Berlusconi prosazuje další úsporná opatření, hrozí pád vlády
Krizové zasedání italského kabinetu skončilo fiaskem. Premiér Silvio Berlusconi svolal ministry poté, co ho o víkendu zástupci Francie a Německa kritizovali za pomalé tempo hospodářských reforem. V závěru zasedání ale nebyl premiér schopen nic nového nabídnout. Namísto toho tak Berlusconi vydal jen populistické prohlášení, že se nenechá poučovat od Evropy.
Mnozí pozorovatelé výsledek včerejšího mimořádného zasedání italské vlády berou jako další signál toho, že se Berslusconiho pozice zhoršuje. „Zástupce Ligy severu vedené Umbertem Bossim nesouhlasí s navrhovanými opatřeními, především s penzijní reformou a prohlásil, že to může vést až k jejich odchodu z vlády,“ uvádí vedoucí Ústavu financí na brněnské Mendlově univerzitě Lubor Lacina.
Existenci italské vlády ohrožuje diskuse o úsporných opatřeních, vysvětlil na Rádiu Česko Lubor Lacina z Mendlovy univerzity
V případě Itálie by se však nejednalo o nic neobvyklého, vláda se tam mění nejčastěji ze všech evropských zemí. Finanční trhy by na to proto neměly reagovat nijak přehnaně. Ministr financí Giulio Tremonti je navíc považován za mnohem důvěryhodnější osobu než Berlusconi.
Premiér Berlusconi tvrdí, že Itálie své dluhy splácí včas, v roce 2013 bude mít vyrovnaný rozpočet a nikdo se tak nemusí o zdraví třetí největší ekonomiky Evropy bát. „Italský dluh není pouze domácím dluhem, ale téměř 800 miliard eur je vlastněno zahraničními subjekty. Těchto 800 miliard je více než dluh Řecka, Portugalska a Irska dohromady a s tím, jak přechází splatnost jistin, je to i pro velkou italskou ekonomiku obrovská suma,“ upozorňuje Lubor Lacina.
Nervozita z Řecka
Italský dluh nyní činí 2,8 bilionu eur, tedy zhruba 120 procent HDP. Je druhý největší v Evropě. Výnosy z desetiletých italských dluhopisů se přiblížily 6 procentům. Při stejné hranici přitom Evropská centrální banka v létě zasáhla.
„Existuje velká nervozita s tím, jak se blíží řešení řeckého problému. To pravděpodobně zasáhne právě soukromé investory, kteří budou muset odepsat více než 50 % hodnoty dluhopisů. V kombinaci s informacemi MMF, že Itálie bude mít další desetiletí stagnace, se země skutečně dostává do problému,“ říká vedoucí Ústavu financí.
Evropská centrální banka zřejmě není ochotna dále nakupovat italské dluhopisy na sekundárním trhu, což by situaci pomohlo zklidnit. Bez jejího zásahu ale bude problém stabilizovat úrokovou sazbu pod úrovní kritických šesti procent.
Zdroje z Berlusconiho okolí tvrdí, že premiér zítra představí balík opatření, která zajistí růst italské ekonomiky. Ekonomové jsou však většinou skeptičtí – Itálie se potácí ve velmi nízkém ekonomickém růstu už od zavedení eura a změny by proto musely být velmi rozsáhlé. „Bude muset nastat shoda na strukturálních reformách, například změně penzí nebo zdravotnictví, ale i tlak na zvýšení konkurenceschopnosti,“ dodává vedoucí Ústavu financí na brněnské Mendlově univerzitě Lubor Lacina.
