Cena ropy roste a zvyšuje se i poptávka po zemním plynu

Ceny energií rostou. Barel ropy typu Brent obchodovaný na evropských trzích v noci na dnešek zdražil zhruba o 2 dolary, na 116 dolarů. Důvodem je válka v Libyi, střety mezi režimem a opozicí v Bahrajnu a víkendové zhoršení situace v Sýrii a v Jemenu. K tomu je potřeba přičíst i jadernou krizi v Japonsku, kvůli které se čeká více alternativ k jaderné energetice. Vedle ropy proto zdražuje i zemní plyn.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Čerpání pohonných hmot na čerpací stanici | Foto: Fotobanka Morquefile

Cena ropy dnes mírně poskočila, ale zatím je na přibližně stejných úrovních jako v minulém týdnu, kdy dosahovala svých maxim. Cena ropy může podle analytika X Trade Brokers Jaroslava Brychty do budoucna stoupat a nemusí to být ani tak důsledek situace na Blízkém východě, která se může komplikovat.

„Může to být důsledek měnové politiky centrálních bank, které mimo jiné hnaly v minulých měsících vysoko i ceny komodit a potravin.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Brychta, Bureš.mp3

K ropě se teď navíc kvůli Japonsku připojil i zemní plyn, protože se dá předpokládat, že bude větší poptávka po alternativách k jaderné energetice. Drahá cena energií tak může přibrzdit nebo zastavit nastartované oživení globální ekonomiky.

Drahé energie mají dvojí negativní dopad: jednak přímo ovlivní produkční schopnosti konkrétních firem a současně tlumí poptávku z rozvíjejících se trhů, jako je například Čína nebo Indie.

„Další růst cen komodit bezesporu nebezpečný je. Otázkou ale je, jak velký růst ještě bude. Já osobně považuji za hraniční cenu ropy v okolí životních maxim, kterých jsme dosáhli před krizí, to znamená někde kolem 150 dolarů za barel.

Objevily se zmínky o tom, že protesty se objevují i v Saudské Arábii. Tato země je pro trh s ropou naprosto klíčová. Se svým asi 30 procentním podílem je největším těžařem ropy v rámci kartelu OPEC a 10 procenty se podílí na celosvětové produkci. „Navíc je to země, která jako jediná měla dostatečně volnou kapacitu na to, aby mezeru po libyjské produkci zaplnila,“ říká Hatlapatka.

Výroba se pozastavuje

Kvůli následkům japonského zemětřesení se zpomaluje nebo zastavuje výroba některých světových firem, kterým chybí součástky z Japonska. Například americká automobilka General Motors o víkendu v některých závodech utlumila výrobu a v některých ji přímo zastavila.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hatlapatka.mp3

Při posledním velkém zemětřesení v Japonsku v roce 1995 se podle ekonoma Poštovní spořitelny Jana Bureše japonská ekonomika po počátečním šoku poměrně rychle otřepala“

„V tuto chvíli je situace jiná, především jaderným nebezpečím a nikdo si nyní netroufne domyslet ten úplně nejhorší scénář, ale pokud bude v nějakém rozumném horizontu nebezpečí zažehnáno, pak nemusí být japonská hrozba pro světovou ekonomiku tak nebezpečná, jako teoreticky vyšší ceny komodit.“

Některé japonské automobilky hlásí pozastavení výroby. Toyota pozastavila produkci ve 12 výrobních linkách. Zhoršení výroby hlásí i Honda, Mazda nebo Nissan. Dále z elektrotechnického průmyslu – společnost Sony pozastavila 6 továren na výrobu harddisků a baterií do mobilních telefonů. Také výrobci fotoaparátů museli pozastavit část výroby ve svých produkčních továrnách.

„Každopádně omezení není tak dramatické a v případě, že se firmám podaří výrobu znovu nastartovat, určité signály už máme, dopad na firmy a světovou ekonomiku nebude zas až tak dramatický,“ dodává Brychta.

Roman Chlupatý, Michaela Vydrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme