Babiš chce zvládnout předsednictví s 200 lidmi, ačkoli úřady požadovaly 600. Metodiku výpočtu nemá
Kvůli snaze stlačit náklady co nejníž České republice hrozí, že nebude mít dost lidí na pokrytí předsednictví v Radě Evropské unie v roce 2022. Ani ministerstvo financí, ani vláda přitom nemá metodiku či analýzu, podle které výsledný počet potřebných zaměstnanců vypočítala, jak zjistil server iROZHLAS.cz. Jednotlivé úřady původně požadovaly zhruba 600 nových míst, vláda ale počítá maximálně s dvěma stovkami.
Redakce iROZHLAS.cz žádala poskytnutí metodiky, dle které byla rozpočítána nová pracovní místa mezi jednotlivé orgány státní správy plánovaná pro nadcházející české předsednictví v Radě EU.
„Ministerstvo financí konstatuje, že metodikou, která by odpovídala požadavku žadatelky, jak jej vyjádřila ve své žádosti, nedisponuje. Jinými slovy – v posuzovaném případě neexistuje žádný písemný dokument,“ napsal úřad v odpovědi na žádost podle informačního zákona.
Stejný dotaz redakce zaslala i na Úřad vlády. Ani ten ale podobný materiál neposkytl. V odpovědi pouze uvedl, že navrhované počty nově přijatých pracovníků pro jednotlivé rezorty zohledňují jak odhadované počty zasedání pracovních skupin Rady EU, tak počty dalších plánovaných akcí.
Premiér Andrej Babiš (ANO) chce dát na blížící se české předsednictví v EU výrazně méně peněz než jiné státy. V návrhu rozpočtu počítá s výdaji ve výši zhruba 1,2 miliardy korun. Šetřit chce hlavně na investičních nákladech a na personálu.
Rozhodující rozpočet
Mluvčí ministerstva financí přitom připustil, že počet zaměstnanců vycházel z velké části z plánovaného rozpočtu. „Celkový počet nově přijatých pracovníků byl mimo jiné dán celkovým rozpočtovým omezením nákladů,“ uvedl pro iROZHLAS.cz Zdeněk Vojtěch.
Babiš chce srazit náklady na české předsednictví EU. ‚Neprosadíme důležité věci,‘ varuje Petříček
Číst článek
Kvůli snaze stlačit náklady co nejníže České republice hrozí, že nebude mít na pokrytí předsednictví dost lidí. Čeští diplomaté, kteří v Bruselu zastupují stát při vyjednáváních s ostatními zeměmi, budou muset ke své práci navíc zvládnout připravit a odřídit všechny schůzky sedmadvacítky (pokud dojde k brexitu, pozn.red.) - od nejnižší úrovně až po ministerská zasedání.
Na každé ze stovek jednání tak musí Česko poslat více lidí. Návrh rozpočtu počítá s tím, že by se český diplomatický sbor v Bruselu po dobu předsednictví rozšířil pouze o 58 zaměstnanců proti současné stovce. To je výrazně méně, než kolik personálu obvykle potřebují jiné státy. Celkový počet nových dočasně přijatých zaměstnanců na všech úřadech dohromady nemá přesáhnout dvě stovky.
Původně přitom jednotlivé úřady podle materiálu, který má redakce k dispozici, požadovaly zhruba šest set nových míst, což potvrdil i mluvčí resortu financí Vojtěch. „Součet prvotního hrubého odhadu za všechny oslovené úřady činil zmiňovaných téměř 600 nových míst. Následně bylo přistoupeno k odstraňování duplicit a navazujícím redukcím celkového počtu nových služebních míst,“ uvedl.
Nevyslyšené požadavky
Jednotlivé úřady žádaly Babiše o navýšení zdrojů, podle Hospodářských novin ale premiér všechny požadavky odmítl.
Babiš dlouhodobě opakuje, jak je pro Česko Evropská unie důležitá. „Evropa se musí zásadně změnit. Potřebujeme skutečně silnou Evropu, ale Evropu silných členských států. Musíme zásadně změnit situaci, kdy máme silnou a zpolitizovanou Evropskou komisi,“ řekl například letos v květnu.
Například ministerstvo dopravy žádalo o deset postů. Resort financí a vláda mu ale počty seškrtaly na pět míst. „V případě, že nedojde k adekvátnímu personálnímu navýšení na Stálém zastoupení, bude nutné většinu činností souvisejících s předsednictvím vykonávat z Prahy, což ovšem povede k nutnosti dalšího personálního posílení ministerstva a také ke zvýšeným finančním nákladům na logistiku,“ uvedla k tomu mluvčí resortu Lenka Rezková.
Resort práce a sociálních věcí požadoval navýšení o šest osob. Nakonec jich má být jen pět, ale přidělené mzdové prostředky jsou na kratší dobu, než je nutné. „Ministerstvo práce také požadovalo navýšení počtu zaměstnanců na Stálém zastoupení při EU v Bruselu o dvě osoby. V současné době není jasné, zda bude toto navýšení realizováno. Nebude-li realizováno, bude to znamenat ještě větší pracovní zatížení resortu,“ vysvětlila mluvčí Barbara Hanousek Echardová.
S požadavkem neuspělo ani ministerstvo kultury. Místo pěti požadovaných osob jich má mít jen tři nové zaměstnance. „Požadavek vycházel ze zkušeností s předcházejícím předsednictvím, přičemž je třeba dodat, že tehdy činilo navýšení deset osob. Ministerstvo trvá na alespoň minimalistické variantě navýšení o tři osoby,“ uvedla mluvčí Martha Häckl.
Ministerstvo obrany v prvotních dokumentech žádalo o devět dočasných tabulkových míst. Výsledný počet jsou jen čtyři místa. Resort průmyslu na dotaz odmítl odpovědět s tím, že je materiál stále v jednání. Obdobně se vyjádřilo i ministerstvo zemědělství.
Se seškrtaným návrhem rozpočtu nesouhlasí například ministerstvo zahraničí. Ministr Petříček podle svých slov šetření podporuje, návrh rozpočtu ale považuje za příliš nízký. „Určitě budeme žádat tolik, abychom byli schopní pokrýt náklady na předsednictví. Aby splnilo, co od něj očekáváme, a zároveň bylo důstojné,“ řekl už dříve Radiožurnálu Petříček.
Na aktuálně zaslané dotazy serveru iROZHLAS.cz premiér Babiš nereagoval. Na konci července ale Radiožurnálu napsal, že navrhované rozšíření považuje za dostatečné. „(Navrhované rozšíření) by mělo být adekvátní pro zajištění všech úkolů, které s předsednictvím souvisejí, naprostou prioritou této vlády je úspornost státního rozpočtu,“ uvedl.
