Banky zřejmě Řecku odpustí víc dluhů, než se čekalo
Banky by mohly Řecku odpustit větší část jeho dluhů, než se až dosud čekalo. Soukromí investoři na říjnovém summitu Evropské unie slíbili, že Řecku smažou polovinu z toho, co mu půjčili. Podle deníku Financial Times ale možná Řekům nakonec odpustí 55 až 60 procent půjček.
Díky škrtnutí poloviny řeckých dluhů v soukromých rukou by se celkové zadlužení Řecka snížilo asi o třetinu. V roce 2020 tak mělo dosáhnout 120 procent hrubého domácího produktu země.
Řada ekonomů ihned varovala, že ani takový dluh země nedokáže splácet a bude potřeba razantnější umazání. Podle Financial Times si to soukromí investoři uvědomují. Také řecký premiér varoval, že pokud jeho země nedostane další finanční injekci do března, čeká ji bankrot a zřejmě i návrat k drachmě.
O ekonomické situaci Řecka jsme na Rádiu Česko mluvili s investičním bankéřem Ondřejem Jonášem.
S dohodou o podobě zmenšení řeckých dluhů je spojen druhý záchranný plán pro Řecko. Země má od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu dostat půjčky ve výši 130 miliard eur.
Podle interních materiálů MMF ale přestávají i zástupci této instituce věřit, že Řecko bude schopné svůj dluh někdy splatit. Atény budou prý muset najít další úspory, aby dostály podmínkám poskytnutí mezinárodní pomoci.
Jak v této souvislosti na Rádiu Česko upozornil investiční bankéř Ondřej Jonáš,
jde nyní o to, co znamená suverenita a do jaké míry se bude snažit Řecko hojit na úkor takzvaných privátních investorů. Připomněl také, že západoevropští politici napřed uvítali toto řešení, protože se domnívali, že se jedná opravdu o investory privátní.
„Ovšem jen do okamžiku, kdy zjistili, že jsou to vlastně západoevropské banky, které dnes drží dluhopisy Řecka. A tudíž by byly škodné. Dokonce 50 miliard euro drží Evropská centrální banka, která by byla také donucena upsat podobnou hodnotu ze své rozvahy,“ uvedl.
Zásadním problémem je podle něj nevyřešená restrukturalizace řeckého dluhu, o které se mluví už od loňského léta. „Kdy poprvé se mluvilo o sestřihu 21 procent, aby to bylo v říjnu navýšeno na zhruba 50 procent a dnes se neoficiálně mluví až o 60 procentech,“ přiblížil.
Zdůraznil také, že investoři si uvědomují, že nebezpečí situace je, že podobné řešení by se použilo v dalších zemích.
