Majitel končícího Bontonlandu Wronka: Lidé si kupovali CD jako podpisové karty

Po víc než čtvrt století na českém trhu končí obchody s hudbou a filmy Bontonland. Majitel firmy a hudební producent Lešek Wronka, který proslavil třeba zpěvačku Ewu Farnou a stál také za cenami Anděl, se síť rozhodl zavřít. Nedávno rozeslal obchodním partnerům dopis, ve kterém píše, že všech 12 poboček Bontonlandu bude otevřeno jen do konce roku.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lešek Wronka | Zdroj: Profimedia

Je už definitivní, že po Novém roce všechny pobočky zavřete, nebo by některé mohly pokračovat?
Jednáme se dvěma partnery, kteří by chtěli některé převzít. Ale je to komplikovaná situace, protože se musíte dohodnout taky s pronajímateli. Někteří mají zájem, aby tam tento sortiment byl, jiní mají lepší nabídky. Čím atraktivnější místo, tím větší je zájem o jiný druh byznysu.

Můžete být konkrétní? Které pobočky by mohly zůstat v provozu?
Nerad bych to specifikoval. Likvidaci jsme vyhlásili teprve na začátku září, takže jsme objížděli všechny pobočky, jednali jsme se všemi partnery. Musíte s každým mluvit individuálně. Obchodní partneři sice o našich plánech věděli trochu dřív, ale mají nachystané tituly na Vánoce, takže i pro ně je složitá situace, co ještě vydávat a jak investovat do marketingu. Nechtěl jsem říct, že to za měsíc zavíráme. Sice jsou alternativní prodeje, knihkupectví nebo menší prodejny, ale stále jsme největší síť. Proto do konce roku zůstáváme.

Hudební vydavatelství Bontonland po čtvrt století končí. Důvodem je zhoršující se situace na trhu

Číst článek

Jaký osud bude mít legendární pražská prodejna na Václavském náměstí?
Ta zatím funguje dál, ale je to trochu stát ve státě. Máte nějaké podmínky pronájmu, takže už loni jsme uvažovali o tom, že ji zavřeme. Ale pak jsme se s majitelem dohodli, že to rozdělíme na dvě části – jednu s módou a zhruba 500 metrů čtverečních z 2000 ponecháme pro fyzické nosiče.

A jak to bude po Novém roce?
To je ještě otevřené. Nemám křišťálovou kouli. Netušíme, jak se budou CD dál prodávat. Na začátku nám skalní fanoušci nadávali, proč tam máme oblečení. Ale nakonec se ukázalo, že máme stabilní zákazníky. Takže nevidím důvod, proč to teď zavřít. Samozřejmě už neuživíme 2000 metrů čtverečních.

Předpokládám, že hlavní důvod, proč končíte, jsou klesající tržby z prodeje CD, DVD a tak dále. Jak moc se tento trh propadá?
Náš byznys je sezonní. Deset měsíců jsme byli ve ztrátě, abychom to celé vytrhli před Vánoci. CD fungovala jako poslední dárek. Nevím, co mám koupit, tak koupím CD. To se ale taky začalo měnit, protože CD ztratila atraktivitu.

Vánoční trh už nedosahoval 40 procent obratu a taky tyto prodeje se začaly už od předloňska propadat. Náklady na udržení sítě se přitom zvedají. Třeba v nákupních centrech se cena pronájmů zvyšuje o inflaci. V některých případech máme smlouvy v eurech, takže to bylo i o kurzu a koruna nebyla stabilní. Náklady rostly, objem se zmenšoval. Ani hudební průmysl netvořil tolik hudby pro prodej fyzických nosičů.

S tržbami jste na tom tedy jak?
K letošnímu září jsme byli oproti loňsku v tržbách minus 15 procent. Přitom loňský rok měl pokles 25 procent. Nevíme, jak dopadnou letošní Vánoce, protože jsme v režimu likvidace, takže nemůžeme nakupovat zboží, ale očekávám, že opět bude pokles kolem čtvrtiny.

