Elektřina a plyn lidem příští rok nezdraží, některé domácnosti i ušetří. Firmy si ale zřejmě připlatí

Elektřina a plyn lidem příští rok nezdraží, část domácností za ně uspoří. Regulovaná složka ceny elektřiny pro domácnosti příští rok klesne v průměru o 1,7 procenta a u plynu o 1,6 procenta. Vyplývá to z pondělního oznámení Energetického regulačního úřadu, který část výsledné ceny energií stanovuje. Firmám a podnikům na rozdíl od domácností ale příští rok zřejmě cena elektřiny poroste.

Aktualizováno Praha (Aktualizováno: 11:07 30. 11. 2020) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ilustrační foto | Foto: Fotobanka Pixabay | Zdroj: Pixabay

Podobný vývoj cen očekávají také analytici, podle kterých mohou někteří lidé celkově za energie ušetřit stovky až nižší tisíce korun ročně. Záleží na konkrétní smlouvě, distribučním území a také k čemu všemu danou komoditu využívají.

Energetický regulační úřad v pondělí uvedl, že u elektřiny klesne na hladině nízkého napětí regulovaná část ceny na území ČEZ Distribuce o 2,6 procenta a PREdistribuce o 0,46 procenta, u E.ON Distribuce naopak vzroste o 0,28 procenta.

Guvernér centrální banky: Parametry hypoték se nyní kvůli pandemii nezmění, banky jsou odolné

Číst článek

U plynu pak klesne regulovaná složka pro maloodběratele na distribučním území GasNet o 2,76 procenta a E.ON Distribuce o 0,43 procenta, zatímco v Praze na území Pražské plynárenské Distribuce regulované ceny vzrostou o 4,74 procenta.

„Absolutní pokles regulované složky ceny elektřiny pro domácnosti ERÚ naposledy oznamoval v listopadu roku 2014. Tentokrát se nám to povedlo díky dobrému nastavení takzvaného pátého regulačního období, kde jsme výrazně snížili míru výnosnosti, které mohou regulované společnosti od ledna příštího roku při svých investicích dosáhnout,“ uvedl v pondělí předseda rady Energetického regulačního úřadu Stanislav Trávníček.

Odlišný trend v jednotlivých regionech je podle úřadu způsoben mimo jiné rozdílnou potřebou investic v konkrétních distribučních soustavách, jde například o modernizaci starších plynovodů.

„Regulované ceny plynu pro příští rok na většině území klesají. Výjimku tvoří Praha, kde se uskutečňuje nutná obměna plynovodů v nebývalém rozsahu. Jde o specifický problém této distribuční soustavy, jejíž jednotlivé části jsou velmi staré. Modernizace je zde nevyhnutelná. Není jen otázkou zavádění nových technologií, ale zejména zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti soustavy,“ dodal Trávníček.

Hledání výhod

Analytici, které před víkendem oslovila ČTK, uvedli, že pondělní oznámení regulačního úřadu trend stagnace či mírného poklesu cen energií v příštím roce zásadním způsobem nezmění. Větších úspor mohou dosáhnout lidé, kteří jsou na trhu aktivnější a sami od sebe výhodné nabídky vyhledávají, míní experti.

Důvodem předpokládaného poklesu cen jsou podle nich především velkoobchodní ceny. Cena elektřiny na Pražské energetické burze pro rok 2021, na který se teď obchodníci nejvíce zásobí, činí aktuálně asi 43,7 eur (zhruba 1145 Kč) za megawatthodinu (MWh), meziročně o 13,3 procenta méně.

Cena plynu tamtéž pak meziročně klesla ještě výrazněji, a to o přibližně o čtvrtinu na zhruba 14 eur (asi 367 Kč) za MWh.

Firmy a podniky

Firmám a podnikům na rozdíl od domácností příští rok zřejmě poroste cena elektřiny. Důvodem je podle úřadu předpokládaný nárůst podpory pro takzvané zelené zdroje. Energetický regulační úřad už dříve uvedl, že náklady na její financování stoupnou asi o dvě miliardy korun. Cena plynu pro velkoodběratele by naopak mohla klesnout.

Úřad v pondělí oznámil, že regulovaná složka ceny elektřiny pro velmi vysoké a vysoké napětí, které využívají právě mimo jiné průmyslové podniky, vzroste pro příští rok o 11,5, respektive 6,5 procenta. U plynu u velkoodběratelů počítá úřad s poklesem celorepublikového průměru cen o 3,2 procenta.

U elektřiny tvoří pro podniky regulovaná složka kolem 40 procent výsledné ceny, u plynu necelou čtvrtinu. Celkové náklady na podporované zdroje energie v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun, loni jim bylo vyplaceno 45,4 miliardy korun.

Zelený bonus

Hlavním důvodem očekávaného nárůstu nákladů je podle dřívějšího vyjádření úřadu pokles cen silové elektřiny na trhu, který musí být kompenzován růstem takzvaného zeleného bonusu. Cenu silové elektřiny, která tvoří druhou část výsledné ceny, určují sami dodavatelé.

Životní minimum je podhodnocené, tvrdí ministerstvo práce. Schillerová je proti zvyšování

Číst článek

Více než polovinu nákladů na podporované zdroje, 27 miliard korun, uhradí státní rozpočet. Zbývající část ale pokrývají zákazníci.

„Drobní spotřebitelé ve většině případů přispívají 495 korun z každé odebrané megawatthodiny elektřiny, což je zároveň zákonný strop, který nesmíme překročit. Velcí odběratelé proti tomu přispívají typicky podle svého rezervovaného příkonu, což je pro ně výhodnější a bude tomu tak i nadále, ačkoliv příspěvek vzroste,“ uvedl Trávníček.

Dotace takzvaným podporovaným zdrojům energie (POZE) vyplácí od roku 2013 Operátor trhu s elektřinou na základě cenového rozhodnutí regulačního úřadu. Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 385 miliard korun. Vyplácení podpory pro solární elektrárny dlouhodobě kritizuje prezident Miloš Zeman.

Více peněz od státu?

Energetický regulační úřad kvůli předpokládanému navýšení nákladů požádal dopisem ministerstvo financí, aby zvážilo navýšení příspěvku ze státního rozpočtu, který má v roce 2021 činit podobně jako letos 27 miliard korun.

Zelený bonus garantuje výrobcům elektřiny z podporovaných zdrojů dorovnání rozdílu mezi tržní a výkupní cenou elektřiny. Nyní, když se ceny silové elektřiny z důvodu klesajících velkoobchodních cen elektřiny snižují, kompenzace pro výrobce zelené energie poroste a bude třeba na jejich podporu vynaložit více peněz.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme