Pád Lehman Brothers odstartoval celosvětovou finanční krizi. Následky jsou patrné i po deseti letech

Je to deset let od vypuknutí světové hospodářské krize - období, které je považováno za nejhorší od velké krize ze 30. let 20. století. Ten den se burzy po celém světe otevřely v šoku. Čtvrtá největší investiční banka v Americe Lehman Brothers vyhlásila po pětidenním jednání s vládou bankrot. Stejně jako mnoho dalších totiž dávala hypotéky i těm, kdo měli špatnou úvěrovou minulost. Nemovitosti se tak bankám hromadily, zatímco peníze docházely.

Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Je to deset let od vypuknutí světové hospodářské krize - období, které je považováno za nejhorší od velké krize ze 30. let 20. století. Čtvrtá největší investiční banka v Americe Lehman Brothers 15. září vyhlásila po pětidenním jednání s vládou bankrot. | Foto: Joshua Lott | Zdroj: Reuters

„Lehman Brothers sama podala návrh na konkurz. Evropské burzy na to reagovaly propadem a silně padá i pražská burza.“

Takto Česká televize odvysílala 15. září 2008 zprávu, která na další roky změnila život zbytku planety.

Přehrát

00:00 / 00:00

Burzy po celém světě zachvátila hrůza a strmý pád. Přesně před deseti lety totiž americká vláda odmítla zachránit další banku, kterou dostihlo splasknutí hypoteční bubliny. Více si poslechněte v reportáži Terezy Beránkové.

Banka, která za sebou měla 158 úspěšných let, náhle zkrachovala. Na vině byli podle ekonoma Tomáše Sedláčka investiční bankéři a jejich nedostatek pokory.

„U investičních bankéřů to vzniklo proto, že to byli jako kněží, kteří kázali ‚lassaiz fair‘, nechte nás být. To je monolog směrem k vládě, která má trh. Během dalšího dne se něco stalo a byli u těch stejných dveří vlády: ‚Prosím vás, nenechávejte nás být, prosím vás zasáhněte,‘“ popisuje Radiožurnálu.

A vláda nezasáhla. Jenže v Lehman Brothers měly peníze i další banky - včetně těch evropských. Finanční krize se tak přelila i za oceán. Tam přitom udeřila ještě tvrději. „Spojené státy vyšly z krize, pokud se na to díváte jako úroveň HDP, tak už v druhé polovině roku 2009. Podle stejného kritéria se Evropa nedostala z krize do roku 2012,“ připomíná Antonín Rusek, profesor na Susquehanna University v Pensylvánii.

Rána pro automobilový průmysl

Tak jako jinde, musela i česká vláda začít razantně škrtat. „Pokud si vzpomínám přímo na tu dobu, tak to vnímání minimálně finanční veřejnosti bylo takové, že opravdu je to potřeba takový zásah,“ říká portfolio manager ČSOB Martin Horák.

Trump chce zrušit regulaci finančních služeb. Wall Street potřebuje dohled, zlobí se demokraté

Číst článek

Jednu z prvních a největších ran pak dostal automobilový průmysl. Protože banky moc nepůjčovaly a muselo se šetřit, přestala se kupovat nová auta i drahé ojetiny. Vozový park začal stárnout. Zároveň se muselo propouštět.

„Je s tím spojená velká mašinérie náhradních dílů. A vůbec - celá produkce byla absolutně zamrzlá. Samozřejmě, že těch lidí, kteří pracují v automobilovém průmyslu, je obrovské množství,“ dodává generální ředitelka Eurest Holdingu Karolína Topolová.

Rok, rok a půl do další krize

Problém, který postupně prorůstal Evropou, řešily i centrální banky. Ty sáhly po zbrani těžkého kalibru: úrokové sazby stáhly k nule a do systému začaly pumpovat peníze.

Teprve loni začala Česká národní banka úrokové sazby zase zvedat.

Podle prorektora vysoké školy ekonomické v Praze Petra Dvořáka by s tím ale neměla spěchat. „Situace, kdy ty sazby spadly tam, kam spadly, tak dneska rychlý nárůst úrokových sazeb si myslím, že by vyvolal té ekonomice takový šok, který by byl možná tak velký, že by se s ním těžko vyrovnávali. A tady nemyslím jen ty domácnosti,“ vysvětluje.

Italský parlament schválil vládě miliardovou půjčku na pomoc bankám

Číst článek

Ekonomická situace se sice moc dobře předvídat nedá, jak ale poznamenává Martin Horák z ČSOB, Evropa se může učit z vývoje ve Spojených státech. Ty jsou totiž v ekonomickém cyklu před starým kontinentem napřed.

„Vidíme tam pořád dobrou tvorbu nových pracovních míst, ale otázkou je, jak dlouho tato situace může trvat. V jednu chvíli pracovníci dojdou, bude vyšší tlak na zvyšování mezd, než je dneska, bude tlak na inflaci,“ vysvětluje.

Podle něj proto má Evropa čas se na přicházející recesi připravit. „Myslím si, že minimálně rok, rok a půl nám v tomhle ohledu zbývá.“ 

Černě budoucnost nevidí ani Tomáš Sedláček. „I Marx musel přiznat, že ten kapitalismus je šíleně efektivní zvíře, on to nazval jako animal. Že se přizpůsobí a že nikdy nedošlo k bohatnutí tolika lidé na planetě. Takže ta doba je těhotná a nápady jsou vítány,“ říká ekonom.

Světový krize ale lidi poznamenala taky jinak - hlavně v západních zemích otřásla jejich důvěrou v tržní systém. Následky jsou rozeznatelné i v politice - chudé časy vytvořily prostor pro nástup populistických a nacionalistických stran.

Tereza Beránková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme