Bez růstu se fiskální konsolidace zemí eurozóny nemůže konat, říká Zahradník
Hlavním tématem bruselského summitu zemí Evropské unie bude záchrana eurozóny. Zástupci sedmadvacítky budou diskutovat o zpřísnění pravidel pro hospodaření zemí se společnou evropskou měnou. S tím souvisí také otázka změny unijních smluv tak, aby bylo možné nadměrné zadlužení zemí pokutovat. Podle ekonoma České spořitelny Petra Zahradníka jde sice o hašení požáru, ale pokud by byla pravidla zpřísněna v prvních měsících nového roku, pak by byla dostatečná.
Do médií unikla část plánu německé kancléřky Angela Merkelové a francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, podle kterého chtějí státníci zavést už od nového roku přísnější pravidla pro tvorbu rozpočtů, další integraci v oblasti daní a evropský stabilizační mechanismus.
Pokud by byl přísnější metr uplatněn v plném rozsahu v prvních měsících nového roku, pak by to jako uhašení požáru bylo podle ekonoma České spořitelny a člena Národní ekonomické rady vlády Petra Zahradníka dostatečné.
Hostem Světa o osmé byl ekonom České spořitelny a člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník
„Na druhou stranu se obávám, že je to plán motivovaný především Německem, respektive tvrdým jádrem, k němuž se nutně musela přidat Francie.“
Zahradník si ale myslí, že s plánem nebudou souhlasit některé další členské země, především Velká Británie:
„Její premiér se nedávno nechal slyšet, že reformy jsou možné bez zásadní změny smluv a pokud přijde ke změnám smluv, tak bude vyjednávat velmi tvrdé podmínky ve prospěch samotné Británie.“
Komentátor New York Times k plánu poznamenal, že jeho naplnění přinese jen dočasnou stabilitu, protože v něm chybí prorůstová opatření. S tímto názorem Zahradník souhlasí jen částečně:
„Já chápu, že některé země, které jsou ve velkých fiskálních problémech, mám tím na mysli především Španělsko, se svojí ohromnou mírou nezaměstnaností, ale právě dupnutí na brzdu je může uvalit do ještě hlubší fiskální krize a do téměř začarovaného kruhu. Na druhou stranu když se čistí hospodářství a veřejné finance, tak je předpokládáno, že se asi ne úplně výrazně roste. Já mám pocit, že v současné době je klíčovou záležitostí ten úklid, uhašení požáru a růst a rozvoj je až na druhém místě. Nesmí se ale úplně uhasit, protože bez růstu se fiskální konsolidace nemůže konat.“
ČTĚTE TAKÉ: V Bruselu se rozhodne o tvrdých trestech pro zadlužené státy
V německo-francouzském konceptu se prý i píše, že pomoc Řecku byla mimořádná. Další opakování takové pomoci bude podle Zahradníka řešeno jinými způsoby.
„Nabízí se například možnosti využívání evropských fondů v příštím období, kdy problémové země mohou mít jakési prioritní postavení při čerpání a nejsou to jen vlastní fondy EU, ale i jiné evropské politiky. Ona pomoc se může dotýkat i toho, že určité věřitelské země budou ve veřejných zakázkách v problémových zemích jakýmsi způsobem preferovány.“
Evropská centrální banka má dnes rozhodnout o úrokových sazbách. Na snížení úrokových sazeb sázejí někteří spekulanti.
„Já si myslím, že je to vrcholně schizofrenní situace. Z hlediska klesajícího růstu by snížení úrokových sazeb bylo na místě, ale na druhou stranu v momentě takto vypjatého rizika, který obklopuje celý vývoj eurozóny, si myslím, že určitá riziková prémie by tam měla být. Já bych byl spíš pro statut quo, ne-li dokonce o mírné zvýšení úrokových sazeb, které reflektuje opravdu vysokou míru nervozity a rizika Evropy.“
