Kdo nejvíc vydělává na potravinách? Zjistíme to, slibuje šéf antimonopolního úřadu Mlsna
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže má od ledna širší kompetence. Díky novele zákona o významné tržní síle a jejím zneužití může nyní kontrolovat už i firmy s ročním obratem od 50 milionů korun. „Jako první to využijeme v sektorovém šetření cen potravin,“ říká šéf úřadu Petr Mlsna v rozhovoru pro Peníze a vliv Českého rozhlasu.
Podle předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petra Mlsny se zatím neprokázalo, že by někdo v celém řetězci od zemědělské výroby přes výrobce potravin až po obchodníky zneužíval své dominantní postavení. Podle zákona navíc musí mít takový subjekt na relevantním trhu každého výrobku, jako je mléko, mouka či maso, nejméně čtyřicetiprocentní podíl.
Tahouni na trhu s potravinami
Můžeme si nejprve rozčlenit a vysvětlit, jak trh s potravinami vypadá a jaká jsou rizika?
Na začátku je prvovýroba, to znamená zemědělec musí vypěstovat obilí, poté obilí prodat do zpracovatelského řetězce, do toho druhého stupně, což je mlýn. Prodá ho, mlynář vyrobí mouku a potom prodává do maloobchodního řetězce.
Takže máte tři základní stupně a tady je potřeba odlišovat, jaká je síla jednotlivých hráčů na těchto stupních. To znamená, že na jedné straně můžete mít velmi silného prvovýrobce, který může tlačit na zpracovatelský sektor a diktovat mu v podstatě podmínky, za kterých mu bude dodávat danou komoditu.
U vybraných potravin prověříme, proč zdražily a kde jsou zisky, říká šéf antimonopolního úřadu
Číst článek
A zpracovatelský sektor to musí akceptovat, že bez té komodity v podstatě nemá co zpracovat. Nebo máte malého zemědělce, který dodává velkému zpracovateli, to znamená tomu potravinářskému segmentu, a musí akceptovat ceny, za které vykupuje daný odběratel komoditu.
Pak máte samozřejmě poslední stupeň, to znamená potravinář versus maloobchod. A tam také bude záviset na tom, jak velký je ten potravinář a jakou má sílu pro vyjednávání s maloobchodním řetězcem.
Nelze říct, že by se v té vertikále někdo jevil vyloženě slabý. Je potřeba se vždycky podívat na to, o kom se konkrétně bavíme a jaká je jeho síla.
V žádné části v Česku tedy není někdo, kdo by měl víc než 40 procent trhu?
To neumím říct.
A jak to pak můžete hlídat, když to neumíte říct?
Protože je důležité to, co jsem ještě nedokončil u té předchozí otázky. Když máte 40 procent na trhu, to samo o sobě nic neindikuje. Musíte ještě zneužít dominantní postavení k tlaku na slabší účastníky na relevantním trhu. A tím vlastně teprve porušujete pravidla hospodářské soutěže.
To znamená, ať jste dominant, nebo monopolista, pokud nezneužíváte tohoto postavení, tak to samo o sobě vlastně nic neznamená.
Zdražování v zahraničí
Také se vrátím k původní otázce – děje se u nás tedy něco jiného než v zahraničí, nebo je náš trh jiný, když u nás zdražovaly potraviny rychleji?
Teď řeknu možná novinku, kterou jsme ještě jako úřad nezveřejnili. Vybrali jsme si tři komodity takového základního spotřebního koše, bez kterých se v podstatě spotřebitel neobejde, a budeme zahajovat sektorové šetření na těchto třech základních komoditách.
Obchodníci zvyšují ceny, dokud lidé kupují. Nakupujte méně a levněji, radí ekonom Navrátil
Číst článek
Nebudu je zmiňovat, abych neavizoval, kam budeme směřovat. Chceme získat skutečně tvrdá data od producentů v celé té vertikále. Chceme ověřit, zdali skutečně existuje dysfunkce na některém stupni toho vertikálního řetězce.
Alespoň u těchto tří základních komodit abychom nemuseli neustále řešit obviňování všech v té vertikále, kdo vlastně vydělává na stávajícím skokovém nárůstu cen. (Po zveřejnění rozhovoru Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rozhodl, že místo zmíněných tří prověří čtyři základní potraviny – pozn. red.)
Rozumím, že nechcete říct kvůli kontrole, jaké komodity to jsou. Ale předpokládám, že to budou tedy nějaké základní potraviny.
Přesně tak.
Proč jste takové šetření neudělali už loni, když potraviny tak skokově zdražovaly?
Částečně se té aktivity chopilo ministerstvo zemědělství. To je potřeba také říci. A druhá věc je, že musíte posbírat data. V ČR je problém s obrovským množstvím dat, jež jsou ovšem roztříštěna mezi různé státní instituce, a vytěžit z nich nějaký relevantní výsledek je téměř sisyfovská práce.
Myslím, že ta nás teď bude čekat u těch tří komodit v rámci sektorového šetření. Teď trochu odbočuji, ale my jsme se s tím setkali v našem šetření ve farmacii.
Před 14 dny jsme zveřejnili výsledky dvouročního sektorového šetření distribučních kanálů a tam jsme zjistili, že těch dat je takové množství, ale jsou tak neutříděná, nevyužitelná, že to je v podstatě pro řízení i některých oblastí z hlediska státu poměrně fatální problém z hlediska nastavení strategií do budoucna.
Novela o zneužívání tržní síly
Pomohla vám nyní k tomu zahájení šetření novela zákona o významné tržní síle a jejím zneužívání, která platí od ledna?
Ta snižuje hranici obratu ať už obchodního řetězce, nebo jiného subjektu na trhu, který můžete kontrolovat. Dříve to bylo pět miliard korun, teď je to už od 50 milionů korun.
Umožní vám právě toto jít do střev jednotlivých sektorů?
Tak to jste řekla velmi přesně, protože jsme až do této novely mohli v podstatě kontrolovat jen maloobchodní řetězce. Máme asi 12 maloobchodních řetězců, které překračovaly obrat pěti miliard.
Na drahých potravinách vydělává stát. To by nevadilo, kdyby hospodařil lépe, říká zástupce obchodníků
Číst článek
To znamená, že jsme neustále jak v telefonním seznamu kontrolovali 12 subjektů a nemohli jsme se dostat do dalších stupňů té vertikály. To nám novela zákona o významné tržní síle umožnila od prvního ledna. A to je taky jeden z těch důvodů, proč můžeme nyní zahájit sektorové šetření v celé vertikále.
V té novele se vysloveně objevila nová povinnost, že silnější smluvní strana nesmí jednostranně diktovat podmínky slabší smluvní straně a formovat obchodní vztah výhradně ve prospěch svých vlastních hospodářských zájmů.
Dostali jste už nějaký podnět k tomu, že se právě něco takového děje, že ty silné, dejme tomu obchodní řetězce, utlačují ty menší dodavatele?
No tak jak to v Česku bývá, všichni o tom mluví i veřejně, ale podnětů jsme dostali nula.
A čekáte nějaké?
Uvidíme. Samozřejmě nečekáme jenom pasivně na podněty. Vyhledáváme i svoje vlastní, a proto děláme i teď ten výkop sektorovým šetřením u těch tří základních potravin, abychom si některé domněnky buď verifikovali, anebo vyvrátili, že tomu tak není.
Agrofert a antimonopolní úřad
Zeptám se konkrétně na společnost Agrofert, protože to se často objevuje i z úst ekonomů, že tím, že tady máme takto široce integrovanou firmu z 200miliardovým obratem, která spojuje zemědělskou výrobu, výrobu potravin až po prodej, tak že to prostě může ovlivňovat celý trh. A že antimonopolní úřad neměl připustit, aby tady mohl vzniknout takto velký hráč. Co si o tom myslíte? Je tam něco špatně?
Co dělal antimonopolní úřad v minulých letech, to nechci komentovat. Ale pokud se budeme bavit o společnosti Agrofert, tak ty fúze, na které asi odkazujete, jsou věci staré 15 let. A tehdy ten trh samozřejmě vypadal také jinak.
Ano, jsme v roce 2023. Máme tady silného hráče ve vertikále prvovýroba, zpracovatelský sektor. Propojení s maloobchodem tam není, tam ta koncovka chybí. Říkat, jak vypadal trh v roce 2009 nebo 2008 a jak vypadá v roce 2023, je takové to „co by bylo, kdyby“.
