Ceny benzinu a nafty i přes intervenci ČNB a příchod zimní sezóny stagnují
Za litr Naturalu 95 aktuálně zaplatíme průměrně 35 korun a 46 haléřů a za litr nafty 35 korun a 60 haléřů. To je prakticky stejně jako na začátku listopadu. Alespoň to vyplývá z údajů společnosti CCS. Před týdnem ovšem Česká národní banka zakročila proti silné koruně a zvedla kurs eura. Přichází navíc zimní období, a tedy topná sezóna.
Hned po oznámení intervence ČNB se začalo mluvit o zdražení pohonných hmot. Zatím se tak ale nestalo.
„U samotné intervence se očekává, že by mohla zdražit pohonné hmoty zhruba o korunu. My očekáváme, že k tomu zdražení dojde. Původně motoristé měli šanci, že zdražení nepocítí, díky tomu, že ceny ropy, ale i pohonných hmot v Rotterdamu významně klesaly,“ vysvětluje společnosti Colosseum Vít Jedlička a pokračuje:
O vývoji cen pohonných hmot mluvil na Radiožurnálu analytik společnosti Colosseum Vít Jedlička
„Poklesly o téměř čtyři procenta v tom samém týdnu, kdy došlo k šestiprocentnímu snížení kurzu české koruny. Situace se ale bohužel obrátila především kvůli vyjednávání s Íránem. A cena ropy Brand je vlastně na těch samých úrovních, kde byla před intervencí ČNB.“
Aktuální vývoj se v cenách pohonných hmot odráží většinu s týdenním až dvoutýdenním zpožděním, v následujícím týdnu se tedy dá očekávat zdražení.
Začíná zimní sezóna
Od 15. listopadu se také začala i na české čerpací stanice zavážet takzvaná zimní nafta. Navíc začala topná sezóna. Také to ceny pohonných hmot ovlivňuje.
„Kvůli topné sezóně pociťujeme například to, že se zdražila nafta oproti benzinu, je dražší už několik týdnů. Situace by se mohla obrátit, v Rotterdamu už se tak stalo. Druhým efektem je i trochu větší poptávka po těchto palivech, po lehkých topných olejích, to zvyšuje cenu pohonných hmot,“ vysvětluje Jedlička.
Důležitá je podle něj ale hlavně situace s ropou na světových trzích. V Saúdské Arábii je produkce největší za posledních devět měsíců a v Americe se dnes těží díky břidlicím nejvíce ropy od roku 1990.
„Ropy je na světových trzích dostatek. Figuruje v tom především strach z toho, že se bude něco dít na Blízkém Východě, že západní státy nebudou schopné se dohodnout s Íránem, a proto se ceny drží stále relativně vysoko. Dá se tak čekat, že dojde k relativně vysokému poklesu,“ uzavírá Vít Jedlička.
