André Sapir: Eurozóna musí vytvořit bankovní unii, jinak nepřežije
Eurozóna musí vytvořit takzvanou bankovní unii. Pokud to neudělá, do budoucna nepřežije, tvrdí jeden z největších světových odborníků na evropskou ekonomiku, profesor André Sapir, který působí na bruselské univerzitě a ve výzkumném centru Bruegel. Státy s eurem podle něj musí urychleně vytvořit tři hlavní součásti bankovní unie: společný dohled nad bankami, společný fond pojištění vkladů a režim pro zvládání následků bankovních krizí.
Bankovní unie podle André Sapira není žádným zázračným lékem na dluhovou krizi. Je jednou z nutných podmínek k dalšímu fungování eurozóny. “Bankovní unie sama o sobě současnou krizi nevyřeší. Kdyby ale existovala před dvěma lety, tak bychom se vyhnuli spoustě problémů, hlavně těm ve Španělsku,“ tvrdí Sapir.
Eurozóna by prý teď nemusela čelit hrozbě nákazy ze španělských bank. Jejich problém by zůstal omezený jen na Španělsko. Španělé ale tak dlouho váhali s řešením krize, až se nákaza začala kvůli vzájemné provázanosti evropských bank šířit a začala ohrožovat celou eurozónu.
Zahraniční redaktor Ondřej Bouda hovořil s ekonomem André Sapirem o problémech eurozóny
„Španělé krizi neřešili a doufali, že problémy buď zmizí, nebo že banky bude neustále financovat Evropská centrální banka. Řešení vyžaduje koordinaci mezi Španělskem a dalšími zeměmi, ale na něco takového nemáme žádný nástroj, to nám chybí. V případě existence bankovní unie by takový nástroj k dispozici byl,“ domnívá se Sapir.
Evropa podle něj potřebuje společný a z centra řízený režim pro zvládání krizí. Ve španělském případě by takový orgán rozhodl o tom, které banky úplně zavřít, které sloučit a kterým případně pomoci. To vše s ohledem na dopady všech těchto kroků na bankovní systém v celé eurozóně. Ruku v ruce s tím je zapotřebí i společný fond na pojištění vkladů v bankách. Ten by měl zabránit vypuknutí paniky, během které by lidé začali své peníze z bank hromadně vybírat.
„Lidé vědí, že ve všech zemích unie jsou jejich vklady do výše 100 tisíc eur pojištěné. Jenže kdyby došlo na nejhorší a vy jste měli peníze ve španělských bankách, skutečně byste v případě paniky věřili tomu, že vláda dokáže závazky plynoucí z pojištění vkladů splnit? Zvlášť za dnešní situace, kdy má velké problémy i španělský stát. Pokud by existovalo pojištění na úrovni celé eurozóny, střadatelé by se cítili mnohem bezpečněji a riziko paniky by bylo nižší,“ je přesvědčen Sapir.
Společné pojištění vkladů ale může znamenat přesun peněz ze zdravých zemí do těch nakažených. A Finové nebo třeba Nizozemci se tak logicky můžou ptát, proč by měli souhlasit s tím, aby se z jejich peněz platily ztráty v bankovním systému jiného státu.
„To je naprostá pravda. Také proto jsem řekl, že bankovní unii nemůžeme využít na řešení současného problému, to znamená na zaplacení chyb z minulosti. Za problémy španělských bank může špatný dohled španělských orgánů. Proto za to vše musí zaplatit Španělé, a ne jiné země,“ upozorňuje ekonom.
Sapir: Je třeba společný dohled nad bankami
Domnívá se, že prvním krokem musí být vytvoření společného dohledu nad činností bank. Teprve poté bude možné vytvořit i společné pojištění vkladů. Centrální evropský orgán musí mít všechny informace o činnosti bank a pravomoci nařídit jim, jak se v konkrétní situaci zachovat. Bez toho by prý nebylo správné ani spravedlivé, aby tu existovalo společné pojištění, a tedy potenciální závazky jedněch za druhé.
„Dnes neexistuje žádný orgán, který by znal situaci bank ve všech zemích eurozóny. Evropská centrální banka jim sice každý den půjčuje peníze, ale jak na tom opravdu jsou, to do detailu nezná. Neví tedy, jestli banka, která potřebuje peníze, je zdravá a má jen okamžitý problém s likviditou, nebo vůbec není solventní,“ vysvětluje André Sapir.
Česká vláda i centrální banka se zatím k přístupu k bankovní unii stavějí velmi odmítavě. Upozorňují na to, že české banky mají zahraniční vlastníky a evropský dohled by se zaměřoval hlavně na zdraví celých bankovních skupin. Pak by se prý nezajímal o to, jestli zahraniční matka nechce z české dcery vytáhnout peníze nebo v ní nezamýšlí „zaparkovat“ špatná aktiva, pokud by to bylo pozitivní pro nadnárodní bankovní skupinu jako takovou.
Evropský dohled možná bude jen v eurozóně
Toho se ale André Sapir neobává: „Takové nebezpečí podle mě nehrozí. Národní dohled by ani v evropském systému nezmizel, ale byl by podřízen tomu evropskému. Ten by tak z národní úrovně dostával všechny potřebné informace. Národní regulátoři by vlastně byli prostředníky evropského dozoru. Na banky v České republice by ale pořád dohlížely české orgány.“
Evropský dohled by podle Sapira naopak mohl zabránit tomu, aby národní dohledy jednaly na úkor ostatních zemí. Je přesvědčen, že členství v bankovní unii by pro Česko bylo výhodné, byť celý systém nakonec možná vznikne jen pro země eurozóny, pokud vůbec. Nezdá se totiž, že by voliči nebo národní parlamenty měli velkou chuť souhlasit s tak zásadní změnou ve fungování integrace, s takovým přesunem pravomocí do centra.
„Určitě to bude těžké. Přitom bankovní unie je, řečeno v kostce, systém vzájemného pojištění proti bankovním krizím. Ty přijdou, tomu se nedá předejít. Od té doby, co existují banky, jsou tu i bankovní krize. Podle mě toto občané mohou pochopit. Problémy se přece neomezují jen na některé země. Vždyť i Finsko před 20 lety prošlo vážnou bankovní krizí. Něco takového se prostě může stát kdekoli, a proto je potřeba se proti tomu zajistit,“ uzavírá André Sapir.