Podle čeho jste se nakonec rozhodli, že obchody zavřete?
Pro mě to bylo za mírou toho, kolik do toho jsem ochoten investovat a jaká je perspektiva návratnosti kapitálu. Ta je nulová, poslední dva roky jsem byznys dotoval. Ale nebyl jsem to jen já, ale také mezinárodní vydavatelé, kteří stále investovali do hudby na CD, i když jim zahraniční matky říkaly, aby se zamysleli, jestli to má ještě smysl. Jejich digitální byznys jde hodně nahoru.

„K letošnímu září jsme byli oproti loňsku v tržbách minus 15 procent. Přitom loňský rok měl pokles 25 procent. Nevíme, jak dopadnou letošní Vánoce, protože jsme v režimu likvidace, takže nemůžeme nakupovat zboží, ale očekávám, že opět bude pokles kolem čtvrtiny.“

Lešek Wronka

Bontonland jste kupoval v roce 2011. Co jste si od toho tehdy sliboval?
Vlastnil jsem velkoobchodní společnost, která měla klíčového zákazníka právě Bontonland. Už tehdy jsme vnímali, že trh je velmi nestabilní. Rozhodovali jsme se, jestli nadále provozovat velkoobchod, nebo se spojit s maloobchodem a stát se jedničkou na trhu. Tehdy jsem to vnímal jako příležitost.

Kde jste tu příležitost viděl? Už tehdy se přece prodeje CD a DVD propadaly…
Když integrujete velkoobchod s maloobchodem, kalkulujete s tím, že po určitou dobu je šance, že se prodeje zachovají na stejné úrovni. A možná že firma i poroste. Do roku 2015 se firma vyčistila, byla v kladných číslech. Také jsem tam viděl propojení s dalšími mými aktivitami. Měl jsem hudební agenturu, ceny Anděl, mělo to logiku.

Nakonec se to ale nenaplnilo?
Po určitou dobu ano. Na druhé straně Bontonland je i filmový průmysl. Hudební CD neměla tak velký propad a třeba vinyly začaly růst, ale filmy se propadaly s rozvojem streamování a pirátství víc a víc. Pak přišla fáze digitalizace, kdy jsme se i my pokoušeli o legální stahování hudby, ale to se ukázalo jako slepá ulička. Nepodařilo se to navázat na prodej české hudby, protože to nebylo v množství, aby to uživilo náklady. A když přišlo streamování, stahování nemělo žádnou budoucnost.

Co dalšího jste zkoušeli, abyste ekonomiku firmy vylepšili?
Investovali jsme do prodeje vinylů. Ale když máte firmu, která dělá čtvrt miliardy obratu, tak vinyly tvoří deset procent. Takže meziroční nárůst, byť by byl 15procentní, vám udělá z 25 milionů 30, ale ne 100 milionů. Meziroční nárůsty byly zajímavé, ale taky je to otázka toho, co se vydává, a módy. Málokdo si koupí mladou kapelu na vinylu, protože děti, mladí lidé nebudou vědět, co to je gramofon. Takže to byly menšinové žánry nebo kolekce. Vinyly neměly šanci to zachránit.

Jaká hudba se ještě relativně dobře prodávala?
Vedou menšinové žánry jako hard and heavy, jazz, folk, country, world music. Tam propady nebyly zase tak velké. Dobře se prodávaly tak nové kapely, třeba Slza byla velký hit, v popu hlavně stabilní kapely jako Kryštof nebo Chinaski. Když jsme se ale zákazníků ptali, proč si CD kupují, tak někteří říkali, že to mají jako podpisovou kartu nebo si disk přibijí na zeď jako plakát. Říkám to s nadsázkou, doufám, že to nedělají všichni.

Co konec Bontonlandu znamená pro vás osobně? Víte už, co budete dělat, až opravdu prodejny zavřete?
Pro mě to je osobně zklamání, že to takhle dopadlo. Proto udělám všechno pro to, aby to mohlo nějak pokračovat s jinými partnery. Ale život jde dál. Mám agenturu, skládám, produkuji a už také nejsem nejmladší. Bude mě hodně bavit psát písničky, mám už nějaké nabídky. Už ale nebudu produkovat žádné zpěvačky.

Jakub Horáček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme