I o sto tisíc ročně víc za elektřinu. Desítky tisíc lidí se zamkly ve drahých smlouvách na příští rok
Pokud v příštím roce nebudou pokračovat cenové stropy na dodávku elektřiny a plynu, pro některé spotřebitele by i přes současný pokles cen energií na trhu mohlo přijít od ledna extrémní zdražení. Důvodem je, že mají zafixované vysoké ceny z loňska i na příští rok. Podle odhadu dodavatelů energií se to týká desítek tisíc zákazníků po celém Česku, kteří smlouvy s takovými „fixy“ mají.
Nárůst by přitom v některých případech mohl být nad možnosti dotčených lidí. Například podle propočtu společnosti Centropol by rodina, která žije v domě a topí elektřinou, mohla mít platby oproti současnosti vyšší až o 100 000 korun za rok.
Čistý zisk ČEZ v prvním čtvrtletí klesl meziročně o 60 procent, přesto navrhuje vyplatit rekordní dividendy
Číst článek
Cenové stropy vláda zavedla kvůli prudkému zdražení energií v důsledku války na Ukrajině, loni koncem roku s tím, že platí jen do konce roku 2023. Ministerstvo financí zatím také neplánuje, že by se to mělo změnit.
A ministerstvo průmyslu a obchodu v souvislosti s konsolidačním balíčkem, který má přinést státu v příštích dvou letech úspory celkem za 150 miliard korun, navíc uvedlo, že v rámci šetření zřejmě vrátí na spotřebitele placení příspěvku na obnovitelné zdroje.
Ten za ně od října roku 2022 platí stát. Jeho výše je necelých 600 korun včetně DPH za spotřebovanou megawatthodinu. Rodina v domě s elektrickým topením by si tak připlatila až 12 000 za rok.
Přímý důsledek trhu
Situaci proto začínají po konci této zimní topné sezóny už řešit sami dodavatelé. Třeba společnost innogy, která sama má takových klientů s fixací cen nad vládní stropy i v roce 2024 asi 10 procent, což by bylo asi kolem 18 000 případů, říká, že situaci chce věnovat v příštích týdnech a měsících.
„Je to přímý důsledek situace na trhu, která tady byla na podzim loňského roku. Přicházely k nám tisíce lidí, kteří utíkali před extrémně vysokými cenami některých dodavatelů, kteří jim ukončili termínované a fixované smlouvy nebo utíkali před vysokými spotovými cenami, na které je někteří dodavatelé takzvaně překlápěli,“ vysvětlil pro Radiožurnál mluvčí innogy Martin Chalupský.
Smlouvy s vysoko fixovanými cenami mají také lidé, kteří si loni jen nechali prodloužit původní smlouvu s pevnými cenami například na další dva roky. Pro tu ale už platil nový ceník s dodávkou elektřiny a plynu nad později zavedenými vládními stropy.
Zřejmě desítky tisíc smluv s vysokými cenami pro příští rok má také největší dodavatel energií u nás, společnost ČEZ. „Nad stropy jsou zafixovány v příštím roce jednotky procent našich zákazníků u elektřiny a plynu. Hledáme pro ně řešení. Vnímáme to jako důležitou věc,“ uvedl mluvčí ČEZ Roman Gazdík.
Firma podle něj dvouleté a tříleté fixace cen sama přestala zákazníkům nabízet v polovině loňského roku, když začaly energie enormně zdražovat.
„Zákazníkům jsme doporučovali jednoleté fixace. Důvodem bylo právě to, že jsme předpokládali, že ceny energie budou postupně klesat, a nechtěli jsme, aby se zákazníci zamykali do delších kontraktů s vyššími cenami. Pokud měl ale zákazník o víceletou fixaci zájem nebo si ji prodloužil, tak jsme mu ji samozřejmě zajistili,“ vysvětlil existenci takových smluv.
Ceny nad stropem
Další z největších dodavatelů na trhu, firma E.ON, má s cenami nad stropy fixovanými i příští rok jen několik tisíc zákazníků. „Je to zlomek našeho portfolia. Typicky jde o ty klienty, kteří hledali nového dodavatele na jaře loňského roku, tedy v době kdy byly ceny na velkoobchodních trzích na vysokých hodnotách a pro nové klienty jsme museli energie pořizovat za nepříznivých podmínek,“ upozornil mluvčí společnosti Roman Šperňák.
