Britský kabinet zruší plánované daňové škrty, které znepokojily trhy, oznámil ministr financí
Britská vláda zruší téměř všechny plánované daňové škrty, které před třemi týdny představil kabinet konzervativní premiérky Liz Trussové a které znepokojily trhy. V pondělí to oznámil nový britský ministr financí Jeremy Hunt. Libra po jeho oznámení posiluje vůči dolaru, výnosy vládních dluhopisů naopak oslabují.
Ve snaze uklidnit rozbouřené finanční trhy Hunt prohlásil, že ruší „téměř všechny“ daňové škrty oznámené minulý měsíc, a naznačil, že se chystají škrty ve veřejných výdajích. Hunt uvedl, že plánované snížení základní sazby daně z příjmu o jeden procentní bod, které mělo vstoupit v platnost příští rok, se neuskuteční.
„Rozhodl jsem, že základní sazba daně z příjmu zůstane na úrovni dvacet procent, a to na dobu neurčitou, dokud ekonomické okolnosti neumožní její snížení,“ řekl Hunt.
„Společně s rozhodnutím nesnižovat daň z příjmů právnických osob a obnovením nejvyšší sazby daně z příjmu přinesou opatření, která jsem dnes oznámil, každý rok přibližně 32 miliard liber (přes 909 miliard Kč),“ dodal.
Trussová částečně zmírnila své ekonomické plány. Vyměnila i ministra financí, který je prosazoval
Číst článek
Britský ministr financí dále ohlásil omezení cenového stropu energií, které mělo pomoci domácnostem. Místo dvouletého trvání bude omezení v dubnu přezkoumáno.
„Pod vedením ministerstva financí provedeme přezkum způsobu podpory účtů za energie po dubnu příštího roku. Cílem je navrhnout nový přístup, který bude daňové poplatníky stát podstatně méně, než se plánovalo, a zároveň zajistí dostatečnou podporu těm, kteří ji potřebují,“ uvedl.
Hunt ve funkci v pátek vystřídal Kwasiho Kwartenga. Původně měl vystoupit až za dva týdny. Nyní se snaží zabránit ztrátě důvěry investorů ve vládu Trussové a propadu na trhu s dluhopisy, který začal 23. září, kdy Huntův předchůdce oznámil sérii snížení daní.
Kwarteng však tehdy neřekl, jak tyto výpadky v příjmech do státní pokladny nahradí. Plán daňových škrtů vyděsil finanční trhy, investoři ve velkém prodávali britské státní dluhopisy a britská libra prudce klesla.
Britská centrální banka kvůli tomu přikročila k intervenci, což činí jen výjimečně. Upozornila, že bez jejího okamžitého zásahu by do několika hodin zkrachovaly britské penzijní fondy.
