Budoucnost Řecka v eurozóně je podle analytiků nejistá

Evropští lídři přivítali výsledek řeckých voleb s úlevou. Vše totiž nasvědčuje tomu, že zemi povede proevropsky orientovaná vláda. Evropské burzy reagovaly na výsledky mimořádných parlamentních voleb růstem. Analytici se přou, jestli se jedná o krátkodobý optimistický výkyv, který stejně skončí krachem řecké ekonomiky, nebo jestli se země s pomocí drastických úsporných opatření dokáže udržet v eurozóně.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Muž stojí v centru Atén před obchodem, kde všechno stojí jedno euro. | Foto: Reuters

Atény a celé Řecko se v pondělí probudily s tím, že jejich země s velkou pravděpodobností zůstane v eurozóně a že případný chaos s drachmou se odsouvá. Na první pohled žádná změna. V kavárnách posedávají lidé a popíjejí ledovou kávu. Nicméně být či nebýt v eurozóně byla jednou z klíčových otázek těchto voleb.

„Mám velký strach, že Řecko odejde z eurozóny. Evropa se musí sjednotit politicky a fiskálně. A moc si přeji, aby v téhle nové Evropě bylo i Řecko,“ říká v centru Atén Victoria, která volila jednu z proevropských stran.

Yannis je padesátník. Z voleb má smíšené pocity. „Přestože Novou demokracií nevolím a nikdy jsem ji nevolil, jsem ale rád, že volby vyhrála právě tato strana, a ne SYRIZA.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž Pavla Poláka přímo z Atén a diskuse poradce pro strategické otázky Petra Robejška s hlavním ekonomem ERA Poštovní spořitelny Janem Burešem v Ozvěnách dne na Radiožurnálu.mp3

Yannis mluví o levicové straně, která chtěla skoncovat s úsporami a přestat splácet řecké dluhy. Po volbách druhé nejsilnější straně. „Každý den říkají něco jiného. Nemají žádný program. Nevědí, co chtějí.“

Podle Yannise je řecká společnost po volbách rozdělená. „Polovina si myslí, že nesmíme odejít z eurozóny, druhá polovina si myslí, že už dál nesmíme škrtat v rozpočtu a dál šetřit. Podle mého názoru by odchod z eurozóny byla katastrofa.“

Ipolitos má také strach, že by se Řecko vrátilo k drachmě. Nicméně víc ho trápí něco jiného. „Řecko se dostalo na samé dno a je třeba zastavit úsporná opatření a zrušit memorandum s Evropskou unií.“

Proto volil SYRIZU. Řecko, jak se ukazuje, je skutečně polarizované, a tím pádem nestálé, což se znovu ukáže, až budou chtít evropské instituce po Řecích další úspory.

Názory analytiků se rozcházejí

Poradce pro strategické otázky Petr Robejšek je poměrně skeptický k další budoucnosti Řecka v eurozóně. Myslí si, že bez ohledu na výsledek voleb bude vystoupení Řecka nutnou událostí, bez níž nemůže dojít ke stabilizaci eurozóny. Veřejnost podle jeho slov podporuje vítězné strany „po řecku“.

„Ve skutečnosti se nijak zvlášť neliší od SYRIZY ohledně toho, že nechtějí už dále spořit, takže se vyhýbají úsporným opatřením. Z těch všech závazků, které přijali, nebyly uskutečněny prakticky žádné. Jenom spoléhají – a právem zřejmě – na to, že evropští státníci jsou rozhodnuti jít až do trpkého konce, protože náklady neplatí oni, nýbrž daňoví poplatníci,“ říká Petr Robejšek.

„Z pohledu eurozóny bude třeba si uvědomit, že všechny řecké dluhy, ať už veřejné anebo zahraniční, nejsou zkrátka splatné, že část dluhu – především veřejného – zkrátka bude muset být restrukturalizována. Na straně Řecka bude třeba si uvědomit, že bez dalších úsporných opatření a reforem to dále nepůjde,“ soudí hlavní ekonom ERA Poštovní spořitelny Jan Bureš.

Přehrát

00:00 / 00:00

Luděk Niedermayer ze společnosti Deloitte mluví o ekonomické situaci Řecka ve Stalo se dnes na Radiožurnálu.mp3

Petr Robejšek se naproti tomu domnívá, že kdyby měli Řekové opravdu jít cestou úspor, zcela by ztratili svoji suverenitu, a k tomu nejsou ochotni. Řešením jsou podle jeho slov tvrdé kroky, které se měly konat už v roce 2010. „Vytlačit Řecko z měnové unie, řekl bych zrovna tak i Portugalsko,“ upřesňuje.

S tím nesouhlasí Jan Bureš. „Ve chvíli, kdy by Řekové opustili euro, tak by v prvé řadě okamžitě výrazně znehodnotili úspory všech Řeků v řeckých bankách. V tuhle chvíli, kdy by běžný Portugalec, Španěl nebo Ital viděl, jakým směrem se eurozóna vydává – směrem fakticky k nějaké dezintegraci – tak by nelenil a začal by rychle pro jistotu, aby nepřišel o své úspory také, peníze vybírat z vlastního bankovního sektoru a v tu chvíli bychom byli na trošku neřízené lodi, ze které by se už těžko vystupovalo,“ vysvětluje.

„Z ekonomického hlediska je pro Řeky mnohem výhodnější zůstat v Evropské unii a používat euro. Pro Evropu je strašně důležité udržet společný trh, který čítá 500 milionů obyvatel,“ říká Luděk Niedermayer ze společnosti Deloitte.

Pavel Polák, Ondřej Houska, Veronika Sedláčková, Eva Presová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme