Armádní rozpočet roste. O 50 miliard více dá vláda na munici, tanky nebo zbraňové systémy
V příštím roce by mohlo ministerstvo obrany hospodařit se zhruba 146 miliardami korun. Tolik slibuje vláda vydat na obranu státu, tedy dvě procenta HDP. Ještě loni byl rozpočet ministerstva obrany 92 miliardy. Někteří poslanci kritizují rychlé navyšovaní výdajů na armádu.
Navyšování rozpočtu ministerstva obrany kritizuje především opoziční SPD. Poslanec Radovan Vích se domnívá, že skokový nárůst peněz armáda nedokáže využít.
Přesto většina poslanců z výboru pro obranu a to i z opozičního hnutí ANO souhlasí s tím, že je potřeba armádu zmodernizovat. Tanky nebo bojová vozidla pěchoty jsou 35 let stará, a ačkoliv jsou některé stroje zmodernizované, jsou technologicky za zenitem.
Dokladuje to i příklad nových izraelských radarů MADR, které se armádě nedaří začlenit do výzbroje - jsou příliš moderní a špatně komunikují se starou sovětskou technikou.
Největší armádní výdaje
„Po zkušenostech na Ukrajině se budou třeba doplňovat zásoby munice podle nových obranných plánů NATO. To bude nákup za desítky miliard, jak ukazuje poslední kalkulace,“ říká Radiožurnálu náčelník generálního štábu Karel Řehka.
Otakar Foltýn končí v čele vojenské policie. Projedná to nejbližší výbor pro obranu, potvrdil jeho předseda
Číst článek
„To bylo tuším pětileté období, ale tam počítáme jednak s doplňováním munice na zásoby, které potřebujeme. Také se ale bavíme i o nakupování zbraňových systémů, ke kterým je potřeba doplnit stavy zásob. Když se tomu všemu přičtou ještě staré dluhy, tak se opravdu jedná o nižší desítky miliard,“ dodává.
Jednoznačně největší investicí je nákup nových nadzvukových stíhaček. Vojáci chtějí do výzbroje americké letouny F-35. Cenu odhaduje ministerstvo na 100 miliard korun, ale konkrétní částka ještě není známá a další peníze bude stát úprava letecké základny.
Pak jsou to pásová bojová vozidla pěchoty zhruba za 52 miliard korun, ale Česko bude v dohledné řešit i modernizaci tanků. Vojáci také potřebují lehká útočná vozidla, a po roce 2030 bude končit životnost dopravním vrtulníkům.
Armádní rozpočet
„Všechny tyto ohromné zakázky nejsou zaplaceny najednou. Ministerstvo na ně domlouvá splátky - je to podobné, jako když si koupíte nové auto na leasing a k tomu máte hypotéku na bydlení. Aby měla armáda jistotu, že si bude moct vše dovolit, chce prosadit nová rozpočtová pravidla, takzvaný zákon o financování obrany,“ vysvětluje finanční ředitelka resortu Blanka Cupáková.
Čeští vojáci řídí výcvik NATO na Slovensku. ‚Cílem je odradit agresora od postupu na západ,‘ říká plukovník
Číst článek
„Zdroje u prostředků pro strategické projekty se převedou do dalších let. Budou pořád určeny na stejné účely a projekty. Kdyby nám zdroje vláda vzala, nebo byla jejich část se souhlasem vlády odebrána, tak nám bude odebrána právě ta část zdrojů, které na ty projekty potřebujeme,“ doplňuje.
Zákon by měl vlastně rezervovat peníze v rozpočtu ministerstva na velké projekty, aby je vláda nemohla použít na nic jiného, aby se takové splátkové kalendáře lépe sestavovaly a s těmi penězi mohli vojáci i úředníci ministerstva počítat na roky dopředu.
Závazky v NATO
Zákon má také zaručit dvě procenta HDP na obranu, tak jak stanovuje závazek států NATO. Česko je ve výdajích na obranu z třiceti členských států NATO na chvostu tabulky.
V roce 2022 bylo na 24. pozici a podle generála Řehky je dlouhodobě černý pasažér v alianci. Loni jsme vydali na obranu 1,34 procenta hrubého domácího produktu a letos dáváme 1,52 procenta.
Ať už válka dopadne jakkoli, Rusko bude vůči nám stále nepřátelské, říká náčelník generálního štábu
Číst článek
Před námi je Maďarsko, Albánie, Francie nebo i Slovensko, které dvě procenta HDP dává od loňska. Ještě více do obrany investuje Litva, Estonsko, Polsko nebo Řecko, které dává na obranu 3,76 procenta svého hrubého domácího produktu.
Co se týče objemu peněz, pak vedou Spojené státy, které loni vydali na obranu 821 miliard amerických dolarů.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v polovině února řekl, že závazek dvou procent HDP v roce 2024 v podstatě končí a začíná diskuse o novém závazku, který by měl být ještě vyšší, než v roce 2014, protože bezpečnostní situace v Evropě zhoršila. Dvě procenta jsou tak podle něj naprosté minimum výdajů na obranu.
