Podražilo bydlení a potraviny. Ceny zboží rostou nejrychleji za téměř osm let

Ceny zboží v Česku rostou nejrychleji od roku 2012. Inflace loni v prosinci dosáhla podle Českého statistického úřadu 3,2 procenta. Domácnostem se navyšují hlavně náklady spojené s bydlením. Výrazně ale zdražují také potraviny.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ilustrační foto | Zdroj: Fotobanka Pixabay

Pokud bychom srovnali konec loňského roku s tím předchozím, tak nejvýrazněji zdražilo bydlení. Téměř o čtyři procenta se zvedly ceny nájmů, vzrostly ale také ceny vodného a stočného, elektřiny i tepla.

Přehrát

00:00 / 00:00

Podražilo bydlení a potraviny. Ceny zboží rostou nejrychleji za téměř osm let. Téma pro Zuzanu Švejdovou

„Jednalo se o druhou nejvyšší míru inflace za posledních 11 let, kdy v roce 2012 byla její výše 3,3 procenta. Na zvyšování cenového růstu měly největší vliv ceny za bydlení,“ popisuje pro Radiožurnál Pavla Šedivá z Českého statistického úřadu.

Ceny rostly ale také u potravin. Zdražilo maso, ovoce i zelenina.

Nejvýrazněji podražilo vepřové maso. Třeba vepřová kýta stála ještě v roce 2018 v průměru 121 korun za kilo, loni zdražila na 150 korun.

Podobně rostly i ceny uzenin. Za kilogram tradičních špekáčků například lidé zaplatí meziročně o 18 korun víc a podobně podražil třeba i šunkový salám nebo uzené maso. Větší obnos z peněženek pak zákazníci vydají také za mléko, sýry, tvarohy a cukr.

„Pořád ale platí, že mzdy rostou rychleji, než rostla inflace. Takže to je ten důvod, proč domácnosti stále poměrně solidně utrácejí a zatím je inflace tolik nebolí. Nicméně pro letošní rok už se očekává, že dynamika mezd mírně zvolní,“ předpovídá ekonom ING Banky Jakub Seidler.

Páté nejlevnější potraviny v EU

Kromě jídla nakoupeného v obchodech, šly nahoru i ceny v restauracích. Třeba za porci svíčkové na smetaně hosté zaplatí v průměru 133 korun – tedy asi o 12 korun víc než před rokem.

Za potraviny vydáváme hned po bydlení nejvíc peněz. Podle posledních čísel z Eurostatu Češi ze svých celoročních útrat nechají za jídlo zhruba 15 procent. V průměru více než 54 tisíc korun za rok – tedy včetně útrat v restauracích a za nealkoholické nápoje.

Veterinární správa vybrala loni na pokutách přes 24 milionů, nejčastěji za špatná označení potravin

Číst článek

Přesto má Česko podle statistiků páté nejlevnější potraviny v celé Evropské unii. Dražší potraviny mají třeba Chorvaté, Italové nebo Rakušané.

Inflace zůstává vysoko nad cílem České národní banky. Za nárůstem spotřebitelských cen ale stojí hlavně zdražování potravin, což centrální banka nemůže svou politikou ovlivnit. Důležitější pak podle Seidlera budou čísla ohledně inflace za leden.

„Na začátku roku se hodně mění trend v ekonomice. A pokud by inflace zrychlila, a to nejen v těch položkách jako potraviny, ale třeba v položkách jako služby, které i v roce 2019 rostly poměrně silně přes tři procenta, tak by to pro centrální banku mohl být jeden z důvodů, proč ještě v letošním roce přistoupí k jednomu opatrnému zvýšení sazeb,“ odhaduje Seidler.

Naposledy sazby rada zvýšila loni v květnu. Při dalším rozhodování o možném zvýšení úrokových sazeb bude hrát roli hlavně vývoj v zahraničí, konkrétně dořešení brexitu a nastavení vztahů mezi Evropskou unii a Spojeným královstvím nebo také vývoj obchodních válek mezi Čínou a Spojenými státy americkými.

Zuzana Švejdová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme