Buiter: Růst ekonomiky potáhne Indie, Čína, ale také Nigérie a Bangladéš
Hlavní ekonom Citigroup Willem Buiter ve své nejnovější zprávě tvrdí, že růst globální ekonomiky v budoucnu potáhne jedenáct takzvaných 3G zemí, mezi něž patří Indie a Čína, ale stejně tak i Nigérie a Bangladéš. Autor se odvolává mimo jiné i na demografické vyhlídky, vzdělání obyvatelstva nebo otevřenost ekonomiky.
Na seznamu jedenáctky růstových ekonomik Willema Buitera je i Egypt. Nastartovaná změna režimů přihrává především příležitostem. Minulý režim byl výrazným tlumičem ekonomického růstu z pohledu institucí a hospodářských politik.
„Ekonomický růst tlumila autokracie, korupce a především byrokracie. Nyní má Egypt příležitost podpořit případnými změnami i silné stránky, které má teď především mladá populace. Je nutno se ale dát do výstavby infrastruktury a měst, ty vlastně Egypt ztrácel nejvíce v minulých dekádách,“ říká ekonom pražské pobočky skupiny Citi Jaromír Šindelář.
Do příštího výběru nastupujících hvězd, do příští jedenáctky 3D ekonomik se mohou zařadit i další země. Nejprve ale musí mít fungující instituce, poté je třeba vidět konvergenční proces a další institucionální faktory.
Ve výběru zaujala Bangladéš, jedna z nejchudších zemí světa a zároveň poměrně nestabilní.
„Bangladéš je spíše velice divokou kartou v tomto žebříčku. Bangladéš ale nečelí pouze faktorům ze své politické nestability, ale i z možného globálního oteplování, zvýšení hladiny moří,“ vysvětluje Jaromír Šindel, podle kterého ze spíše příležitostního žebříčku vypadlo na poslední chvíli Thajsko:
„Thajsko splňuje všechny parametry, které ovlivňovaly pořadí žebříčku. Jeví se jako relativně solidní ekonomická příležitost, ale v porovnání se zeměmi, které v žebříčku jsou, vykazuje nižší míru ekonomického růstu v následujících dekádách, ale z pohledu stability patří Thajsko mezi solidní vyhlídky.“
Severní Amerika a Evropa teď představují 40 procent světového HDP. V roce 2050 podle Buitera půjde jen o 18 procent.
„Dojde k silnému nárůstu spotřeby a investiční aktivitě v asijských ekonomikách a rostoucímu vzájemnému obchodu mezi takzvanými mladými ekonomikami, což může být podpůrným faktorem i pro naši samotnou ekonomiku,“ dodává Šindel.