ČEZ nabídne nový tarif pod cenovým stropem, konkurence zlevňuje energie i bez fixace
Číst článek
E.ON začal zlevňovat pod vládou stanovené stropy už letos v únoru. Aktuálně nabízí pro ty, kdo k němu přejdou nebo jim skončí smlouva, ceny elektřiny v nejběžnější sazbě o čtvrtinu levnější než je vládní strop. Lidi s vysokými fixy i na rok 2024 chce řešit podle vývoje situace.
„Pokud zastropování cen letos opravdu skončí a pokud to situace dovolí, je možné, že tyto klienty pak oslovíme s novou nabídkou, jejíž podmínky se budou odvíjet od aktuální situace na trhu s energiemi,“ dodal Šperňák.
Ke středně velkým dodavatelům patří společnost Centropol, která eviduje řádově tisíce zákazníků s nadstropovými fixy. Většina jich je na elektřinu, minimum na plyn. Důvody jsou stejné jako u ostatních firem.
„Nedovedeme si představit, že by zákazníci z řad domácností s fixací cen energií nad současným vládním stropem od ledna 2024 tyto ceny skutečně museli platit,“ říká Jiří Matoušek, marketingový ředitel a člen představenstva Centropolu.
Na trhu se podle něj vyskytují ceníky z loňského léta, kdy například jedna megawatthodina (MWh) elektřiny stála až 9000 korun bez DPH, tedy celkem téměř 11 000 korun. Vládní strop ale cenu komodity zastavil na ceně 6000 korun.
Dohoda vlády s dodavateli
Co by znamenalo zrušení stropu a aktivace původního ceníku, uvádí firma na příkladu rodiny, která elektřinou topí. Při roční spotřebě 20 MWh v topenářské sazbě D57d by za elektřinu zaplatila i 237 000 korun a meziročně by u ní došlo ke zvýšení nákladů o 108 000 korun. Do vyšších cen firma počítá i již zmíněné znovuzavedení platby za podporu obnovitelných zdrojů ve výši 599 Kč/MWh s DPH.
Vysoké nedoplatky? ‚Lidé je mohou reklamovat, důležité je ale šetřit teplem,‘ radí finanční poradce
Číst článek
„Souběhu těchto dvou faktorů je třeba předejít,“ upozornil Matoušek. Podle něj je řešením, že stát buď ponechá stropy, které by tyto lidi dál chránily, anebo situaci vyřeší s dodavateli.
„Jinými slovy, stát si s dodavateli sedne a dohodne řešení, které zajistí, že žádný ze spotřebitelů nebude mít od 1. ledna 2024 aktivovánu cenu dle platné smlouvy o dodávce, pokud je tato cena vyšší než vládou stanovený cenový strop z roku 2023,“ uvedl Matoušek.
Stát by v takovém případě mohl dodavatelům vykompenzovat předčasně ukončené smlouvy z peněz, které má v příštích letech vybrat od energetických firem na takzvané mimořádné válečné dani nebo-li windfall tax. Tu stát zavedl na rozdíl od stropů na tři roky, tedy v letech 2023 až 2025.
Nová nabídka
Další možností je, že lidé budou vysoké ceny platit a požádají si o sociální dávky, anebo situaci vyřeší sami dodavatelé tím, že jim dají novou nabídku. Vedle E.ONu takovou cestu zmiňuje i společnost MND. Ceny nad stropy má několik tisíc jejich klientů, které smlouvy uzavřeli loni od června do konce srpna.
„Pokud požádají, mohou přejít na Ceník se stropem, který je aktuálně u plynu o 24 procent a u elektřiny na nejběžnější sazbě D02d o 14 procent níž, než je vládní strop. V tom případě uhradí poplatek za nedodržení podmínek dohody,“ uvedl mluvčí MND Martin Beneš.
Poplatek činí 6500 korun. „Slouží k alespoň částečné kompenzaci ztrát spojených s odprodejem nadbytečné komodity pořízené při sepsání smlouvy na celou dobu fixace, a to za násobně vyšší ceny, než jaké jsou na trhu nyní,“ vysvětlil.
V současné době až do konce roku kompenzuje dodavatelům cenu nad stropem stát. Za první čtyři měsíce jim vyplatil 37 miliard korun. Na úhradu využívá hlavně odvody z nadměrných tržeb z vyrobené elektřiny, později se má přidat i výběr windfall tax.
