Beecroft: Růst ekonomiky Západu bude v příštích letech utlumený
Prominentní pozice Západu na světové scéně kvůli probíhající hospodářské krizi eroduje. Na konci krize tak bude Amerika i Evropa v porovnání s velkými rozvíjejícími se zeměmi relativně slabší, než byla před jejím začátkem. Řekl to v Londýně konzultant Saxo banky Nick Beecroft, podle kterého se nám to, že se síly globálního západu, východu a jihu přiblíží, nakonec vyplatí. V krátkodobém horizontu to ale bude bolet.
"Jde o vcelku pochmurný obraz. Berme tedy v potaz variantu, že se objeví fiskální unie a eurozóna přežije v současné podobě. To by znamenalo, že by problémové země i nadále procházely očistnou kůrou. Že by Španělsko, Itálie, Portugalsko, Řecko a Irsko šetřily. A to by zcela určitě brzdilo hospodářský růst. Navíc, i Francie musí být velmi opatrná. To vše by snížilo poptávku po zboží vyráběném, řekněme, ve Francii, Německu, Nizozemsku a tak dále. Což by mělo svůj vliv na náladu spotřebitelů v celé eurozóně."
"A teď k tomu přidejme Ameriku, kde mají problémy a kde spotřebitelé stále hledají pevnou půdu pod nohama. Navíc, ať už bude příštím prezidentem republikán a nebo demokrat - a ať už bude rozložení sil v Kongresu jakékoli - Američané se budou snažit šetřit. To mi dává obrázek Západu, jehož růst je utlumený; což se týká zejména eurozóny. Myslím si, že je třeba se v zemích, o kterých jsme mluvili, připravit na čtyři až pět let tlumeného růstu."
Do jaké míry čekáte, že se tento utlumený růst dotkne každého z nás? Že jaksi Evropané pocítí na vlastní kůži to, že žili dlouho na dluh, který je teď třeba splatit?
"Nerad jsem vždy za proroka zkázy. Ale myslím si, že je to nevyhnutelné. Jak jsem řekl, je prostě třeba splatit dluhy, které jsme nasekali během předchozích deseti - a možná více - let. Což znamená, že budeme muset v příštích pěti, deseti letech krotit naše očekávání. Bude to tak trochu jiný svět. Nezbývá než doufat, že z toho vyjdeme očištěni."
"Tím mám na mysli naši podstatu, tedy to, jak vnímáme svět a jaké máme priority. A stejně tak mluvím i o očistě účetních knih. A to bude těžké. Nicméně nevyhnutelné. Je to totiž součástí rekalibrace - přesunu části moci od bezhlavě utrácejícího Západu do rukou rozvíjejících se zemí, kde se pracuje mnohem tvrději, a které jsou mnohem konkurenceschopnější. To je proces vyvažování sil, kterým si světová ekonomika prostě musí projít."
Podle názoru většiny expertů v tomto procesu bude hrát největší roli Čína. Souhlasíte?
"Pokud bude Čína i nadále pokračovat v reformě své domácí ekonomiky - oni s tím už začali a musí být opatrní, musí postupovat pomalu - ale pokud budou úspěšně pokračovat, tak bude Čína poptávat více zboží ze Západu. To, čím nyní procházejí, by totiž mělo snížit závislost na exportech a posílit roli domácí poptávky, domácího spotřebitele. A to je přesně to, co my potřebujeme."
"Je třeba nicméně říci, že je to pro Peking nesmírně obtížný úkol. Podmínkou je totiž vytvoření robustní sociální sítě. Teď Číňané neutrácejí, protože spoří na horší časy - na dobu, kdy budou nemocní, kdy přijdou o práci a tak dále. Stát se totiž o ně nepostará. Což se bude muset změnit. A já si myslím, že se to změní, že je to jediná možnost. A nebo mohou dělat to, co dělali doposud. Ale oni určitě nebudou chtít dále nakupovat kvanta dolarů - ne po šoku, který způsobilo snížení amerického ratingu."
Dá se odhadnout, jak dlouho bude ona rekalibrace trvat - respektive kdy onen pomyslný obrat začne prospívat i západním ekonomikám, kdy ho pocítí lidé v Americe a v Evropě?
"Nedávno se objevila studie od Boston Consultancy. Podle té konkurenceschopnost amerických výrobců opět roste. Americká ekonomika je totiž flexibilní. Nízká zaměstnanost tak umožňuje firmám držet náklady na mzdy na uzdě. Naopak mzdy v Číně i nadále dramaticky rostou. A v důsledku toho podle této studie už za pět let mnohé výhody, které teď čínské podniky mají, zmizí."
"Výroba některých věcí se pak vrátí zpět do Spojených států. A to je podle mě ten horizont, na který bychom se měli zaměřit - pět let. Během nich dojde k jisté rekalibraci. A po ní se snad i my na Západě pohneme kupředu. Mezitím se přitom zbavíme výrazné porce svých dluhů. A svět tak zřejmě bude ve větší rovnováze."
