Beeccroft: Katastrofické scénáře nelze v Řecku vyloučit
Euro vůči dolaru dnes po ránu poprvé po třech dnech zisků ztrácelo. Trhy tak reagovaly na narůstající nervozitu způsobenou prohlubující se krizí v Řecku. To čeká hlasování o důvěře novému kabinetu.
Pokud přitom obměněná vláda premiéra Papandreoua podporu nezíská, dají se čekat bouřlivé předčasné volby. Čehož se trh obává. Stejně jako se obává i toho, že se Evropané nebudou schopni na právě probíhajícím summitu dohodnout na tom, zda a jak Řecku pomoci. I proto mnozí tento týden označují za klíčový.
A jak Romanu Chlupatému v Londýně řekl konzultant Saxo Banky Nick Beecroft, katastrofické scénáře nelze vyloučit.
„Tak nejhorší by asi bylo, kdyby se nepohnulo s řešením řecké krize. Ještě před tím ale dojde v řeckém parlamentu na hlasování o důvěře nové vládě, které premiér Papandreou o víkendu oznámil. Pokud nový kabinet důvěru nezíská, můžeme se dočkat předčasných voleb. A s těmi by přišla hrozba, že se strany uchýlí k populismu. Postaví svou kampaň na tom, že je zbytečné šetřit; že je zbytečné si nechat Bruselem a Washingtonem diktovat, co má země dělat; že je nejlepší opustit euro a vrátit se k drachmě a tak dále. Takže to je jedna velká hrozba. A ta druhá pak jistě tkví v tom, že se na summitu nic nedohodne.“
Řekněme, že se v Řecku objeví vážně míněná diskuze o návratu k drachmě. Jak moc by něco podobného celou situaci zhoršilo – jak moc nervozity by se kvůli tomu objevilo?
„Myslím, si, že zřejmě hodně nervozity. Pak bysme totiž měli možnost, že řecké banky budou insolventní, respektive bez peněz. Nesolventní už asi jsou. Ale bez likvidity, kterou jim poskytuje Evropská centrální banka, by neměly dost peněz. A to by asi znamenalo, že by je musela nová řecká vláda zásobovat půjčkami v drachmám. A to je typický scénář na jehož konci je znehodnocení měny. A to je přesně ten způsob, jakým se v minulosti země zbavovaly dluhů. Pochopitelně, člen eurozóny takové řešení nemůže zvolit,“ domnívá se Beecroft.
To je tedy možná nervozita spojená s vývojem v Řecku. Co nervozita spojená s dopady, které by přechod na drachmu měl na okolí – na eurozónu, zahraniční banky a tak dále?
„Je velmi obtížné si představit, že by se to nějak povedlo odizolovat. K nákaze by došlo. V účetních knihách bank v Evropě a vlastně na celém světě by se prostě objevily nevratné ztráty. Popsaný scénář by totiž znamenal řecký bankrot. Evropské banky by tak jistě o něco přišly. Některé odhady přitom mluví až o 100 miliardách eur. Stejně tak existuje možnost, že by se nákaza rozšířila do Španělska a Itálie. A to je skutečně katastrofický scénář.“
Řecký návrat k drachmě je tedy jednou z cest, jak Řecko může nakazit už tak oslabenou periferii eurozóny. Co zmíněná možnost, že Evropa nadále bude váhat s pomocí Aténám?
"Myslím si, že také. Podle mě se nákaza v tomto slova smyslu už šíří. Výnosy z desetiletých španělských dluhopisů například na konci minulého týdne vyšplhaly na úroveň 5,66. A to je, myslím, nejvyšší úroveň od doby, co země přijala euro. Růst výnosů přitom může pokračovat. Je totiž možné, že summit skutečně žádné řešení nenabídne. Objevila se například informace, že bude třeba počkat až do 11 července. Vše přitom záleží na politice. Otázka je, zda kancléřka Merkelová zvládne záchranný plán jaksi prodat Němcům a Sarkozy Francouzům. Do hry navíc vstoupila i řecká politická krize. A to je zajímavé,“ míní Nick Beecroft.
Je možné, že právě řecká politika nakonec sehraje klíčovou roli?
„Řekové mají v rámci probíhajících jednání jistou moc ve svých rukách. Jde o starou pravdu, podle které, pokud dlužíte bance tisíc liber, máte problém; pokud jí dlužíte milion liber, má banka problém. Stejně tak platí, že Evropská centrální banka a eurozóna mají problém. A já si dost dobře dokážu představit, že v rámci jednání Řekové natvrdo hrozí: pokud na nás budete moc tlačit, tak se zvedneme, odejdeme a úklid následného nepořádku bude na vás. To je svým způsobem a z určitého pohledu poměrně lákavé. Jistě, jde o šílený plán. Ale je to cesta, jak věci řešit. A Řekům to v tuto chvíli zajištuje celkem velkou moc.“
Nebyl by ale jejich odchod z eurozóny ztrátový jak pro měnovou unii tak i pro ně samotné?
„Z pohledu Řecka jde o strašnou situaci; v takové se nechcete ocitnout. Je před nimi buď řekněme mnoho let úsporných opatření – čtyři, pět let výrazného utahování opasků. A to se jen stěží před lidmi obhajuje. A nebo mají možnost zvolit si obrovský šok a tvrdou práci a změny; vše spojené se znovuzavedením drachmy. A já skutečně nevím, co zní lépe. Navíc, mám pocit, že se pohled na věc mění. A, jak jsem řekl, návrat k drachmě tak možná v případě předčasných voleb začne někdo prosazovat. Jinými slovy, jsme v nebezpečné situaci. Mnoho lidí dokonce mluví o krizi připomínající tu, která nastala po pádu Lehman Brothers; o krizi, která by ovlivnila celý globální finanční systém. Tedy o kreditní krizi,“ uzavřel řekl konzultant Saxo Banky Nick Beecroft.
