Babišova tabulka na Facebooku? Jde o marketing, z 499 miliard je ministrova zásluha zlomek, říká analytik

Ministr financí Andrej Babiš z ANO zveřejnil na svém facebookovém profilu tabulku, podle které za jeho šéfování resortu vzrostl výběr daní o půl bilionu korun, přesněji o 499 miliard. Podle ekonomického analytika Lukáše Kovandy je ale tabulka spíše marketingovým tahem šéfa hnutí ANO. "Jen nasedl na rostoucí vlnu. Zasloužil se o vyšší výběr v jednotkách miliard," řekl serveru iROZHLAS.cz.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) | Foto: Filip Jandourek

Jak přesně interpretovat tabulku, kterou Andrej Babiš zveřejnil na svém facebookovém profilu?
Tabulka zachycuje inkasa jednotlivých druhů daní v těch letech, kdy byl Andrej Babiš ministrem financí. Srovnává je se vstupním rokem 2013. A vždy, v každém z těch roků, kdy byl ministr financí, to znamená 2014, 2015, 2016 a také za první čtyři měsíce roku 2017, srovnává vlastně výběr se vstupním rokem, s rokem 2013, kdy ještě nebyl ministrem financí.

Snaží se tedy demonstrovat, že dochází k citelnému nárůstu inkasa daní. Nicméně je důležité si říci, že v tomto období ekonomika České republiky rostla. To znamená, že primárně docházelo k vzestupu hrubého domácího produktu. Takže je z hlediska objektivity důležité daňová inkasa - hlavně tedy souhrn v jednotlivých letech - připočíst k hrubému domácímu produktu.

A jak to dopadne, když to připočteme?
Ten výsledek není zdaleka tak zářný. Za rok 2013 je podíl celkového daňového inkasa na hrubém domácím produktu v běžných cenách 33 procent. V roce 2014 celkové daňové inkaso činí 32,6 procenta, což znamená, že dokonce došlo k ponížení inkasa na HDP. V roce 2015 ještě další pokles, 32,4. Teprve v roce 2016 zaznamenáváme určitý vzestup, protože podíl inkasa je 33,6 procenta.

Proč je tak důležité poměřovat tyto údaje s hrubým domácím produktem?
Když roste ekonomika, roste ekonomická aktivita. To například znamená, že firmy mají vyšší tržby, větší zisky, odvádějí více daní. Také klesá nezaměstnanost - to znamená, že zaměstnavatelé i zaměstnanci odvedou více na sociálním pojištění. To všechno přispívá k růstu celkového inkasa. Co Babiš demonstruje v tabulce, v zásadě ilustruje jen to, že rostla ekonomika. Ekonomika však rostla z objektivních důvodů: z důvodů cyklických, z důvodů poklesu cen ropy na světových trzích, z důvodů mezinárodních faktorů. Jeho přičinění je, myslím si, otázka do debaty. Ale rozhodně nemůžeme říct, že on zodpovídal za to, co se mezi řádky snaží demonstrovat, tedy že díky němu máme o půl bilionuvyšší daňové inkaso, jak uvádí v tabulce. To je opravdu primárně záležitost ekonomického růstu a Andrej Babiš a celá vláda měla velké štěstí, že začali vládnout na začátku roku 2014, kdy ekonomický cyklus šel nahoru, kdy se ekonomika začínala po letech krizí a recesí oživovat. Oni vlastně nasedli na tuto rostoucí vlnu a díky tomu mohou vykazovat v těch několika letech rostoucí daňové inkaso.

Babiš představil návrh rozpočtu. Počítá s růstem platů, důchodů i dávek

Číst článek

Nicméně když to opravdu přepočteme na růst ekonomiky, tak s výjimkou roku 2016 nepozorujeme žádný nárůst u samotného daňového inkasa. Jednodušeji: čísla, která uvádí, lze kompletně s výjimkou roku 2016 vysvětlit růstem české ekonomiky.

A co vámi zmiňovaný rok 2016?
Tam pozoruji na číslech pozitivní nárůst, protože podíl inkasa na hrubém domácím produktu vzrostl o 1,2 procentního bodu. To je věc, která je jenom částečně vysvětlitelná ekonomickým růstem, a je opět otázka, do jaké míry. Ale tady lze opravdu asi pozorovat určité stopy zlepšení samotného daňového výběru, zejména kontrolního hlášení, protože EET se ještě nemohlo projevit, protože vstoupilo v platnost až na konci roku 2016.

Řekl bych, že jestli Babiš uvádí 499 miliard přírůstek a snaží se ukázat, i když to tam nedeklaruje explicitně, ale řada lidí si to tak vyloží, že se on, respektive ministerstvo financí zasloužilo o vyšší výběr daní, tak opravdu zlomek této částky lze skutečně objektivně přičíst snažení Andreje Babiše nebo kontrolnímu hlášení. Netroufám si říci, kolik to může být. Ale bude to suma v jednotkách miliard korun, možná v nižších desítkách, ale spíš bych to viděl na jednotky miliard z celkové sumy 499. Zlomeček si opravdu může přičíst.

Babišův návrh státního rozpočtu reaguje pouze na připravované a schválené zákony, tvrdí Sobotka

Číst článek

Můžeme samozřejmě říci, že vláda - to už ale není záležitost jen Babiše - třeba zkvalitnila dočerpávání evropských dotací v roce 2015, to je relevantní předpoklad. Tam jsme se opravdu zlepšili v dočerpávání na konci programového období 2007 až 2013 s doběhem ve dvou letech, do roku 2015.

Můžeme také pozorovat, že se činnost vlády projevila pozitivně, ale to už nelze připsat jenom ministerstvu financí. To už je věc ministerstva pro místní rozvoj a dalších ministerstev. Takto ta tabulka působí trochu zavádějícím dojmem. Primárním zdrojem toho růstu je růst české ekonomiky.

Lukáš Kovanda je hlavním ekonomem společnosti CYRRUS. Dříve pracoval ve společnostech Roklen nebo Agrofert a pracoval také v časopisu Týden. Zde udělal řadu rozhovorů například s laureáty Nobelovy ceny za ekonomii. Přednáší také na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické.

Ministr financí všechny údaje vztahuje k roku 2013 a porovnává je s ním. To je běžné?
Není to běžné. Také jsem nad tím kroutil hlavou. Běžně se srovnávají meziroční nárůsty. Jde o marketingové uchopení celé věci. Babiš porovná přírůstek za každý rok a pak ho ještě sečte, aby to číslo vypadalo marketingově více "sexy". Ale tam je asi relevantnější údaj třeba přírůstek mezi lety 2013/2016, tedy těch 229,3 miliardy. Umím si představit, že takto by to mohl vykázat i Český statistický úřad, což je v této oblasti objektivní činitel, ale už by určitě nesčítal ty přírůstky, protože my si tam také volíme jako základnu rok 2013, což je další problém.

Proč byl rok 2013 tak problematický?
2013 byl rok, kdy v jeho první čtvrtině, v první polovině česká ekonomika procházela recesí. Byl to rok, kdy teprve Česká národní banka na jeho sklonku rozhodla právě pod tíhou toho deflačního působení, že zrealizuje své intervence. To znamená, že to byl rok, kdy na tom česká ekonomika byla velice špatně. Takže srovnávat s nějakým rokem, který byl takto výjimečně špatný, to se pak samozřejmě odráží i v tom daňovém výběru. Překonat takový rok, který laťku nasadil tak nízko, také není žádné umění.

Další je sčítání přírůstků. To je také zvláštní. Můžeme říci, že jde o sumu, která se vybrala za této vlády v porovnání s rokem 2013. Implicitně se tam říká: "Takhle se vybíraly daně za Kalouska, takhle se vybírají za mě". Ale my bychom potřebovali delší časovou řadu. Museli bychom vědět, jak se daně vybíraly před rokem 2008, předtím, než udeřila finanční krize. Nedělám si žádné iluze. To je takový výsek a ještě jsou tam ta čísla prezentována spíš marketingově, než aby byla zachována nějaká uspokojivá míra objektivity.

Petr Jadrný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme