Aténám ubíhá čas. Volí mezi půjčkou a bankrotem

Lídří vládních politických stran musí dnes zveřejnit stanovisko ohledně půjčky, kterou Aténám nabízí mezinárodní společenství. Jednání se včera zadrhla, a to už poněkolikáté.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lídr socialistické strany PASOK G. Papandreu po večerním jednání s premiérem | Zdroj: Reuters

Dnes se bude rozhodovat o dalším osudu Řecka. V Aténách budou pokračovat klíčová jednání mezi řeckým premiérem Lukasem Papadimosem, představiteli tří nejsilnějších politických stran a šéfem institutu mezinárodních financí Charlesem Dallarou.

Úspěšně završení dohody je pro Řecko nezbytné, aby dostalo slibovanou půjčku a oddálilo tak hrozící bankrot země. Někteří lídři řeckých stran však odmítají přistoupit na tvrdé podmínky půjčky, jako je další zavádění škrtů a daní.

Merkelová a Sarkozy chtějí zvýšit tempo integrace

Číst článek

Eurozóna chce, aby se o 20 procent snížila minimální mzda, která je nyní v Řecku v přepočtu asi 19 000 korun. Druhým požadavkem je redukce 13. a 14. platů, které se v Řecku stále vyplácejí. Řečtí politici však tato opatření odmítají.

O bankrotu Řecka se mezi ekonomy už delší dobu mluví jako o hotové věci. Státní bankrot v praxi znamená prodloužení splátek u půjček, snížení úroků nebo přímo škrtnutí část dluhu. Při řízeném bankrotu se stát se s investory dohodne na tom, že jim zaplatí míň, než dluží, a že tak učiní se zpožděním. Takovým postupem prošla například Dominikánská republika nebo Uruguay.

Athény kromě toho jednají také se svými soukromými věřiteli o škrtnutí velké části dluhů. I tato dohoda je podmínkou pro poskytnutí záchranné půjčky. Řecko ji musí dostat do 20. března, kdy má na trzích splatit 14,5 miliard eur, které dluží.

Pokud nedostane další mezinárodní půjčku, na splátku nebude mít peníze. Následoval by chaotický bankrot a kolaps řeckého bankovního systému, lidé by zřejmě v panice masivně vybírali úspory z bank a snažili by se je přesunout do zahraničí. Řecko by se tak stalo od konce druhé světové války po Německu první vyspělou zemí, kde by se státní bankrot uskutečnil.

Včerejší jednání řeckých politiků skončilo pozdě večer bez výsledku.

Před řeckým státním bankrotem možná zbývají jen hodiny

Řečtí politici mají během dneška říct, jestli souhlasí s dalšími škrty a reformami. Jejich přijetím podmiňují eurozóna a Mezinárodní měnový fond druhou záchrannou půjčku Řecku.

Bez ní Řekové své obrovské dluhy nedokáží splácet a zřejmě by na ně čekal chaotický státní bankrot. Lídři hlavních politických stran ale zatím odmítají požadované snížení minimální mzdy nebo redukci 13. a 14. platů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Před řeckým státním bankrotem možná zbývají jen hodiny.mp3

„Mají se snížit výdaje na vojsko, zrušit státní organizace, mají se propouštět státní zaměstnanci,“ popisuje další úsporná opatření Řecka publicistka Soňa Dorňáková-Stamu.

Základním bodem nesouhlasu řecké vlády je snížení 13. a 14. platů v soukromém sektoru.

„Politické strany shlížejí k volbám a chtějí voličům zajistit nějakou světlou budoucnost. Snaží se jim říct, že bojují proti snižování jejich životní úrovně,“ reaguje na škrty soukromníkům překladatelka žijící v Řecku a pokračuje:

„Ekonomové tvrdí, že snížením mezd v soukromém sektoru se sníží i koupěschopnost obyvatelstva a dál tato opatření prohloubí recesi ekonomiky a nepřináší to rozvoj, po kterém řecká ekonomika volá.“

Redukci odmítají řečtí politici i odbory. Hlasy na podporu snížení mezd v prospěch konkurenceschopnosti ekonomiky v Řecku chybí.

„Komunistická strana tvrdí, že by se mělo odejít i z eurozóny. Levice říká, že snížení mezd, ještě zhorší situaci v řecké společnosti,“ komentuje řecký stav publicistka Soňa Dorňáková-Stamu.

Mezinárodní věřitelé tvrdí, že je nutné mzdy snížit, protože se díky tomu posílí řecká konkurence konkurenceschopnost.

„Pravdu mají obě strany, klíčová otázka je, co dělat nejdříve a co dělat až později,“ hodnotí Zdeněk Kudrna z Institutu pro výzkum evropské integrace ve Vídni.

Současná situace je bezprecedentní. Řecko doposud nebylo v tak hluboké krizi, jako je tomu dnes. Minimální mzda v Řecku se v přepočtu pohybuje do 19 tisíc korun.

„Tentokrát už tam prostor na ohýbání pravidel a dohod moc není, takže mezinárodní společenství musí získat souhlas teď, aby ty reformy byly realizovány,“ míní Kudrna.

Řecko si musí zajistit druhý balík mezinárodní pomoci do 20. března, kdy má splatit asi 14 a půl miliardy eur starých dluhů.

„Je řada historických zkušeností, jak vypadá státní bankrot a většinou ten obrázek není vůbec pěkný. Stát nebude mít na to, aby platil závazky, mzdy zdravotnictví, policii,“ popisuje Zdeněk Kudrna možný stav případné platební neschopnosti.

„Může dojít k jakési spirále, která tu situaci vyhrotí. Od protestů, až k rabování obchodů. Může dojít ke scénáři, který jsme viděli před deseti lety v Argentině,“ připomíná Zdeněk Kudrna z Institutu pro výzkum evropské integrace ve Vídni.

Milan Kopp, Ondřej Houska, Pavla Smetanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme