Britská BBC oznamuje další škrty. Tentokrát propustí 45 lidí. Celkem jich v rámci pětiletého úsporného plánu bude 450, čímž ušetří 161 milionů liber. Respektovaná stanice tak odpovídá kritikům, podle kterých se v době škrtů i veřejnoprávní média musí uskromnit. Podobně, jako na krizi škrty ve výdajích reagovala soukromá média. Mnozí experti nicméně varují, že demokratické společnosti na podobné kroky nakonec mohou doplatit.

9:59 7. května 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

V tuto chvíli je podle dánského profesora Hanse Henrika Holma možné mluvit v souvislosti s veřejností, médii a demokracií o dvou výzvách. „Tou první a zřejmě zásadní je to, že lidé přestávají věci sledovat. Což platí v menší míře o zemích, jako je Česko nebo Dánsko. Ale i tam je tento trend patrný. Částečně je to zapříčiněno tím, že se kvalita novinařiny nelepší. Částečně tím, že média recyklují tak velké množství příběhů, že za ně lidé už nehodlají platit. A částečně je to dáno novou, přehnanou orientací na individualismus; tím, že se každý stará jen sám o sebe,“ myslí si.

„Pokud ale nikdo nepřispívá do společné zásobárny, tak třeba právě ta neexistuje. V této souvislosti nutí k zamyšlení to, že – paradoxně – i když jsou lidé rok od roku vzdělanější, jsou zároveň čím dál tím méně informovaní,“ tvrdí.

Profesor Holm také vidí znepokojivý trend v tom, že i když je k mání mnoho zpráv, mnohde neexistuje jakési zdravé jádro sestávající se z kvalitních informací, které by bylo lidem k dispozici. Patrné je to prý při srovnání evropského a amerického modelu.

„V Česku, Dánsku a dalších zemích existují veřejnoprávní média. Ta díky daním, licenčním poplatkům nebo nějakému podobnému mechanismu fungují jako jakási platforma pro celonárodní diskuzi. Přitom se neřídí komerčními zájmy a cíli. Ve Spojených státech něco podobného chybí, to je jasné. Podobná celonárodní platforma tam neexistuje a namísto ní existují média reprezentující jen jeden pohled na věc. Ta sledují lidé, kteří s nimi souhlasí. Což jen prohlubuje jejich předsudky. A nikdo tak není nucen se zamýšlet,“ domnívá se dánský profesor.

Podle něj je jedním z hlavních úkolů, který nyní stojí před Evropany, zachovat kvalitu veřejnoprávního zpravodajství, což závisí na politice, financích i práci každého novináře.

Veřejnoprávní média teď jsou, jak Hans Henrik Holm říká, pod tlakem – mnozí evropští politici tvrdí, že by se tato služba měla zprivatizovat; škrtají se rozpočty. „Málokdo přitom rozumí tomu, jak důležitá tato poslední bašta nebo poslední obranný val je; jak důležitý je boj proti individualizaci a degradaci této společné novinářské platformy a agendy pro naši budoucnost,“ uzavírá profesor z univerzity v dánském Aarhusu.

Roman Chlupatý, Mariana Zapotilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít