Budou všichni evropští zemědělci dostávat stejné dotace?
Mají francouzští farmáři dostávat větší dotace než čeští zemědělci? I o tom se bude mluvit na dnešním zemědělském summitu v Brně. Tématem dnešní neformální rady pro zemědělství a rybolov v Brně bude totiž společná zemědělská politika. Akce, která je součástí českého předsednictví, se bude zabývat především systémem přímých plateb. A právě na jejich nerovné rozdělení si zemědělci z nových členských států EU dlouhodobě stěžují. Půjde o první oficiální diskusi o tom, kam směřovat unijní zemědělskou politiku po roce 2013. Ve stejnou dobu se v Brně bude konat i mezinárodní kongres nevládních agrárních organizací. Sejdou se na něm jak zástupci z nových zemí Evropské unie, tak i ze zemí evropské patnáctky. Ministrům zemědělství, kteří se setkají na neformálním zasedání, předají pak závěrečnou deklaraci svého jednání.
Z rozpočtu Evropské unie totiž odčerpají zemědělci téměř polovinu všech prostředků. Pravidla pro rozdělování dotací nejsou jednotná a mezi členskými zeměmi existují velké rozdíly, nové členské státy jsou proti "starým" výrazně znevýhodněny. Ministr zemědělství Jakub Šebesta se chce svých evropský kolegů ptát, jestli je taková nerovnoměrnost ospravedlnitelná. Dva roky přes rozšíření Unie, v roce 2004, si totiž Francie vymohla pravidla, která nové členské země znevýhodňují. Jejich zemědělci tak po vstupu do EU dostali jen čtvrtinu dotací, které pobírají jejich kolegové ve starých členských zemích. Od té doby příspěvky rostly až na 40procentní podíl v roce 2007 a tento příspěvek se nyní každým rokem zvyšuje o deset procent. Srovnání dotací by tak mělo nastat v roce 2013. Poté by měla společná zemědělská dotační politika dostat zcela novou podobu.
Dosud platný systém přímých plateb vychází jednak z historických údajů a navíc je zatížen velkým počtem výjimek. Prioritou české zemědělské politiky je snaha o jednoduché a pro všechny členské státy stejné platby, které nebudou vycházet z mnohdy zastaralých ukazatelů zemědělské produkce. Budoucí společná zemědělská politika tak musí být dostatečně efektivní, aby byla schopna čelit novým výzvám - zvyšující se nestabilitě trhu a změně klimatu. Současně by měla být schopna zaručit perspektivu pro udržitelný rozvoj venkovských oblastí v Evropské unii.
Tak zvané staré členské země, které do Unie vstoupily před rokem 2004, dostávají nyní na dotacích mnohem více než tzv. nové členské státy, mezi něž patří i Česká republika. Zatímco třeba Řekové získají na hektar orné půdy dotace ve výši zhruba 600 eur, do Lotyšska putuje méně než 100 eur. Tyto disproporce by chtělo české předsednictví změnit. Otázkou ale je, zda bez podpory Francie a Německa, které mají na zemědělskou politiku hlavní vliv a také čerpají rozhodující část zemědělských dotací, bude změna zemědělské politiky vůbec možná. V Brně bude však každopádně zahájena alespoň diskuse na toto téma.
V Brně se dnes sejdou i nevládní agrární organizace. Budou zde zástupci z nových zemí Evropské unie i ze zemí evropské patnáctky. Ti předají ministrům zemědělství, kteří se setkají na neformálním zasedání, závěrečnou deklaraci.
"První výstup bude směrem k vyrovnání podmínek mezi starými a novými zeměmi. Druhý výstup pak bude řešení krize mléka. Když nám dávají kvóty, kolik mléka smíme vyrobit, tak nám musí dát i spodní strop, za kolik ho můžeme vyrobit. Pak předáme deklaraci paní eurokomisařce pro zemědělství Fischer-Boelové, ale nejen jí, i všem ministrům zemědělství, kteří zde v Brně budou přítomni," řekl prezident Agrární komory ČR Veleba.
