100 milionů Agrofertu na lepší toasty šlo ze státní kasy. Ministerstvo dotaci nedalo Bruselu k proplacení

Ministerstvo financí nepředložilo od loňského prosince k proplacení Evropské komisi projekty holdingu Agrofert za více než 161 milionů korun. Mezi nimi je i 100 milionů na stavbu linky na výrobu toastového chleba Penamu. Z české státní kasy už ale peníze holdingu vyplaceny byly. Evropská komise přitom stále nerozhodla, zda premiér Andrej Babiš (ANO), který Agrofert vložil do svěřenského fondu, není ve střetu zájmů.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Agrofert | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Loni v březnu rozjel Penam v Herinku u Prahy v Pekárně Zelená louka moderní linku na toustový chléb, díky níž měla firma vyrábět zdravější a chutnější chleba bez konzervantů. Tak to alespoň uvedla v popisu projektu, stejně jako to, že se bude jednat o linku „s výraznými inovačními prvky“.

Dotace Agrofertu neposíláme, potvrdil eurokomisař Oettinger. Audit možného střetu zájmů Babiše pokračuje

Číst článek

Její stavba měla vyjít na 400 milionů korun, přičemž celých 100 milionů bylo schváleno z evropských peněz

Podpora z Evropské unie tehdy vyvolala kritiku. Například konkurenční společnost United Bakeries reagovala s tím, že s inovativním toustovým chlebem přišla už před osmi lety.

„Výrobek bez konzervantů a se sníženým obsahem soli tady už dávno je. Netřeba ho vyvíjet a už vůbec ne dotovat,“ řekl Hospodářským novinám mluvčí pekárny Jaroslav Pomp.

Jenže nyní visí nad stomilionovým příspěvkem z Bruselu otazníky. Ministerstvo financí totiž faktury za linku spolu s dalšími projekty za více než 61 milionů k proplacení Evropské komisi nepředložilo, jak serveru iROZHLAS.cz potvrdil resort financí.

„Objem žádostí nepředložených Evropské komisi k proplacení je celkem 161 265 796 korun,“ reagoval na dotaz redakce mluvčí ministerstva Michal Žurovec.

Ze státní kasy

Systém čerpání evropských dotací je přitom založen na principu předfinancování ze státního rozpočtu. Evropská komise peníze proplácí až po splnění určitých podmínek.

Projekty holdingu, jež nyní ministerstvo k proplacení do Bruselu neposlalo, tedy byly uhrazeny ze státního rozpočtu. Nyní ovšem reálně hrozí, že peníze z evropských fondů Česko nedostane.

Proplácení dotací

Ministerstvo ze seznamu přihlášených projektů vybere ty, které budou z daného operačního programu podpořeny. Po podpisu smlouvy s příjemcem dotace začíná realizace projektu. Příjemce poté sepíše žádost o platbu. Ministerstvo financí se následně ujistí, jestli byly peníze využity v souladu s danými pravidly a žádost proplatí ze státního rozpočtu. Evropská komise následně proplatí peníze do rozpočtu ministerstva financí.

Jak bude resort postupovat dál, záleží na výsledcích auditu Evropské komise. Ta šetří, zda český premiér neporušuje nová evropská pravidla o střetu zájmů, která platí od 2. srpna loňského roku. Šetření přitom mělo být dokončeno v polovině května.

Pokud by peníze ani poté Evropská komise neproplatila, ministerstvo financí by muselo rozhodnout, zda je bude chtít po společnostech Agrofertu vrátit.

„Obecně platí, že pokud je v rámci auditu či kontroly zjištěno pochybení na straně příjemce, které na jeho straně zakládá porušení podmínek poskytnutí dotace, postupuje poskytovatel dotace v souladu se zákonem k vymožení neoprávněně vyplacené částky. Konkrétně vyzývá příjemce k vrácení dotace nebo její části, případně zašle podnět příslušnému finančnímu úřadu k vyměření odvodu za porušení rozpočtové kázně,“ vysvětlil Žurovec.

Úředníci ministerstva financí se v minulosti pustili do riskantních transakcí s bankami při správě státních dluhů (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia

Částka roste

Ministerstvo financí reagovalo na opatření Evropské komise, která část dotací koncernu Agrofert pozastavila. Konkrétně šlo o peníze z Evropských strukturálních a investičních fondů.

Projekty v ohrožení

  • Do konce března měl být například ukončený projekt společnosti Ethanol Energy, a. s., kde by měl Brusel na technologie na snížení energetické náročnosti výroby přispívat 72 miliony.
  • Na začátku letošního května měl být zase hotový projekt firmy Wotan Forest, a. s., která pořizovala nový biomasový kotel a na který se mělo čerpat z evropských peněz dalších 61 milionů.
  • Dalších pět projektů s evropskou podporou přesahující 30 milionů společností z holdingu pak bylo dokončeno v loňském roce stejně jako v článku zmiňovaná linka na výrobu toustového chleba, u které vyloučení z financování ministerstvo potvrdilo.

Že ministerstvo financí nebude projekty holdingu předkládat k proplacení, oznámil mluvčí v tiskové zprávě už v polovině loňského prosince, a to s tím, že se tak vyloučí ohrožení proplacení dalších žádostí.

Tehdy se ale jednalo o jediný projekt spolufinancovaný z unie za zhruba 2,9 milionu korun. Od té doby částka mnohanásobně vzrostla a šplhat bude pravděpodobně i dál.

Žurovec upřesnil, že neproplácení se týká projektů z operačních programů Životní prostředí a Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. V rámci nich mají přitom firmy spadající pod Agrofert čerpat v tomto dotačním období evropské peníze na projekty za desítky milionů korun (některé projekty jsou uvedené v boxu vpravo).

České úřady vyplácí dál

Ačkoliv existuje riziko, že Česko nedostane z Bruselu desítky milionů korun na projekty Agrofertu, ze státního rozpočtu peníze jdou společnostem z holdingu peníze dál. Proplácení nepozastavil Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), skrze který koncernu teče většina evropských dotací, jak před týdnem informoval iROZHLAS.cz.

Brusel část dotací pro Agrofert stopl, Česko je ale posílá dál. ‚Nemáme důvod nevyplácet,‘ říká fond

Číst článek

Dotace dál posílá rovněž Státní fond životního prostředí, který má na starosti operační program Životní prostředí. „Proplácení pozastaveno nebylo. Nemáme k dispozici žádné oficiální stanovisko nebo pokyn, který by doporučoval či nařizoval proplácení pozastavit,“ uvedla mluvčí fondu Lucie Früblingová.

Peníze dál vyplácí i ministerstvo průmyslu a obchodu, pod které spadají investiční dotace z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.

„Projekty, které byly podány před platností nového finančního nařízení, jsou administrovány standardním způsobem. To znamená, že platby proplácíme na základě platného rozhodnutí,“ reagoval na dotaz iROZHLAS.cz náměstek ministra pro EU fondy Marian Piecha.

Stejně jako mluvčí ministerstva financí potvrdil, že peníze jsou firmám standardně vypláceny, nejsou ovšem předkládány k proplacení Bruselu. „Nedochází pouze k jejich nárokování vůči Evropské komisi v procesu tzv. certifikace,“ dodal.

Od srpna nikomu

V minulých měsících se objevila informace, že například Státní zemědělský intervenční fond neproplácí po 2. srpnu loňského roku, od kdy evropská pravidla o střetu zájmu platí, Agrofertu nové projekty z Programu rozvoje venkova.

Podle mluvčí fondu Vladimíry Novákové se ale neproplácí žádný z nových projektů všech žadatelů, jak už v pondělí uvedla pro iROZHLAS.cz.

Stejná situace je i na ministerstvu průmyslu a obchodu. „Projekty, které byly podány po 31. 8. 2018, zatím nemají vydaná rozhodnutí, a tudíž je neproplácíme,“ vysvětlil Piecha.

Ten zároveň připustil, že dosud není jasné, jak by se mělo s novými projekty postupovat. „Pragmaticky konstatuji, že problém, kdy bychom museli zastavit žádost o platbu společnosti Agrofert dle nových pravidel, zatím nenastal. Jakmile tato situace nastane, dohodneme se s ministerstvem pro místní rozvoj a ministerstvem financí na společném postupu,“ dodal.

Mluvčí koncernu Agrofert Karel Hanzelka nechtěl celou záležitost komentovat do doby, než rozhodne Evropská komise.

Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme