Benuza: Lidský faktor je na trzích stále určující
Zvláštní opatření, které si vynutily obavy z dalšího počítači způsobeného pádu burzy, budou na burzách zřejmě platit i po 10. prosinci. Informuje o tom agentura Reuters s vysvětlením, že má americký orgán dohlížející na kapitálové trhy problém s tím vytvořit stálou legislativu, která by znemožnila opakování kolapsu z letošního května.
Tehdy kvůli chybnému chování jednoho samostatně obchodujícího počítače index Dow propadl během třiceti minut o neuvěřitelných deset procent. Nejen proto ale stále více lidí považuje počítači řízené obchodování za Frankensteina, který se jednoho dne obrátí proti svému tvůrci - proti nám.
Jak Rádiu Česko řekl Daniel Benuza přednášející na London School of Economics, tuto možnost nelze úplně vyloučit. A to i přesto, že po nedávných zkušenostech očekává po vzoru newyorské burzy jistý návrat lidského elementu na trhy.
Lidský faktor a finanční trhy. Téma pro přednášejícího na London School of Ecomomics Daniela Benuzu.
„K tomu bych řekl dvě věci. Zaprvé, když je trh výhradně elektronický, tak stále existuje nějaké místo, kde se dělají patřičná rozhodnutí. Mluvím zejména o kancelářích velkých investičních bank. V USA tak specializované televize používají záběry s tzv. obchodního parketu. V Evropě jde o kanceláře bank, což jsou místa burze velmi podobná. Vyvolává to u lidí zvláštní spojení s trhem,“ uvedl Benuza pro Rádio Česko a dodal:
„Zadruhé má nyní newyorská burze velkou příležitost. Je jednou z mála která si uchovala lidský element. Třicet let to většina lidí považovala za zbytečný náklad, proto si myslím, že má tato burza výjimečnou možnost prosadit se díky věcem, které nikdo jiný nenabízí. I díky tomu, že jde o jediné místo na světě, které vám zpřístupní algoritmus.“
Tradice a vzory
Pro ostatní burzy by se tak mohl New York stát jakýmsi vzorem. To si za určitých podmínek myslí i Benuza.
„Zmíněná příležitost, kterou newyorská burza má, je podmíněná tím, že se změní a sama sebe začne brát jinak. Namísto toho, aby nabízela služby podobné například poště, se musí stát uznávanou značkou. Musí být třeba jako Nike. Stát se tak platformou, kde se setkají přístroje a lidé, a to v prostředí, které se těší vysoké míře důvěry. Jde o to, aby se technologie neproměnila v onoho v úvodu zmíněného Frankensteina,“ řekl Daniel Benuza.
Podle něj by bylo určitým překvapením, kdyby i ostatní burzy zareagovaly a přivedly lidský element.
„Například londýnská burza už nyní plánuje zavedení slavnostního zahájení obchodování. Pokud jste v New Yorku v 9:25, uslyšíte najednou tleskání, které přeroste v bouřlivý potlesk, do kterého zazní zvonec a začne se obchodovat. To je jedinečný zážitek. Zejména pak pro začínající podnikatele, pro něž to bývá nezapomenutelné,“ domnívá se Benuza.
O monstrum je třeba se starat
Role počítačů a IT technologií je ale obecně na trzích velká. Otázkou zůstává, zda hrozí trhům krize, která by mohla ohrozit celý systém. Podle Benuzy to není úplně vyloučené.
„Nemůžu říci, že šance, že se něco takového stane, je nulová. Myslím si ale, že pokud bude svět pokračovat v nastartované reformě zaběhlých pořádků, bude avizovaná hrozba minimální. Pokud se zaměříme na samotnou postavu Frankensteina, tak je třeba si uvědomit, že se svému stvořiteli postavil, protože na něj pozapomněl. Stejně tak je možné říci, že jsme na trzích vytvořili něco, co se může změnit v monstrum. Musíme tak zabránit důsledkům, a to tím, že se o monstrum dobře postaráme,“ uzavřel Benuza z London School of Economics.
