Brusel má nový plán, jak nastartovat evropskou ekonomiku
Brusel reviduje tzv. Lisabonskou agendu. Jde o cíl, který si dali evropští lídři před pěti lety - tehdy si předsevzali, že Evropa do roku 2010 předežene Spojené státy a stane se nejvýkonnější ekonomikou světa. V poločase jsou ale výsledky podle expertů žalostné. Evropská komise proto přichází s plánem, jak riziku ochabování ekonomiky starého kontinentu zabránit. Nový přístup vysvětloval dnes v Evropském parlamentu šéf bruselské exekutivy José Barroso.
Brusel potichu couvá od ambiciózního cíle být v roce 2010 nejkonkurenceschopnější ekonomikou světa. V dokumentu se o něm explicitně nemluví. Šéf Evropské komise José Barroso v prestižním britském listu Financial Times řekl: "Měli bychom se vyhnout sloganům, které podkopávají důvěryhodnost celého projektu."
Růst a pracovní místa především
Ekonomický růst a vytváření nových pracovních míst - to je podle komise v tuto chvíli hlavní priorita. V pozadí se tak ocitají dva další lisabonské pilíře - ekologie a sociální vymoženosti. To kritizují například odbory (Evropská odborová konfederace) a také socialisté v Evropském parlamentu. To, že by je zanedbával, ale předseda komise José Barroso odmítá. Argumentuje tím, že Evropa má vysokou ochranu životního prostředí a velmi vyvinuté sociální systémy. To podle něj ovšem neudržíme, pokud nenastartujeme větší růst.
"Coby předseda komise mám tři děti. Ekonomiku, sociální agendu i životní prostředí. Pokud je jedno z dětí nemocné, jako každý otec se věnuji hlavně jemu, aby se co nejdřív uzdravilo. To je normální. A neznamená to, že ostatní dvě méně miluji!"
Série doporučení
Brusel přichází s celou řadou doporučení. Mezi nimi jsou například tato: usnadnit zakládání malých a středních podniků, odstraňovat byrokratické překážky a zlepšit administrativní zázemí firem, modernizovat systémy důchodového a sociálního zabezpečení s ohledem na stárnutí obyvatelstva, schválit směrnici, kterou bude sladěn základ pro výpočet podnikových daní v EU, prosadit konečně schválení legislativy o evropském patentu, investovat do vědy a vzdělání, založit po vzoru slavného amerického MIT Evropský technologický institut, který by přitahoval nejlepší mozky z celého světa atd.
Pokud se program splní, zaměstnanost v unii by se podle komise zvýšila o šest milionů lidí. Bruselská exekutiva ale upozorňuje, že se to může stát jenom pokud se podaří realizovat všechny části plánu, protože jsou vzájemně propojené.
Pan Lisabon
Jednotlivé státy byly zatím v plnění lisabonských závazků velmi laxní. V každé zemi by proto do budoucna měl být tzv. Mr.Lisabon - tedy osoba odpovědná za tuto agendu. Komise by také měla pravidelně hodnotit, jak se členské státy pětadvacítky snaží. Náš komisař Vladimír Špidla to považuje za užitečné. "Já myslím, že je důležité, aby se členské státy lépe koordinovaly a toto je jedna z technik, o které si myslím, že bude mít účinek."
V tom, že snažení členských států, bude stěžejní se shodují i čeští ekonomové. Ti většinou považují vyjmenované priority za správné. Ale příliš nevěří tomu, že Evropa své závazky splní. Brání tomu totiž odpor národních politiků k nepopulárním reformám. Podobně to vidí i David Marek z Patria Online. Od sepsání dokumentu k realizaci je velmi dlouhá cesta, říká tento ekonom: "Teď budou na řadě jednotlivé vlády a jak jsme viděli v minulosti, dobrá doporučení z Bruselu byla často národními vládami ignorována."