‚Přiděluje se nulová dotace.‘ Zemědělský fond uzavírá 28 žádostí Agrofertu o erární peníze
Číst článek
Kdyby se to tehdy nepovolilo nebo kdyby tehdy byly nějaké závazky, které by musel v souvislosti s fúzí Agrofert splnit, on by třeba vznikl úplně jiný subjekt na trhu nebo jiná koncentrace úplně v jiném segmentu. Takže prostě musíme pracovat s tím, jak to je. Nedomnívám se, že je to úplně specifikum České republiky.
Silné zemědělské podniky v jiných státech můžeme nalézt také. Nebo třeba podíváme-li se na maloobchod, náš maloobchod je roztříštěný, v podstatě nejvíce diverzifikovaný v porovnání s ostatními státy Unie. Když se podíváte na jiné členské státy, třeba na Španělsko či další, jsou tam jen tři nebo čtyři maloobchodní řetězce. Ale potýkají se zase s úplně jiným problémem v té vertikále.
Jasně, ale teď tady máme konglomerát Agrofert. Oni sami tvrdí, že nic neporušují, že v žádném sektoru mléko, maso ani nemají dominantní postavení. A antimonopolní úřad tedy nezjistil, že by tam bylo něco, co by ohrožovalo trh?
Nezjistili jsme, zatím ani nemáme podnět, ani indicie o tom, že by na některém relevantním trhu firmy působící v rámci tohoto koncernu zneužily své postavení nebo se dopouštěly nějaké nekalé obchodní praktiky.
Zneužívání trhu v jiných oblastech
Máte indicie, že by se zneužívalo tržní prostředí v Česku v jiných oblastech, než jsou potraviny? Často se mluví třeba o tom, že máme jedny z nejdražších mobilních dat v Evropě. Je to podle vás pravda? Děláte v tom něco?
Tady je potřeba zase rozdělit působnosti. Regulátor v oblasti telekomunikací je Český telekomunikační úřad. My se tím trhem zabýváme z hlediska fungování hospodářské soutěže, to znamená my cenovou regulaci nestanovíme.
Ten trh sledujeme dlouhodobě. Samozřejmě je vysoce koncentrovaný, to je pravda. Máme tady tři silné silné hráče na trhu. Asi jednou z příčin, proč ten trh vypadá tak, jak vypadá, je do značné míry nepovedená aukce, která měla za cíl přivést čtvrtého operátora. Nakonec se ukázalo, že tak, jak byly podmínky aukce nastaveny, tak prostě nebyly atraktivní.
A druhá věc je, jak měříme ten trh. S Českým telekomunikačním úřadem jsme se o tom mnohokrát bavili a zase se vracím k těm datům. Stát a jeho instituce mají posbíraná data, ale neumí je přesně analyzovat.
Ceny volání a mobilních dat v Česku zůstávají jedny z nejvyšších v Evropě, uvádí zpráva kontrolorů
Číst článek
Ta data jsou do značné míry zkreslená, protože jedna věc jsou ceníkové ceny, za které prodávají mobilní operátoři svoje služby. Když se na ně podíváte, tak to jsou ceny skutečně astronomické, prostě šílené.
A pak se podíváte na slevové akce, to je taky české specifikum, že máme slevové akce úplně na všechno, ať jsou to potraviny, nebo mobilní služby, a zjistíte, že ty ceny jsou vlastně úplně v jiné cenové hladině. Tam se odehrává konkurence mezi těmi třemi velkými hráči.
Nabízejí slevové balíčky, nakupte si, zafixujte si u nás, ceny budou extrémně výhodné. Analyzovat, jak reálně je potom cenová hladina nastavena, už je poměrně složité. Myslím ale, že když to pak započítáme do těch komplexních cen, tak zjistíme, že už se začínají přibližovat, řekněme, nějakému podprůměru EU.
Váš úřad v této oblasti tedy nemá kompetence? Jestli to dobře chápu, je to věc Českého telekomunikačního úřadu?
Přesně tak. On je tím cenovým regulátorem. My jsme pouze konzultačním místem ze zákona o telekomunikacích, které musí být v případě, pokud se ČTÚ rozhodne k nějaké regulaci, povinně konzultován.
