Brusel navrhuje posuzování národních rozpočtů celou Unií
Evropská komise přišla s návrhem posílení řízení hospodářství celé sedmadvacítky. Jeho součástí je i myšlenka, aby členské země posílaly do Bruselu k posouzení svůj rámcový návrh rozpočtu. Ten by hodnotila celá Unie ještě předtím, než by jej schvalovaly národní parlamenty.
Předběžné slaďování fiskální politiky jednotlivých členských zemí je podle eurokomisaře pro hospodářské záležitosti Oliho Rehna základním kamenem plánu na posílení řízení unijní ekonomiky.
Má se tím zajistit, že národní rozpočty budou v souladu s cíly celé Unie a nebudou znamenat riziko pro stabilitu jiných zemí.
Právě řecké lži o rozpočtovém schodku totiž vedly ke krizi, která postihla celou eurozónu.
Komise nazvala plán „Evropský semestr“. To znamená, že v prvním pololetí každého roku by měly členské země poslat svůj návrh rozpočtu do Bruselu k posouzení Komisí a pak Radou ministrů. Podle jejich doporučení by je potom měly národní parlamenty upravit.
Bohaté státy se staví proti
Myšlenka Evropské komise zatím nemá podobu legislativního návrhu. Očekává se ale, že se zdaleka ne všem zemím bude líbit. Ostrá reakce už přišla ze Švédska. Tamní premiér Fredrik Reinfeldt se divil, proč by se měly dopředu posuzovat rozpočty těch zemí, které mají dobrou rozpočtovou politiku.
Proti se asi postaví i Velká Británie, která si tradičně stráží svou fiskální suverenitu. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble dal už minulý měsíc najevo, že státní rozpočty mají zůstat zcela v autonomii členských států.
O návrhu Evropské komise diskutovali analytik České spořitelny Petr Zahradník a ředitel Liberálního institutu Miroslav Ševčík
Některé země naopak myšlenku přivítaly. Například Slovensko nemá s předběžným posuzováním rozpočtu problém. Francouzská ministryně financí Christine Lagardeová prohlásila, že Francie je připravena s Evropskou komisí o této myšlence debatovat.
Podle konzultanta Evropské kanceláře České spořitelny Petra Zahradníka je dobrý jakýkoliv krok, který by vedl ke zlepšení fiskální situace. „Nemůže to vyřešit hluboký problém, v jakém se jednotlivé členské země fiskálně nacházejí, ale jako varovný signál nebo jako ztransparentnění celého procesu by to mohlo být užitečné,“ míní Zahradník.
Naopak ředitel Liberálního institutu Miroslav Ševčík záměr odmítá. „Je to vypouštění balónku eurokraty, co ještě občané snesou. Politici se jen snaží, aby se vyvinili z toho, že nesou plnou odpovědnost, protože od začátku ví, že eurozóna a zavedení společné měny je pouze politický projekt, není to ekonomický projekt,“ podotkl Ševčík.
