Bankéři se bouří proti nápadu zdanit finanční transakce

Akcie finančních institucí oslabují, bankéři se bouří. Taková je reakce na společný nápad německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho danit finanční transakce. To má vést k zajištění větší stability na finančních trzích.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Burza, trhy, akcie, propad

Jak ale tvrdí kritici podobného kroku, opak je pravdou. Navíc by podle nich na zvláštní ‚desátek‘ z každého obchodu doplatili burzy, banky i občané.

Akcie evropských burz a finančních institucí se po zveřejnění tohoto záměru dostaly pod tlak, bankéři protestují. A to přesto, že je případné zvláštní danění finančních transakcí daleko. Jan Krajíček z ekonomicko-správní fakulty brněnské Masarykovy univerzity říká, že ho taková reakce nepřekvapuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Návrht danit finanční transakce komentoval ve Světě o desáté Jan Krajíček z ekonomicko-správní fakulty brněnské Masarykovy univerzity

„Situace, která je v Evropské unii, je nakonec stejná i v České republice. Je to otázka další daně, další daně, další daně a pokrytí ztrát, které vznikly. To znamená, hledají se možnosti, jak tyto ztráty pokrýt, a jednou z těchto možností je pochopitelně i zavedení daně z finančních transakcí,“ uvedl Krajíček ve Světě o desáté a upozornil, že zatím není jasné, na jaké transakce by se nová daň měla vztahovat.

„Jestli to budou pouze převody na kapitálovém trhu, nebo jestli to budou i peněžní transakce, platby kartou, platby v rámci EU, a jaká bude jejich výše. Ta předpokládaná výše, která má být 20 až 25 miliard, to znamená hodně.“

Kritici tvrdí, že důsledkem zvláštního danění finančních transakcí by byla nižší likvidita – tedy méně peněz – což by způsobilo větší, a ne menší rozkolísanost trhu. Podle vídeňské burzy by pak zavedení této daně vytlačilo obchody do neregulované sféry, tedy mimo burzu.

„V roce 1984 zavedli daň na obchodování s akciemi Švédové a výsledkem bylo to, že se všechno přesunulo do Kodaně a Londýna. Přestože ta daň z transakce byla stanovena jenom na 2 až 3 tisíciny procenta. Po pár letech s tím skončili,“ upozornil v této souvislosti Jan Krajíček.

Najít na této dani něco pozitivního podle něj není jednoduché.

„Dobrá je k tomu, že zvýší příliv peněz do rozpočtů těch, kdo rozpočty dělají, že by teoreticky – velmi teoreticky – částečně pokryla dluhy, které vznikly. Ale těžko se na ní dá najít něco dobrého, protože ty dluhy by vznikaly dál, neboť banky tím budou zatíženy. A nepředpokládejme, že pokud se zatíží podnikatelský subjekt, který si může stanovovat cenu, že to nepřenese na své klienty,“ poznamenal Krajíček.

Roman Chlupatý, mta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme