Beecroft: Řešením krize je fiskální unie, nebo rozdělení eurozóny

Nervozita na trzích trvá. Svědčí o tom další posílení zlata a stejně tak i švýcarského franku, ke kterému došlo v noci na dnešek. Investoři sázejí na tyto a další bezpečné přístavy kvůli obavám o osud eurozóny, kterou dusí dluhy zemí na periferii, respektive neschopnost politických špiček nabídnout důvěryhodné řešení současné krize. Za to čím dál tím více expertů považuje přeměnu evropské měnové unie v unii fiskální. To Rádiu Česko potvrdil i konzultant Saxo Bank Nick Beecroft.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nick Beecroft | Foto: Planetoide.net

„Pokud všechny debaty o fiskální unii nezaberou, tak mám pocit, že existuje pouze jediná možná alternativa. A tou je rozpad eurozóny. Buď na silnou severskou skupinu a slabší skupinu na jihu - Španělsko, Itálie, Řecko, Portugalsko a Irsko, i když to tam svou polohou nepatří. A nebo se objeví silná severská skupina, která bude i nadále platit eurem, a ostatní země se vrátí ke svým původním měnám. Italové zas budou platit lirou, Řekové drachmou a tak dále. A to by pochopitelně na trzích způsobilo chaos,“ míní Nick Beecroft.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor Romana Chlupatého s konzultantem Saxo Bank Nickem Beecroftem

Řekněme, že dojde k rozštěpení eurozóny. Je pravděpodobnější, že slabší země vytvoří své vlastní euro, novou společnou měnu, anebo že se vrátí ke svým původním měnám?

„Pokud nebude možné vytvořit fiskální unii, pak ta varianta, že budeme mít silnou euroskupinu na severu a pak země, které se vrátí ke svým původním platidlům, je asi nejpravděpodobnější. Berte to tak, že jste například Řek. Skutečně budete ochoten opět podstoupit všechny ty potíže spojené s členstvím v měnové unii? Vždyť jste posledních 18 měsíců kvůli svému členství v eurozóně trpěl. Proto si myslím, že na jihu měnová unie nevznikne. Otázkou stále je, jak by pak vypadalo ono severské euro. Podle mě by šlo o velmi silnou měnu. Řeknu to takhle: někdy se ptám, proč euro stále existuje. Navíc, i přesto, že má teď eurozóna velké problémy, euro nejen že existuje, ale jeho kurz je poměrně stabilní. Jistě, Amerika, Británie i Japonsko mají své vlastní potíže, a na měnových trzích tak jde svým způsobem o souboj ošklivých sourozenců. Ale možná je síla eura dána i tím, že trh prostě tuší, že v eurozóně nakonec zůstane jen Německo, Francie, Belgie, Finsko a Lucembursko. A to je velmi slušný spolek. K tomu je třeba přičíst, že by se měnová politika této skupiny asi podobala politice Bundesbanky. Jinými slovy, toto euro by bylo velmi silné. Nyní by bylo vůči dolaru na úrovni 1,70 namísto 1,42, na kterých je existující euro.“

Vraťme se k předpokládanému složení oné severské euroskupiny. Jak pravděpodobné je, že by se jejími členy stalo i Slovensko, Slovinsko a nebo Estonsko, tedy členské státy existující evropské měnové unie, které pocházejí z regionu střední a východní Evropy?

„Domnívám se, že by bylo jen velmi obtížné přijmout do tohoto spolku někoho jiného než nejsilnější země. Těmi mohou být jak největší státy, tak ty, které v tuto chvíli patří v Evropě mezi nejstabilnější. Prostě to poslední, co by si zakladatelé takového projektu přáli, by byla hrozba, že se problémy současné eurozóny budou v dohledné době opakovat. Proto si myslím, že by to skutečně bylo omezené jen na země, které jsem zmínil.“

Porovnejme tedy ty dva scénáře - možnost, že se eurozóna rozpadne, a možnost, že zůstane pohromadě díky sjednocení fiskálních politik. Co z toho je pravděpodobnější?

„Víte, to severské euro by bylo neuvěřitelně silné. Jak jsem řekl, teď by se za něj dávalo nějakých 1,70 dolaru. A proto si ho země, které by jím platily, nepřejí. Pro Německo, Francii a další by to byla katastrofa. V tom je právě z jejich pohledu výhoda toho současného eura. To je mnohem slabší, než by byla v posledních 12 letech třeba německá marka. Proto se Německo a další rozpadu eurozóny bojí. Což znamená, že politici mají obrovskou motivaci se na vzniku fiskální unie domluvit. A proto si myslím, že Francie a Německo nakonec současné snahy o vytvoření fiskální unie podpoří. Prostě politická vůle existuje. Čeho se bojím, je čas. Položení základů fiskální unie bude trvat přinejmenším šest měsíců, ne-li rok. A co se zatím bude dít na trzích? Ano, to je teď skutečně zdroj obav.“

Roman Chlupatý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme