Analýza: Hamáčkova sektorová daň zdraží úvěry, Babišův fond má financovat stavbu dálnic

Případné zavedení sektorové bankovní daně, kterou prosazuje ČSSD, by zpomalilo růst tuzemské ekonomiky téměř o procento. Stát by tím v důsledku přišel o příjmy ve výši přesahující 16 miliard korun. Vyplývá to z analýzy Centra ekonomických a tržních analýz, o které v úterý informoval jeho ředitel Jiří Schwarz.

Doporučujeme Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Premiér Andrej Babiš (ANO) | Foto: Deml Ondřej | Zdroj: ČTK

Důvodem je podle Schwarze zdražení úvěrů. Zahraniční studie totiž ukázaly, že plošné zvýšení nákladů v celém sektoru nenesou samotné banky, ale je vždy přeneseno na jejich zákazníky, tedy podniky či domácnosti. „Je to absolutní mýtus, že by banky sektorovou daň samy vstřebaly,“ upozornil Schwarz.

Důvěra v českou ekonomiku byla v květnu nejnižší za tři roky: pesimističtí jsou hlavně podnikatelé

Číst článek

Podnikatelé pak v důsledku dražších úvěrů mohou omezit investice nebo propustit část zaměstnanců a domácnosti budou čelit dražším hypotékám. Vzhledem k tomu, že hypotéky mají převážně mladé rodiny, sektorová daň navíc nejvíce dopadne na ty, kvůli nimž ji sociální demokraté chtějí, dodal Schwarz.

Potvrzují to podle něj i zkušenosti z okolních zemí, kde se bankovní daň prosadila. Například Polsko pocítilo pokles poptávky po vládních dluhopisech, zdražení půjček a propouštění v bankovním sektoru, v Maďarsku významně narostly ceny hypoték a Slovenko už se rozhodlo, že bankovní daň do roku 2021 skončí.

PPP projekty

Jako alternativu k sektorové dani pro banky tedy prosazuje premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš vznik Národního rozvojového fondu. Do něj by měly na základě předběžné dohody čtyři největší banky dobrovolně poslat kolem šesti miliard korun. Člen přípravného výboru fondu, ekonom Miroslav Zámečník, nicméně upozornil, že půjde o komerční subjekt. Kdo do něj bude přispívat, zatím není dané. Mohou to být i další firmy.

Každý pátý Čech má hypotéku, zájem ale klesá – na vině jsou přísnější pravidla i ceny nemovitostí

Číst článek

Z fondu by se pak měly financovat tzv. PPP projekty, tedy veřejné služby poskytované ve spolupráci státního a soukromého sektoru. Typicky jde například o stavbu dálnice, kterou financuje z větší části soukromník. Peníze pak získá zpět výběrem mýta a po navrácení investice si stavbu převezme stát. Projekty podpořené fondem by si tedy musely na sebe vydělat.

„Fond však nemá sloužit k investování do běžných komerčních projektů, které mají potenciál se financovat samostatně, například projekty v turisticky atraktivních oblastech,“ uvedl Zámečník. Mohlo by jít o zmíněné silnice, nemocnice nebo školky. „Ovšem ne, že každý, kdo nemá peníze na školku, přijde a peníze dostane. Půjde o kofinancování,“ vysvětlil.

Nesouhlas ČSSD

Konkrétní projekty by se měly vybírat třeba z Národního investičního plánu, o němž opakovaně mluví premiér. Zatím ale žádný takový plán nezveřejnil. Další možnosti jsou podle Zámečníka třeba projekty z národní inovační strategie či vládního plánu digitální Česko.

ČSSD se však zatím nápad s fondem nelíbí. Trvá na tom, že chce klasickou sektorovou daň pro banky, která bude povinná a bude klasickým příjmem státního rozpočtu. „Jakýkoliv vládní projekt by neměl suplovat komerční projekty. U nás to tedy podporu nenajde,“ řekl Radiožurnálu šéf poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka.

Sektorová bankovní daň by dle ČSSD měla mít podobu odvodu z aktiv, tedy celkového majetku bank. Sazba by vzrůstala progresivně od 0,05 procenta do 0,3 procenta a přinesla by podle odhadů strany do rozpočtu až 14 miliard korun ročně.

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme