Ceny ropy dále klesají. Ekonomické problémy Ruska se tím ještě prohlubují
Ceny ropy na světových trzích dál klesají. Dostávají se na pětiletá minima. Tím se dál prohlubují ekonomické problémy Ruska. Rubl oslabuje. Od začátku roku ztratil více než třetinu své hodnoty a je tak letos jednou z nejslabších měn světa.
Rusko nutně potřebuje devizy, protože kvůli západním sankcím má omezený přístup k financování. K tomu potřebuje vyvážet. A přitom více než 70 procent veškerého vývozu tvoří právě ropa a zemní plyn. Klesající cena ropy problémy Ruska prohlubuje, upozorňuje hlavní ekonom ERA Jan Bureš:
„V tuto chvíli se to podepisuje na padající hodnotě rublu. Je třeba to vidět také v souvislosti se sankcemi. Ruská ekonomika nejvíce pociťuje finanční sankce. Ty mají za následek, že značná část ruských podniků musí v dohledné době přemýšlet nad zdroji ohledně splacení zahraničního dluhu. Na tyto zahraniční dluhy mají omezené devizové rezervy. Právě proto je rubl pod tlakem již kvůli sankcím a padající ceny ropy úprk z rublu ještě přiživuje.“
Filip Fyrbach, makroekonomický analytik GE Money Bank, připomíná, že zlevňující ropa není jediným problémem Ruské ekonomiky:
„Je to v podstatě další faktor, který ruskou ekonomiku zásadně zatěžuje a ubližuje jí. Plán, se kterým je sestavován ruský rozpočet, počítá s cenou ropy okolo 100 dolarů za barel. Současná cena je zásadně pod tímto cílem.“
Na druhou stranu slabší kurz rublu poněkud zvyšuje výnosy z prodeje ropy a tím zmírňuje ztráty z poklesu cen černého zlata.
„Když vezmeme kombinaci nízké ceny ropy a slabšího rublu, dá se předpokládat, že Rusko je schopno nějaký čas fungovat s cenou ropy okolo 80 dolarů za barel. Nicméně pokud bude cena ještě nižší, což v tuto chvíli je, a vydrží to nějakou dobu, bude to pro ruskou ekonomiku další zásadní problém právě v kombinaci se sankcemi,“ říká Filip Fyrbach.
Pokud totiž Ruská vláda nedokáže mít vyrovnaný státní rozpočet, bude si muset půjčovat na finančních trzích. To ale bude hodně těžké. Je otázka, jak by byli investoři ochotni Rusku půjčit.
Nepromyšlené intervence
Kurzu rublu zatím příliš nepomáhá ani ruská centrální banka. Ta už před časem vzdala masivní intervence na jeho podporu, protože to bylo příliš drahé.
„Nicméně z trhu úplně nevycouvala, snaží se nahodile intervenovat. Ale nejsou to intervence nějak promyšlené, cílené. V tuto chvíli nevidíme nějakou promyšlenou strategii ruské centrální banky k obraně rublu,“ popisuje Jan Bureš z Ery. A dodává, že proto není divu, že se objevují další zjitřené dohady:
„Na trzích samozřejmě rostou spekulace ohledně toho, zda ruská centrální banka bude mít dostatek devizových rezerv k bránění rublu. Nebo zda bude muset v nadcházejících měsících sáhnout k zavedení určité formy kapitálových kontrol.“
To by mohlo vypadat třeba tak, že kapitál by nemohl volně proudit přes hranice. Centrální banka by mohla například říci, že ruští občané nebo podniky nemohou všechnu svoji hotovost na účtech převést do dolarů. Takové omezení by ovšem dál zrychlilo úprk investorů od rublu.
V této souvislosti je zajímavé, že podle zprávy agentury TASS chce ruská vláda prodat část svého podílu v ropném kolosu Rosněfť. Konkrétně 19,5 procenta. Takže by jí zůstalo jednapadesát procent. Doufá, že za akcie získá přes 8 miliard dolarů. Ovšem je otázka, jaký zájem budou investoři mít, když za prvé jde o ruskou firmu a za druhé v současné době klesá hodnota těžebních společností i proto, jak masivně zlevňuje ropa.
