Bohuslav Sobotka: Česká půjčka MMF je neutrální operace
Je stále pravděpodobnější, že se Česko nebude podílet na půjčce Mezinárodnímu měnovému fondu na záchranu eurozóny. Proti poskytnutí peněz MMF se totiž postavil prezident Václav Klaus i premiér Petr Nečas. O 90 miliardách korun, které představují českou část půjčky, má dnes jednat vláda. Vedle ODS jsou proti i Věci veřejné. Půjčku podporuje TOP 09 i ČSSD.
„Je to významný signál toho, že Česká republika není černým pasažérem v rámci Evropské unie, ale že jsme připraveni nést i určitou odpovědnost za to, aby se eurozóna stabilizovala. Zejména proto, že na stabilizaci eurozóny závisí naše pracovní místa, náš hospodářský růst a také naše budoucí prosperita,“ vysvětlil postoj sociálních demokratů jejich předseda Bohuslav Sobotka.
Zároveň odmítl argument proti půjčce, že by Česká republika jako země, která není součástí eurozóny, prý nemohla v případě hospodářských problémů žádat MMF o peníze.
„Už v minulosti Česká národní banka poskytovala půjčky MMF, naposledy to bylo na jaře roku 2010, a v tuto chvíli už má ČNB pohledávky za MMF v rozsahu 47 miliard korun, a minulosti tento postup nikdo nezpochybňoval,“ kontroval Sobotka.
O osud vložených miliard se předseda ČSSD neobává. MMF je prý nejjistější dlužník, a je schopen zajistit si vymožení prostředků v jednotlivých zemích. „Pokud by některá země odmítla MMF splatit půjčku, kterou od něj získala, tak se úplně vyřadí z mezinárodního finančního systému, nikdo nebude kupovat její dluhopisy a nikdo takové vládě nebude věřit,“ uvedl.
Navíc se prý nejedná o peníze, které budou chybět ve veřejném rozpočtu. „Jsou to peníze, které se nepočítají do veřejného dluhu, není možné je zapojit do státního rozpočtu. Je to součást bilance rezerv ČNB, a tyto prostředky se pouze převedou z rezerv do pohledávek za MMF. Takže i z hlediska české ekonomiky a vlivu na český státní rozpočet to je neutrální operace,“ řekl Sobotka.
Dodal, že i když Česko neplatí eurem, směřuje většina českého exportu do Evropské unie. Měli bychom tak mít zájem na podpoře evropských zemí, a ne se izolovat po boku Velké Británie, jak podotkl i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
