny. Což připomíná začarovaný kruh. Proto většina zemí, které se v minulosti rozhodly pro devalvaci, nakonec své měny na nějakou silnou měnu navázaly. V mezidobí pak zažívaly velké problémy. Boj s inflací si totiž vyžaduje vysoké úrokové sazby. Čímž se snažím říci, že by Řecko hodně bolelo, i kdyby se rozhodlo eurozónu opustit.

Alternativa, kterou jste sám zmínil, je vnitřní devalvace. To je obtížné, ale třeba Estonsko to zvládlo. Mohlo by i Řecko uspět? A nebo platí, že na to prostě Řekové nemají náturu?

Jde o náročný úkol. Zejména proto, že například v porovnání s Irskem jejich interní devalvace musí být o mnoho větší. A něco podobného můžete udělat buď s pomocí obrovského šoku a nebo budete vše ordinovat postupně. Já si myslím, že v Řecku to bude trvat hodně dlouho. A že to bude bolet. Nakonec to ale podle mě zvládnou. Berte to ale tak, že k sobě posledních 20, 25 let politici a odbory měli velmi blízko. Státní zaměstnanci měli vysoké platy a vůbec se měli velmi dobře. No a my teď Řekům říkáme, že tyto a další chyby, které dělali dvě desítky let, musí napravit. Během jednoho roku a nebo dvou let. Ono to ale trvá déle. Podle Mezinárodního měnového fondu to například může trvat až deset let. Jinými slovy, je to zdlouhavý proces, který si vyžádá hodně času.

Roman Chlupatý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme