Brexit trhu s uměním příliš nepomáhá, říká bývalý ředitel Národní galerie Rösel
S následky plebiscitu o vystoupení z Evropské unie se kromě britské politické scény vyrovnávají i další oblasti tamního společenského života. Jednou z nich je i trh s uměním, jehož mekkou je právě Spojené království. V Londýně se v těchto dnech koná veletrh umění Masterpiece, který navštívil i bývalý ředitel Národní galerie Vladimír Rösel, v současnosti působící v bankovním sektoru. Podle něj je trh s uměním v Británii opravdu velký a představuje více než polovinu trhu evropského.
Jestli vystoupení Velké Británie z osmadvacítky může destabilizovat trh s uměním, je zatím těžko odhadnutelné, rozvoji ale nepomáhá, vysvětluje Vladimír Rösel.
„V současné době se trh s uměním nachází spíš v klesajícím trendu. Na aukcích a veletrzích se objevuje čím dál méně kvalitních děl.“
O vlivu referenda o vystoupení Velké Británie z EU na trh s uměním mluvil bývalý ředitel Národní galerie Vladimír Rösel
Podle bývalého ředitele Národní galerie má Velká Británie v tuto chvíli určitou daňovou výhodu oproti zbytku Evropské unie. Je to způsobeno dovozní daní z přidané hodnoty, která je v Anglii ve výši pěti procent, což je v tuto chvíli nejnižší v EU.
„Pokud díla přichází ‚ze světa‘ do Evropy přes Anglii, je u nich zaplacena nejnižší daň. V rámci EU se pak dovozní daň už neplatí. Například v Itálii je tato daň ve výši 22 procent,“ říká Rösel a doplňuje:
„V Londýně vzniklo za poslední dva roky mnoho italských galerií. V podstatě dovážejí díla do Itálie přes Anglii, právě díky nižší dani.“
Změny přináší příležitosti
Británie představuje podle Rösela určitou platformu pro obchod nejen s uměním ale i s finančními, kapitálovými a komoditními záležitostmi.
„To vytváří podhoubí k tomu, aby se tam setkávala poptávka s nabídkou. Britský trh v tuto chvíli představuje 65 procent trhu s uměním v Evropě a 19 procent u světového aukčního trhu,“ uvádí.
Podle bývalého ředitele Národní galerie ale galeristé vidí příležitosti i ve změnách: „ Spousta světových galerií, které nejsou v Londýně ještě prezentovány, přemýšlí nad tím, že si v dohledné době, nejpozději do roka, otevře galerii i v Londýně.“
Libry i americké dolary
Na druhou stranu vnímají galeristé i nervozitu ze strany kupujících. To se například projevuje tím, že ukazují ceny jak v librách, tak amerických dolarech, potvrzuje Rösel.
„Zajímavé na veletrhu Masterpiece, kde se obecně ceny nepublikují, byla jedna galerie, která ceny na rozdíl od všech ostatních uváděla. Ceny byly v amerických dolarech nebo librách, asi zřejmě podle toho, odkud dílo přicházelo. Uváděli tam také tu 5procentní daň, kterou případně kupující musí zaplatit,“ dodal Vladimír Rösel.
Podle něj to vypadá, že se galeristé snaží navozovat situaci tak, aby kupující šli do umění „více po hlavě“.
