Hutní firma ArcelorMittal Ostrava se dnes zbavila drobných akcionářů. Mimořádná valná hromada využila zákonné možnosti a schválila vykoupení jejich akcií za 4000 korun za kus. Někteří akcionáři však s touto cenou nesouhlasí. Podali proto žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě.

19:09 11. června 2010 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Minoritní akcionáři v žalobě požadují dorovnání částky na 7000 korun. Jejich zástupce Jiří Psota Radiožurnálu potvrdil, že jednání provázely protesty.

“My jsme se museli domáhat jednoho z nejzákladnějších práv akcionáře dostat vysvětlení na valné hromadě. Kdybychom neprotestovali dost vehementně, tak jsme se odpovědí na žádosti o vysvětlení nedočkali. Přehled právních postupů, které oni mají zažité, to je skutečně hrůza,“ řekl Psota.

Drobní akcionáři několikrát management společnosti vypískali a na vedení firmy volali „gauneři“. Protestovali také proti tomu, že vedení nezveřejnilo budoucí plánované investice za 20 miliard korun s odkazem na to, že jsou firemním tajemstvím.

Vykoupení akcií navrhl majoritní vlastník ostravské huti ArcelorMittal Holdings AG, který ve firmě v současné době vlastní podíl 96 procent. Cenu 4000 korun jako protiplnění stanovil na základě znaleckého posudku společnosti PricewaterHouseCoopers ČR.

Celkem by tak měla společnost rozdělit mezi zhruba 14.000 držitelů malých podílů přes 1,7 miliardy korun. Tím se stane stoprocentním vlastníkem ostravské huti.

Vytěsňování malých akcionářů umožňuje obchodní zákoník

Vytěsňování malých akcionářů, takzvaný squeeze-out, u nás umožnila novela obchodního zákoníku, která začala platit před pěti lety. Díky této právní úpravě mají akcionáři s podílem nad 90 procent možnost přinutit „malé ryby“ k prodeji jejich podílů.

Cenu v takovém případě stanoví odhadce, kterého si mohl vybrat sám většinový akcionář. Nicméně dohled nad cenou od září 2005 vykonává centrální banka, předtím to byla Komise pro cenné papíry.

Banka posoudila do konce loňského souhlasu téměř 190 žádostí o souhlas s vytěsněním, ve zhruba 70 případech takový souhlas neudělila. Malí akcionáři ale nejsou s touto právní úpravou spokojení, odhadují, že dodnes díky nečestným praktikám při vytěsňování přišli o více než 30 miliard korun.

Do konce loňského listopadu se menšinových akcionářů zbavilo celkem 354 společností, mezi těmi nejznámějšími banka ČSOB, Česká pojišťovna, Severočeské doly nebo Plzeňský Prazdroj a po dnešku i ArcelorMittal Ostrava.

Martin Knitl, Martin Hromádka, Martin Drtina Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít