Tvrdý brexit jako další rána po covidové pandemii. Pokud jednání s Londýnem zkrachují, přijde chaos
Ani tři a půl týdne před koncem takzvaného přechodného období není na stole dohoda o budoucích vztazích mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím. Scénář brexitu bez dohody se tak stává stále reálnějším. Pokud se vyjednavačům nepodaří dosáhnout kompromisu ani pět minut po dvanácté, hrozí podle ekonoma Petra Zahradníka chaos. Situace je o to komplikovanější, že kvůli pandemii Evropa i Británie už tak čelí vážným ekonomickým problémům.
Napětí kolem brexitového vyjednávání v Bruselu vrcholí. Celý minulý týden pokračovaly týmy vedené Michelem Barnierem na unijní a Davidem Frostem na britské straně v klíčových rozhovorech o budoucích vztazích mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím, ani rozhodující závěrečná fáze vyjednávání ale průlom nepřinesla.
Hovory o brexitu stále brzdí neshody. Vyjednavači zasednou k intenzivnímu jednání v neděli
Číst článek
Po 90minutovém telefonátu se na tom v pondělí shodli předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a britský premiér Boris Johnson, podle kterých tady „podmínky pro dokončení dohody“ stále nejsou. Ani po nedělním vyjednávacím maratonu v Bruselu se pozice prakticky vůbec nesblížily, tvrdí diplomaté, šance na odchod Británie bez uspořádání obchodních a dalších vztahů opět vzrostla.
Na Silvestra končí takzvané přechodné období, během něhož měla být finální dohoda vyjednána. Pokud se tak nestane, obchodování přes Lamanšský průliv bude od ledna probíhat podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO), vzájemné obchodní vztahy tak mimo jiné zatíží kontroly, cla a kvóty.
Evropští exportéři, včetně těch českých, by tak při vývozu na ostrovy platili clo stanovené britským celním sazebníkem, který Londýn zveřejnil v první polovině letošního roku. Tuzemským spotřebitelům by se zase zboží ze Spojeného království prodražilo o clo stanovené celním sazebníkem unie.
„Připravit se na obchodní podmínky podle WTO a vštípit si do mysli, že Británie už prostě není členská země Evropské unie a že pro vzájemný obchod budou typická cla a kvóty – to není ani pro jednu stranu vítězná strategie, ale dá se s tím naučit žít a tento systém může dříve nebo později začít fungovat jako vůči jakýmkoliv třetím zemím,“ podotýká pro iROZHLAS.cz ekonom Petr Zahradník.
„Bojím se ale toho, že 1. ledna může nastat šok. Pokud úředníci na obou stranách, kteří se řídí dosavadními pravidly, budou tato pravidla respektovat a vzájemné vztahy mezi EU a Británií jim nebudou zapadat do jejich šablon, systém se paralyzuje. Nemusí to být hned 1. ledna, ale v následujícím pracovním týdnu. Systémů, kterým se budou muset přizpůsobit, je strašná spousta, počínaje nákladní či osobní dopravou po transfery peněz,“ dodává odborník s tím, že v takovém případě hrozí zastavení přeshraničního toku.
Brexit v době pandemie
Obě strany Lamanšského průlivu už nyní počítají s tím, že kvůli váznoucím jednáním v lednu vypukne chaos, a to především na hranicích, kde se budou tvořit dlouhé kolony kamionů a řidiči i úředníci se budou muset obrnit trpělivostí.
V anglickém Kentu vzniká ‚Faragova garáž‘. Obří parkoviště má po brexitu zachytit čekající kamiony
Číst článek
Obavy z lednového scénáře neskrývá ani konfederace BusinessEurope, která sdružuje desítky národních průmyslových a zaměstnavatelských organizací. Evropské firmy se podle ní připravují na 1. ledna, jak mohou, bez dohody ale nevědí, co vlastně očekávat.
„Pokud dohoda nebude, podniky budou čelit clům v některých případech i ve výši 40 procent, nutnosti vyrovnat se s rozdílnými regulacemi, dvojím testováním a odlišnými požadavky. Obchod mezi EU a Spojeným královstvím bude mnohem složitější a nákladnější,“ uvádí v prohlášení předseda BusinessEurope Pierre Gattaz.
Potřeba dosáhnout finální smlouvy o budoucích vztazích je prý o to urgentnější, že evropská ekonomika už tak čelí „velmi negativním dopadům“ pandemie covidu-19, další potíže spojené s rozlukou bez dohody si proto firmy nemohou dovolit.
Na rizika selhání rozhovorů mezi Londýnem a Bruselem v hospodářsky obtížně předvídatelné době koronaviru upozorňuje také analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Kryštof Kruliš.
„Brexit bez dohody v době pandemie je asi jako když přijde zemětřesení a do toho se zemí prožene tajfun. Je tedy složité rozpoznat, k jakým škodám došlo z jednoho, nebo druhého důvodu,“ říká pro iROZHLAS.cz Kruliš, podle kterého je otázkou, jaký by byl za této situace výsledek brexitu bez dohody, protože i ten samozřejmě bude mít negativní ekonomické dopady.
„Oba tyto jevy mají destrukční charakter, brexit ale už možná nebude mít takový účinek, protože některá spojení jsou kvůli pandemii už tak oslabená. Tím je například letecká doprava, uvažuje se o změnách v dodavatelských řetězcích i větší lokalizaci výroby. S těmito efekty se firmy nyní musí zabývat a přizpůsobit je nové době,“ vysvětluje analytik s tím, že už nyní musí firmy kvůli pandemii často přehodnocovat spolehlivost svých dodávek.
Británie ztratí víc
Důvod k nervozitě má nicméně spíš Británie, než Evropa. Pokud se vzájemné vztahy budou od ledna příštího roku řídit pravidly Světové obchodní organizace, ztratí Londýn bezproblémový přístup na evropský trh se 450 miliony spotřebitelů. Evropská unie přitom pro Spojené království představuje zdaleka největšího obchodního partnera – celkem 43 % britského exportu v loňském roce směřovalo právě do unijních zemí.
Na dohodu s Británií zbývají poslední dny. Bez ní čekají Škodovku potíže, varuje vlivný europoslanec
Číst článek
„Brexit znamená ztráty pro obě strany, ale Spojené království ztratí výrazně víc,“ tvrdí podle CNN analytička německého ekonomického Ifo institutu Lisandra Flachová.
Obavy z divoké rozluky minulý měsíc vyjádřil také britský Úřad pro rozpočtovou odpovědnost, podle kterého by odchod bez dohody pro Británii znamenal ztrátu dalších dvou procent hrubého domácího produktu, zvýšil by inflaci i nezaměstnanost. Kromě toho by zavedení cel a problémy na hranicích navíc zasáhly i ta odvětví ekonomiky, která z pandemie vyšla do velké míry bez úhony.
Po zhruba 40 letech, během kterých se britská a evropská ekonomika vzájemně provázaly, se tak od ledna čeká řada komplikací a scénář brexitu bez dohody v době pandemie dopady ještě zhorší.
„Pokud teď přijdou administrativní bariéry, celní překážky a kvóty, může to pro řadu existujících transakcí a propojení znamenat, že už se tento styk nebude vyplácet a postupně může začít zanikat. Tento efekt nemusí být bezprostředně znatelný, protože ekonomika poklesla už kvůli pandemii koronaviru. Na druhou stranu ale tyto okolnosti mohou ještě víc umocnit rozhodování firem a podnikatelů a urychlit tak britsko-evropské rozpojení,“ odhaduje Kruliš.
Dopady pocítí i v Česku
Dopady divoké rozluky mohou velmi rychle pocítit také čeští spotřebitelé, varuje Zahradník. Bude-li na zboží z Británie uvaleno clo, zvýší se jeho maloobchodní cena. Další komplikace pak souvisejí se zásobováním, které nemusí být tak plynulé jako v současnosti.
Do Británie se z Česka vyveze čtvrtina všech cukrovinek na export. Tvrdý brexit by zasáhl české výrobce
Číst článek
„Doposud dodávky velmi pružně reagovaly na poptávku, která na trhu je, ale to už nadále nemusí platit. Pak mohou přijít nejrůznější taktické bitvy podobné tomu, co jsme viděli v minulých letech mezi EU a USA, kdy docházelo k množstevním omezením nebo sankcím. Může se tedy stát, že zboží, na které je spotřebitel v obchodech typu Marks & Spencer zvyklý, se spotřebitel nemusí dočkat buď vůbec, nebo tak plynule jako doposud a zcela určitě ne za cenu, na kterou byl zvyklý,“ vysvětluje ekonom.
Dopady brexitu v kombinaci s krizí způsobenou šířením covidu-19 ale mohou pocítit také evropští exportéři včetně těch českých.
„Očekávaný britský pokles ekonomiky je podle podzimního odhadu Evropské komise opravdu drastický. Jestliže v případě Česka má dojít k poklesu HDP o necelých sedm procent, evropský průměr je zhruba 7,5, Británie se pohybuje mezi 11-12 procenty. Symbióza brexitu a pandemie, která v Británii také neprobíhá nejpříkladněji, může přinést oslabení poptávky. Špatná ekonomická a následně i sociální situace Británie může vést k tomu, že se vývozy z kontinentu omezí,“ míní Zahradník.
Na druhou stranu ale podle něj platí, že je Británie do velké míry závislá na dovozu produktů zpracovatelského průmyslu z evropského kontinentu. Díky tomu jsou evropští vývozci v poměrně slušné výhodě, protože minimálně v krátkodobém výhledu Londýn nemá kapacitu na to, aby dovozy nahradila z vlastních zdrojů, dodává odborník.
‚Gentlemanská‘ dohoda?
Krach jednání v cílové rovince brexitových rozhovorů ale neznamená, že by šance na dohodu byly ztracené. Z větší části je ale text hotový. Zásadní budou příští dny, kdy má jednání pokračovat. Premiér Johnson už ve středu znovu zamíří do Bruselu, kde se znovu sejde s šéfkou Evropské komise von der Leyenovou. Chystá se rovněž jednání Evropské rady.
Před 30 lety se propojila Británie s Francií. Dělníci prorazili Eurotunel pod Lamanšským průlivem
Číst článek
„Obě strany prohlašovaly, že se musí vyjednávání stihnout do konce října, pak to byla polovina listopadu, teď je druhý prosincový týden a dohoda stále není na stole. V tuto chvíli už se opravdu jedná pět minut po 12. Pokud ale bude politická vůle dosáhnout kompromisu a strany se nebudou snažit vydobýt ze situace něco ve svůj prospěch – to se týká hlavně evropské strany a členských států, které o dohodě pak musí hlasovat – řešení stále existují,“ podotýká Kruliš.
Podle pondělního prohlášení předsedkyně Evropské komise a britského premiéra přetrvávají „zásadní rozdíly“ v trojici sporných bodů, a to v pravidlech hospodářské soutěže, dohledu nad řešením sporů a rybolovných právech. Jednání tak drhnou na detailech, které jsou ale pro budoucí vztahy podstatné.
„Je to asi tak měsíc zpátky, kdy se začalo jednat ve snaze se dohodnout. Předtím tu byly dvě vzájemně nesmiřitelné pozice. Evropská komise říkala, že se Londýn musí pohnout, a Britové prohlašovali, že nebudou poškozovat vlastní suverenitu. Teprve nyní se začínají objevovat zprávy o ústupcích, mimo jiné v rybolovu,“ popisuje analytik AMO.
Tvrdý brexit? ‚Dopady na českou ekonomiku by byly dramatické,‘ varuje viceprezident svazu průmyslu
Číst článek
Pokud se vyjednavačům podaří dohodu uzavřít, musí text ještě projít Evropskou radou, ale také Evropským parlamentem a britským parlamentem. Ratifikovat jej následně musí také parlamenty jednotlivých členských zemí unie, i když to podle Kruliše může počkat až na začátek příštího roku.
Šance na vyjednání kompromisu tak stále nevyhasla. Přinejmenším v uzavření „gentlemanské dohody“, která po 1. lednu zprůchodní hranice mezi Evropskou unií a Británií, do konce roku věří také Zahradník.
„Asi byla iluze se domnívat – zvlášť když Johnson v polovině roku odmítnul prodloužit dobu pro přípravu konečné brexitové dohody – že je možné to stihnout a že to celé vyřeší jedna dohoda. Dlouhou dobu bylo jasné, že se budoucí vztah mezi unií a Británií bude vyvíjet v etapách a že bude zapotřebí víc dohod, které se budou přizpůsobovat v čase. Ale bylo by dobré, kdyby už nyní bylo na čem stavět. Můj osobní odhad proto je, že se do konce roku podaří vyjednat prozatímní dohodu, která překlene riziko chaosu, a pak se bude pokračovat dál při vytváření té konečné,“ doufá ekonom.
