Británie se k půjčce na záchranu eurozóny může připojit později

Velká Británie nadále narušuje plány na záchranu eurozóny. Její zástupci na telekonferenci k Evropskému stabilizačnímu mechanismu dali najevo, že nepodpoří žádný plán Evropské unie, který by počítal s půjčkou přes Mezinárodní měnový fond určenou jenom k řešení dluhové krize v eurozóně.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Proti změnám základní smlouvy EU vystoupila Velká Británie, kterou na summitu zastupoval premiér David Cameron

Proti změnám základní smlouvy EU vystoupila Velká Británie, kterou na summitu zastupoval premiér David Cameron | Zdroj: Reuters

Prezident Evropské centrální banky Mario Draghi prohlásil, že o budoucnosti eura nepochybuje: "Nemám žádnou obavu o sílu eura, o jeho existenci.“

Londýnu podle Tomáše Weisse z Fakulty sociálních věd UK a z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM nezbývá, než se chovat zdrženlivě:

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem Světa o desáté byl Tomáš Weiss z Fakulty sociálních věd UK a z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM

„Jestli se nějakým způsobem pokusí přiblížit a zapojit ke zbytku Evropské unie, to určitě nenastane hned teď. Spíš to bude postupné, nějakými menšími kroky v průběhu příštích týdnů a měsíců. Jinak by to bylo jednoznačně interpretováno jako že minulý týden udělal premiér Cameron chybu, což si nemůže politicky dovolit.“

Paříž nepochybuje, že se Londýn k půjčce připojí.

„Londýn se teoreticky může k půjčce připojit později. Není to tak, že by teď bylo nějaké okno příležitosti, kdy se mohou poslat peníze Mezinárodnímu měnovému fondu a pak už to nepůjde. Teď je to spíš politická hra než cokoliv,“ myslí si Tomáš Weiss.

Británie chce tyto otázky údajně řešit v kontextu skupiny G20. Čeká, že se připojí Čína a další země. „V okamžiku, kdy to bude na půdě G20, tak tam se najednou jedná o jiných věcech, jiném formátu, jsou tam jiní aktéři, takže pochopitelně jednání bude mít jinou dynamiku,“ říká Weiss.

ČTĚTE TAKÉ: Půjčka členů eurozóny na dluhovou krizi nestačí

Zatím se z dohody stáhlo kromě Británie i Bulharsko. Ale například Švédsko, které není členem eurozóny, je prý ochotno poskytnout až 100 miliard švédských korun (asi 281 miliard českých korun). Česká vláda s posláním půjčky váhá.

„Současně jsme vznesli připomínku, že nám nepřipadá úplně fér rozepsaná částka pro Českou republiku, protože země eurozóny platí svojí vlastní měnou, kterou jim tiskne Evropská centrální banka, zatímco země mimo eurozónu se musí vzdát části svých devizových rezerv. Na základě této připomínky vypadly jednotlivé rozpočítané částky pro země mimo eurozónu,“ vysvětluje ministr financí Miroslav Kalousek.

Nejvíce ze všech zemí EU, které stojí mimo eurozónu, půjčí Polsko - 6,25 miliardy eur.

Martina Mašková, Michaela Vydrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme