Ministryně Hubáčková: Jádro zůstává nezastupitelné, počítáme ale i s růstem obnovitelných zdrojů
Jak si bude nové vedení ministerstva životního prostředí počínat v jednání s polskou stranou ve sporu o těžbu v hnědouhelném dole Turów? Má smysl stanovovat pevné datum, kdy v Česku skončí těžba uhlí? A dozvíme se pachatele ekologické havárie na Bečvě? Hostem Vladimíra Kroce ve Dvaceti minutách Radiožurnálu byla nastupující ministryně životního prostředí a senátorka za KDU-ČSL Anna Hubáčková.
Aktuální spor se v Evropské unii vede o regulaci trhu s emisními povolenkami, kterou požaduje zejména Polsko a Česko. Jak to vidíte vy?
V současné době žijeme ve zdražování elektrické energie. Dotýká se to všech domácností a naše nová vláda musí najít nějaký regulační prvek, kterým by přispěla k tomu, aby těm nejvíce postiženým rodinám bylo pomoženo.
Poslechněte si celý rozhovor s nastupující ministryní životního prostředí Annou Hubáčkovou (KDU-ČSL)
Emisní povolenky v ceně energie, která teď je, hrají určitou roli, ale nejsou jedinou věcí, která zdražila energii. Zvažujeme, zda by uvolnění některých povolenek mohlo alespoň trochu přispět, ale nemyslím si, že by jejich uvolnění mělo zlevnit energii.
Lídři zemí Evropské unie jsou také rozděleni v otázce uznání jádra jako zeleného zdroje energie. Co si o tom myslíte?
Toto je otázka, kterou jsem se zabývala již dříve. Jak se s tím v energetickém mixu umíme vypořádat, když tak moc podporujeme obnovitelné zdroje? Po vyhodnocení a mnoha debatách s odborníky pro nás jádro zůstává hlavním zdrojem. Jsem si vědoma toho, že má svá negativa typu, kam dáme jaderný odpad, ale jádro pro nás určitě zůstává zatím nezastupitelné.
Proto bych ho chtěla obhajovat jako udržitelný zdroj. Co se týká obnovitelných zdrojů, počítáme s jejich velkým nárůstem. Máme na to připravené i programy. V našem volebním programu jsme si dovolili dát i určité číslo – chceme na sto tisících střechách fotovoltaiku. Uvědomujeme si ale, že to nebude plných 45 procent, které nám teď dává uhlí.
Pokud bychom rozšiřovali třeba elektrárnu v Dukovanech, tak by byl nový blok hotov nejdříve v roce 2036 a nahradí maximálně desetinu naší roční spotřeby. Nemáme hledat zdroje někde úplně jinde?
Já si myslím, že máme hledat zdroje jinde a technologie se ve světě už vyvíjí. Musíme sledovat trendy a podpořit inovativní technologie tak, aby byly co nejdříve vyzkoušeny. Může to být vodík, mohou to ale být i jiné, o kterých teď třeba ještě nevíme. Určitou dobu to bude ten plyn. A teď je otázka v jaké formě.
Celý rozhovor si můžete poslechnout ze záznamu.
