Carsten Brzeski: Je třeba jasný posun k fiskální unii

Krize měnové unie a potřeba její změny i jasných pravidel To je téma rozhovoru Romana Chlupatého a ekonoma bruselské pobočky banky ING Carstena Brzeskiho.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Carsten Brzeski | Foto: ING

Bankrot Řecka se nekoná. Zatím, tvrdí někteří experti, podle kterých se mu země nakonec stejně nevyhne. Otázkou podle nich pouze je, zda bude řízený anebo zda se vymkne kontrole. Odpověď do značné míry závisí na tom, zda se teď politici snaží vypořádat s krizí několika zemí, anebo zda bojují se systémovou krizí samotné eurozóny.

Téma pro Romana Chlupatého a ekonoma bruselské pobočky banky ING Carstena Brzeskiho.

„Jde skutečně o krizi měnové unie. Nejde o krizi několika zemí, protože jde o krizi institucí. Teď jsme svědky toho, že měnová unie, která vznikla v 90 letech, potřebuje, řekněme, generálku. Nemáme totiž žádnou dohodu, žádné instituce, žádná pravidla jak přistupovat k zemi, která má problémy. Nevíme, jak zemi poskytnout finanční pomoc; jak se vypořádat se současnou krizí. To, co teď potřebujeme, je posun k uspořádání, které bude znamenat více Evropy. Potřebujeme zaplnit mezery, které i po vzniku měnové unie zůstaly - jaksi pospojovat body, které jsou teď ve vzduchoprázdnu. A tyto body vedou k politické unii,“ řekl Carsten Brzeski.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ekonoma bruselské pobočky banky ING Carstena Brzeskiho pozval k mikrofonu Českého rozhlasu Roman Chlupatý.

S tím spojená otázka, kterou si v poslední době klade stále více lidí: má evropská měnová unie vůbec smysl - je možné sdružit mnoho odlišných zemí a lidí v jedné měnové unii?

„Pochopitelně, že má smysl mít měnovou unii. Pokud se zamyslíme nad tím, co by se stalo v době finanční krize jednotlivým zemím, pokud by měly své původní národní měny, tak je jasné, že by na tom byly mnohem hůře. A na to nesmíme zapomínat. Ale - a toto ale je skutečně zásadní - pokud se stanete členem měnové unie, musíte se prostě smířit s tím, že se vzdáváte monetární politiky. Nemůžete oslabit měnu a tím podpořit svoji konkurenceschopnost. Nemůžete ve svůj prospěch využít úrokových sazeb. Jste si prostě souzeni. Což znamená, že v ideálním případě máte skupinu velmi homogenních zemí. No a teď to právě vypadá tak, že byla měnová unie příliš velká, a že její členové nebyly až tak homogenní. To se teď řeší. A bude třeba se tomu věnovat i v následujících měsících,“ nabádá Brzeski.

Vy už jste něco naznačil, pojďme se tomu věnovat přímo: co je třeba udělat, aby došlo ke skutečnému obratu k lepšímu - aby se povedlo měnovou unii zachránit?

„Jednou věcí, kterou je třeba udělat, je získat čas. A to se už, pochopitelně, děje. V tuto chvíli se to děje zejména díky Evropské centrální bance, která do systému pumpuje hodně likvidity, která kupuje vládní dluhopisy. Potřebujeme totiž čas, aby vlády zemí jako je Itálie, Španělsko anebo Řecko mohly provést potřebné strukturální reformy a mohly prosadit úsporná opatření. Což nejde udělat přes noc. Na to, aby se povedlo reformovat rozpočet a reformovat celou ekonomiku, je prostě třeba několika let. To tedy zaprvé.“

A zadruhé?

„Zadruhé, je třeba zároveň posílit pravidla. Například je třeba vylepšit dohled nad jednotlivými národními politikami. Což ve svém důsledku znamená přesun dalších pravomocí ze státu na Evropu. Jinými slovy, je třeba jasný posun směrem k fiskální unii,“ domnívá se Carsten Brzeski.

Zaměřme se na jednotlivé země a politiky. Na mnoha místech je patrná nechuť k přesunu pravomocí do Bruselu. Do jaké míry to může zkomplikovat řešení krize?

„To je, pochopitelně, zásadní věc. V posledních dvou, dvou a půl letech, jsme si potvrdili, že tlak ze strany trhů musí být opravdu velký, aby politici začali jednat. Musí být prostě jasné, že to bez úsporných opatření a strukturálních reforem nepůjde. Není totiž možné, aby německý daňový poplatník zachraňoval Řeka anebo Itala. Jistě, možná k tomu dojde. Ale určitě to nebude bezpodmínečné. Což znamená, že jsou na tahu domácí vlády. Ty musí pochopit, že fiesta z prvních deseti let existence měnové unie je pryč. Teď je třeba plnit si své úkoly, což bude bolet. No, a to je pro politika obtížné říci voličům. Znamená to, že nemůžete slibovat, jak moc budete utrácet. Právě naopak. Musíte přijít s tím, jak ušetřit,“ zdůraznil ekonom bruselské pobočky banky ING Carsten Brzeski.

Milan Kopp, Roman Chlupatý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme