Asociace inkasních agentur připravuje návrh na přísnější regulaci poplatků za vymáhání dluhů
Poplatky za vymáhání dluhů by se měly v budoucnu přísněji regulovat. Lidé by tak kvůli pohledávce pár stovek korun nemuseli platit ve finále několik tisíc. Konečnou sumu dluhu totiž neúměrně navyšují penále od inkasních agentur, které vymáhají peníze pro věřitele mimosoudní cestou. Asociace chce proto jednotlivé administrativní poplatky sjednotit.
„Jdeme za paní, která se dostala do finančních problémů, má exekuci na plat a hlavně má těch neplněných závazků několik,“ vysvětluje finanční inspektor Jaromír Firekl, který obchází jednotlivé dlužníky.
Většinou nespláceli účty bankám, pojišťovnám nebo telekomunikačním operátorům. Když zastihne jednu mladou dívku doma, snaží se s ní domluvit na splácení dluhů. „Měli jsme rozjednaný nějaký postup řešení toho závazku. Jste schopni to hradit a budete to hradit?“
Poplatky za vymáhání dluhů by se měly přísněji regulovat. Návrh připravuje Asociace inkasních agentur . Podrobnosti zjišťovala redaktorka Petra Benešová
Dohoda je v tomto případě rychlá. Dívka jde vybrat přes dva tisíce korun a obratem je předá inspektorovi.
Inkasní agentury vymáhají dluhy mimosoudní cestou, tedy dříve, než by došly k soudní exekuci. Každá z nich si ale účtuje rozdílné přirážky za administrativu.
„V současné době je situace na trhu taková, že některé inkasní agentury vymáhají na stokorunový nebo tisícikorunový dluh ještě extra náklady ve výši několika stovek nebo tisíc korun,“ vysvětluje Vladimír Gazárek, prezident Asociace inkasních agentur.
Dodává, že například za dluh 1800 korun může člověk agentuře v mimosoudním jednání doplatit navíc penále až dva nebo dva a půl tisíce korun. „Což se domníváme, že není správné,“ zdůrazňuje.
Asociace chce proto poplatky sjednotit a její výši regulovat. Dlužníci by se tak snadněji orientovali v tom, kolik po nich mohou inkasní agentury maximálně požadovat.
„Počítá s tím, že by poplatky byly odstupňované podle určitých pásem pohledávek. Například za tisícový dluh by si agentura účtovala jako náklad na inkasní činnost 300 korun. Při dluhu 10 až 200 tisíc korun uvažujeme o poplatku 900 korun plus dvě procenta z částky nad 10 tisíc korun,“ upřesňuje.
Má to svá rizika, říká ředitel Poradny při finanční tísni
Podle Davida Šmejkala, ředitele Poradny při finanční tísni, nejsou nová pravidla pro vymahače dluhů špatná. Není ale podle něj jasné, jak to bude v praxi fungovat.
O regulaci poplatků za vymáhání dluhů mluvil v Ranním interview Radiožurnálu David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni
„Skutečně se o tom pochybovat dá, protože důležité je, jak zareagují samotní věřitelé, kteří si své náklady na vymáhání účtují díky úrokům z prodlení, sankcí, penále a pokut,“ říká. Otázkou tak prý je, jaký to bude mít dopad na samotného dlužníka.
„Neexistuje zatím žádná studie, analýza, která by ukázala, jaký je při zastropování podle jednotlivých pásem dle velikosti vymáhané pohledávky ze strany věřitele očekávaný dopad na dlužníka,“ konstatuje Šmejkal.
Návrhy maximálních poplatků ještě nejsou konečné. Zákon o inkasní činnosti se teprve připravuje. Vytvořit by se měl také seznam agentur, které budou mít na vymáhání dluhů potřebnou kvalifikaci. Dluhy by měly vymáhat jen důvěryhodné agentury, které prokážou bezúhonnost a praxi.
Ročně vymáhají inkasní agentury po lidech stovky milionů korun.
