Argentina chce zestátnit ropnou společnost YPF vlastněnou Španěly
Argentina má na krku mezinárodní arbitráž a diplomatickou roztržku. Španělská energetická firma Repsol žene zemi k soudu kvůli chystanému znárodnění jejího majetku. Argentinská vláda má v úmyslu zabavit největší ropnou společnost v zemi YPF, údajně ve veřejném zájmu. Jenže v ní má rozhodující vliv právě Repsol.
Prezidentka Cristina Fernándezová prohlásila, že těžba ropy a zemního plynu jsou veřejným státním zájmem a je prioritou zajistit dodávky obou surovin.
„Ta argumentace v podstatě odpovídá její deklarované levicové politice a takzvané rozvojářské strategii, pro níž je vlastní, že vláda kontroluje klíčové zdroje,“ říká Pavlína Springerová, iberoamerikanistka z Univerzity v Hradci Králové.
V posledních letech prošla Argentina podstatnou proměnou, kdy si díky narůstající spotřebě a stagnujícím zásobám, které nijak zvlášť nenarůstaly, dostala do pozice čistého dovozce klíčových energetických surovin. Dovoz paliv se v roce 2011 více než zdvojnásobil na hodnotu téměř 9,5 miliardy dolarů.
O sporu Argentiny a Španělska mluvila na Rádiu Česko Pavlína Springerová, iberoamerikanistka z Univerzity v Hradci Králové
Šéf Repsolu reagoval na záměr argentinské prezidentky prohlášením, ve kterém požaduje kompenzaci.
„Nejprve hovořil o minimální náhradě ve výši podílu Repsolu v YPF, tedy 10,5 miliardy dolarů. Pak požadovanou kompenzaci navýšil na 18 miliard dolarů. Ale já se nedomnívám, že by Repsol dokázal kompenzaci ze strany Argentiny vymoci. Zatím se zdá, že Argentina chce dostat společnost pod kontrolu, aniž by přišla s jakoukoli nabídkou za převzetí,“ pokračuje Springerová.
Vyvlastnění se odehrává dost diskriminačním způsobem v tom smyslu, že se týká pouze akcií Repsolu, který byl většinovým vlastníkem. Ostatní akcie ale nejsou dotčeny.
Znárodňování v oblasti energetického sektoru není podle Springerové v latinské Americe žádnou novinkou. Nacionalizační vlny byly v průběhu celého 20. století střídány vlnami privatizačními.
„Právě v Argentině, jako v první latinskoamerické zemi, vznikla na počátku 20. let velmi silná státní ropná společnost YPF. Na začátku 90. let se začala prosazovat kompletní privatizace, z YPF se stala akciová společnost, kterou španělská firma Repsol ovládla na konci 90. let. V kontextu Latinské Ameriky to tedy není nic výjimečného,“ vysvětluje iberoamerikanistka.
Mizivý nátlakový potenciál
Madrid již minulý týden varoval, že znárodnění YPF výrazně poškodí vztahy mezi oběma zeměmi.
„Pozice Španělska ve vyjednávání, byť je největším investorem v Argentině, bude velmi komplikovaná. Španělsko má v Argentině celou řadu investic a to zejména v sektorech, které jsou regulované státem. To může limitovat nátlakovou pozici Španělska. Ostatně Španělsko je v hluboké recesi, což umenšuje potenciál země na nějaké rozhodné odvetné akce proti Argentině,“ dodává Pavlína Springerová.
